Tereza Chlebounová, Euroskop, 25. 4. 2018
REPORTÁŽ -Jak vidí budoucnost Evropské unie Česká republika, Německo a Francie? O tématu debatovali Jan Král z Úřadu vlády ČR, Olaf Wientzek z berlínské nadace Konrad Adenauer Stiftung a Yann-Sven Rittelmey z bruselského think-tanku European Policy Centre v rámci panelu s názvem „The future of European Union from perspective of its members“. Debata byla součástí konference Evropský den, kterou pořádalo již podesáté Centrum evropských studií Vysoké školy ekonomické v Praze ve spolupráci s Konrad Adenauer Stiftung. Moderace se ujala novinářka Silvie Lauder z týdeníku Respekt.
„Evropská unie není v České republice tématem číslo 1 veřejné debaty,“ připomněl relativní nezájem českých občanů o evropské záležitosti Jan Král. Zároveň je ale potřeba si uvědomit, že o evropské politice v důsledku rozhodují voliči skrze programy stran, kterým dají svůj hlas. Proto je podle Krále potřeba EU občanům více přiblížit.
ČR by se podle jeho názoru měla zaměřit na to, aby Brusel nebyl považován za novodobou Moskvu. „Nesmíme si myslet, že se rozhoduje o nás bez nás,“ zdůraznil Král.
Král: EU musí být férová a srozumitelná
„Evropa musí být vnímána jako férová malými i velkými, těmi kdo přispívají, i těmi, kdo peníze dostávají,“ podtrhl Král jeden z aspektů, které ČR považuje v EU za důležité. Dalším je podle něj srozumitelnost evropské politiky a také inkluze – žádná země nesmí zůstat stranou, ať se jedná o kteroukoli oblast evropské politiky.
„Největším dilematem ohledně eura je, kdo za co zaplatí,“ reagoval Král na dotaz týkající se vstupu ČR do eurozóny. Pro Česko je podle něj klíčové, zda by pro něj platily závazky uzavřené předtím, než se k eurozóně připojilo. Zatímco třeba pro baltské státy má vstup do eurozóny také bezpečnostní rozměr, ČR její geopolitická poloha ke vstupu do eurozóny nenutí.
V Evropě probíhá v současnosti debata o společné budoucnosti, v které se střetávají pohledy různých členských států. Zdroj: Pixabay
Wientzek: Německo chce posílit demokracii a solidaritu v EU
„EU je stále považována za garanta míru a bezpečnosti v Evropě, mezi politickými stranami panuje v této otázce shoda,“ přibližuje německou pozici Olaf Wientzek. Také nová německá koaliční vláda kancléřky Angely Merkelové je podle něj velmi proevropská.
Za jedno z hlavních témat pro Německo označil Wientzek posílení solidarity v Evropě. Tu podle něj země vnímá jednak jako pomoc státům, které jsou pod tlakem kvůli migrační krizi, ale také jako dodržování evropských pravidel a hodnot.
Německo se podle Wientzka chce soustředit také na posílení demokracie prostřednictvím silnější role národních parlamentů, Evropského parlamentu a využívání občanských konzultací. Zároveň je podle něj nutné v EU podpořit transparentnost a upřímnost: „Musíme přestat svalovat vinu na EU, víc se orientovat na výsledky a prezentovat je občanům,“ myslí si Wientzek.
Německo se snaží udržet Evropu pohromadě
„Pro kancléřku je extrémně důležité udržet Evropu jednotnou tváří v tvář brexitu,“ uvedl Wientzek s tím, že je potřeba zabránit tomu, aby vznikla propast mezi západními a východními členy Unie. Německo podle usiluje o co nejinkluzivnější evropskou politiku, naopak Francie dává přednost co nejambicióznější politice.
Německo se chce podle Wientzka chopit šance, kterou nabízí spolupráce se silně proevropským francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. „Německé zájmy ale nejsou tak docela stejné jako francouzské zájmy,“ připomněl Wientzek.
Rittelmeyer: Macron boří francouzská tabu
„Klíčovou otázkou je, jestli Merkelová investuje svůj politický kapitál, aby dohodla francouzsko-německý balík reforem,“ myslí si Yann-Sven Rittelmeyer, podle nějž by kancléřka měla využít příležitosti pracovat s nejvíc proevropským prezidentem, kterého kdy Francie měla.
Popularita Macrona od doby jeho zvolení výrazně poklesla, podle Rittelmeyera proto potřebuje ukázat, že se mu na evropské scéně daří uvést věci do pohybu a získat od ostatních států ústupky.
Zároveň Macron otevírá otázky, které byly pro Francouze tradičně tabu. Naznačil například, že by Francie byla ochotná přistoupit na to, že by její zemědělci dostávali z rozpočtu EU méně peněz.
Populismus lze porazit, pokud se EU přiblíží svým občanům
„Situace v Evropě se v poslední době zlepšila, stále je tu ale hrozba populismu,“ upozornil Rittelmeyer. Za problematickou označil mimo jiné propast mezi elitami a ostatními občany.
Macron chce podle něj populistické síly porazit tím, že se Unie přiblíží svým občanům – ve svém projevu v Athénách na podzim 2017 mluvil o znovunalezení cesty k evropské demokracii. Jako vhodný nástