Petr Pospíšil, Euroskop, 11.12.2020
REPORTÁŽ – Počátek třetí dekády současného milénia bude pro Evropskou unii i Českou republiku ve znamení mnoha výzev a příležitostí, které odráží probíhající debata o novém víceletém rozpočtu (tzv. víceletém finančním rámci) Unie. Podoba jeho návrhu zohledňuje jednak nutnost reagovat na pandemii koronaviru, která tvrdě zasáhla evropské ekonomiky, jednak snahu o dosažení nových cílů v podobě digitalizace a ekologické transformace. O rozpočtových nástrojích, které bude mít Česko i ostatní členské země EU k dispozici, diskutovali účastníci online konference uspořádané Ministerstvem pro místní rozvoj.
Úvodní slovo konference, pojmenované „Evropské fondy po roce 2020: Budoucnost politiky soudržnosti v ČR“, pronesla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Připomněla, že skutečnost, že se v letošním roce Evropou prohnala pandemie nemoci covid-19, způsobila výrazné navýšení celkového objemu prostředků, na něž si Česko z „evropských peněz“ může sáhnout.
Objem prostředků je s minulým rozpočtem nesrovnatelný
Zatímco v roce 2013, kdy se dojednávaly detaily sedmiletého rozpočtového období, které letos dobíhá, Česko mohlo počítat s celkovými prostředky okolo 500 miliard korun, v rámci nadcházejícího období by do naší země mohla doputovat částka takřka dvojnásobná – okolo 960 miliard korun.
To ovšem podle ministryně s sebou přináší rovněž jisté závazky a povinnosti. „Budeme muset podpořit absorpční kapacitu,“ zmínila Dostálová jeden z klíčových aspektů pro řádnou implementaci projektů podpořených z evropských prostředků. Situace bude podle ní obtížná i kvůli množství a komplexnosti jednotlivých řádných rozpočtových nástrojů i mimořádných facilit, zřízených ve snaze oživit ekonomiku po covid-19.
Různorodé rozpočtové nástroje: Vláčky, které k nám jedou z Bruselu
V rámci prvního panelu konference pozvaní experti diskutovali o jednotlivých stěžejních nástrojích, s nimiž evropský rozpočet počítá pro léta 2021-2027. Daniela Grabmüllerová z ministerstva pro místní rozvoj navázala na analogii, uvedenou ministryní Dostálovou, podle níž jednotlivé nástroje lze přirovnat k několika různorodým vlakům, které k nám počínaje rokem 2021 pojedou z Bruselu.
Jednotlivé rozpočtové nástroje, které budou k dispozici od roku 2021. Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj
„Buď se nám do nich podaří nastoupit, nebo nám ujedou,“ uvedla Grabmüllerová metaforicky. Pokračovala v železničářské terminologii i nadále a Facilitu na podporu oživení a odolnosti, nejdůležitější součást fondu obnovy „Next Generation EU“, označila doslova za rychlík. Jinými slovy investice z tohoto nástroje podle ní bude potřeba provést velice rychle.
Z fondu obnovy bude potřeba čerpat extrémně rychle
V rámci politiky soudržnosti Česku podle Grabmüllerové připadne částka okolo 560 miliard korun. Dodala, že ministerstvo pro místní rozvoj je připravené předat vládě tzv. „Dohody o partnerství“, jež jsou zastřešujícím dokumentem poskytujícím základ pro realizaci jednotlivých operačních programů, do čtyř měsíců od schválení potřebné evropské legislativy.
Priority politiky soudržnosti 2021-2027. Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj
„Budeme usilovat o to, aby všechny vláčky dojely do cílových stanic včas, bezpečně a s vagóny plně naloženými úspěšných a smysluplných projektů,“ zakončila svůj příspěvek v pozitivním duchu Grabmüllerová. Pro úspěch projektů jsou podle ní potřebné následující atributy: kvalitní příprava projektu vycházející z reálných potřeb a reálné absorpční kapacity, spolupráce se všemi aktéry a v neposlední řadě mít na vědomí faktor času.
Definitivní částka z fondu obnovy závisí na ekonomických ukazatelích
Silvana Jirotková z Ministerstva průmyslu a obchodu následně hovořila o fondu obnovy Next Generation EU a její nejdůležitější složce – Facilitě na podporu oživení a odolnosti. Souhlasila s charakteristikou, že se jedná o nejrychleji dostupný zdroj financí, které bude mít Česká republika k dispozici. Definitivní finální suma, která se do Česka dostane, ještě není známa, neboť je její stanovení navázáno na výkonnost české ekonomiky v některých proměnlivých ekonomických parametrech, jako jsou HDP či nezaměstnanost.
Podle aktuálních propočtů ovšem podle Jirotkové můžeme počítat s částkou okolo 172 miliard korun, přičemž sedmdesát procent z alokace těchto prostředků by mělo být zazávazkováno do konce roku 2022 a zbytek do roku 2023. Samotná realizace projektů pak bude moci probíhat i po tomto období, neboť je bude možné proplácet až do roku 2026.
Národní plán obnovy se připravuje, zohlední ekologii a digitalizaci
Česká republika musí připravit tzv. Národní plán obnovy, jenž vezme v potaz doporučení adresovaná Česku v rámci tzv. evropského semestru během posledních dvou let. Národní plán obnovy musí být v souladu s cíli Evropské unie o dosažení reformy zejména v oblasti ekologické a digitální transformace, proto 37 procent z alokace fondu obnovy musí být směrováno do „zelených“ projektů a 20 procent do projektů napomáhajících digitalizaci.
Východiska Národního plánu obnovy. Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
Unie ovšem ve svých podmínkách akcentuje i další klíčové aspekty projektů, které by měly být podpořeny z fondu obnovy. Mezi tyto tzv. vlajkové lodi patří například obnovitelná energie, energetická účinnost, čistá mobilita, vysokorychlostní internet, modernizace digitálních veřejných služeb či evropský průmyslový cloud.
Česká republika předložila Evropské komisi návrh (tzv. „Východiska“) Národního plánu obnovy, v současné době probíhají jednání s Komisí a finální verze národních dokumentů bude Evropská komise od členských států přijímat od ledna do dubna nadcházejícího roku.
Fond obnovy nutí více uvažovat nad smyslem investic
V čem je podle Jirotkové fond obnovy specifický? „Jeho výhodou i nevýhodou je tlak Evropské komise na to, abychom činili reformy,“ uvedla a pokračovala: „Nutí nás to více přemýšlet nad smyslem investic, obhájit do čeho investovat, jaké reformy učiníme a kolik nás to bude stát.“
David Koppitz z ministerstva pro místní rozvoj si poté vzal pod drobnohled další z rozpočtových nástrojů, Fond pro spravedlivou transformaci. Jeho cílem je pomoc strukturálně postiženým regionům, což je v souladu s cíli regionální politiky státu promítající se do strategií regionálního rozvoje. Speciální pomoc těmto regionům je podle Koppitze zcela na místě: „Na tyto regiony nejvíce dopadne tlak na přechod k nízkouhlíkové ekonomice,“ vysvětlil.
Fond pro spravedlivou transformaci podpoří české uhelné regiony
Motivem pro vznik Fondu pro spravedlivou transformaci je podle něj právě potřeba vytvořit stimuly pro přechod k nízkouhlíkové ekonomice. „Jde o první a velmi unikátní pokus o rozvoj našich uhelných regionů, nejde o konzervaci současného stavu,“ řekl Koppitz. Projekty podpořené z Fondu pro spravedlivou transformaci musí sledovat reálnou změnu, spojenou s transformací energetiky – neboť, jak Koppitz zdůraznil, tři české kraje, které budou z toho nástroje čerpat – Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský – se potýkají se strukturálními problémy způsobené postupným odklonem od těžby uhlí. „Zatím se plně nedaří zavírat nůžky regionálních rozdílů,“ připustil Koppitz existenci problému, který se snaží Fond pro spravedlivou transformaci zmírnit.
Fond pro spravedlivou transformaci. Zdroj: Jan Kříž, Ministerstvo životního prostředí
Transformace podle Koppitze vyvolá změny v oblasti hospodářství a kvality života a v regionech vzniknou nové ekonomické aktivity. Fond pro spravedlivou transformaci podpoří projekty sledující širokou paletu cílů, zahrnující podporu produktivních investic, malých a středních podniků, startupů, inovací, moderních technologií, dekontaminaci, oběhové hospodářství, ale i „měkké cíle“, jak jsou rekvalifikace, vzdělávání či sociální inkluze. Proces využití Fondu pro spravedlivou transformaci bude podle Koppitze rychlý, avšak přehledný, transparentní a participativní.
K úspěchu vede vyváženost, připravenost, srozumitelnost, stabilita
A jaké faktory pokládá za důležité pro úspěch tohoto rozpočtového nástroje? Srozumitelnou evropskou legislativu, kvalitní Plán spravedlivé územní transformace, vyváženost celého plánu, připravenost samotných investic, nalezení shody mezi relevantními aktéry a v neposlední řadě stabilitu institucí.
Jan Kříž z ministerstva životního prostředí svého předřečníka doplnil. Je podle něj dobře, že pro tuzemské uhelné regiony vznikl samostatný program a zároveň je důležité si uvědomit, že Fond pro spravedlivou transformaci se zdaleka netýká pouze snižování emisí oxidu uhličitého. Kříž zároveň diváky informoval o tom, že již nyní podle něj lze říct, že v rámci Fondu pro spravedlivou transformaci vznikají kvalitní projekty, v jejichž případě jde skutečně iniciativa zespodu. V současnosti podle se podle jeho slov zužuje seznam prioritních témat a projektů.
Hlavním cílem Modernizačního fondu je dekarbonizace
Kříž zároveň představil další z nástrojů, kterým je Modernizační fond. Ten se týká oblastí energetiky, energetické účinnosti, snižování emisí oxidu uhličitého a podílu uhlí v energetice nebo využívání obnovitelných zdrojů energie. Hlavní cíl Modernizačního fondu představuje dekarbonizace energetiky. Výhodu tohoto rozpočtového nástroje Kříž spatřuje ve schopnosti zaplatit větší infrastrukturní reformy a ve větší míře flexibility, než s jakou se setkáváme například v případě fondů kohezní politiky.
Modernizační fond. Zdroj: Jan Kříž, Ministerstvo životního prostředí
Posledním odborníkem, jenž vystoupil v rámci úvodního panelu konference, byl Michal Částek z ministerstva financí. Ten ve svém příspěvku zejména přiblížil proces provázející vyjednávání a schvalování současného unijního víceletého rozpočtu (finančního rámce).
Proces schvalování nového rozpočtu je výrazně opožděn
Poukázal na to, že legislativní zpoždění je v případě víceletého finančního rámce 2021-2027 ještě větší, než jak tomu bylo při dojednávání současného rozpočtu Unie. Situace je taková, že není doposud schválena ani legislativa k víceletému finančnímu rámci, ani sektorová legislativa poskytující samotný podklad pro čerpání. Zpoždění podle Částka zapříčinily jednak institucionální změny na úrovni EU (volby do Evropského parlamentu, změna personálního obsazení hlavních unijních institucí), jednak pandemie nemoci covid-19.
Evropská komise na situaci vzniklou koronavirem reagovala třemi hlavními kroky. Zaprvé zavedením flexibilnějších pravidel pro čerpání z fondů kohezní politiky, zadruhé rozvolněním pravidel pro státní podporu, zatřetí zřízením mimořádného fondu obnovy „Next Generation EU“ nad rámec standardního unijního víceletého rozpočtu. Tento fond podle Částka zlepší rozpočtovou pozici Unie v bezprostředním období, avšak zhorší ji po roce 2028, od kdy Unie začne dluh splácet.
Z hlediska toho, čeho se podařilo Česku během jednání o nadcházejícím víceletém finančním rámci dosáhnout, Částek vyjmenoval navýšení prostředků z Kohezního fondu, flexibilitu pro převody prostředků mezi jednotlivými fondy kohezní politiky a v neposlední řadě i navýšení míry spolufinancování ze strany Evropské unie.
Videozáznam celé konference je možné zhlédnout zpětně zde.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop
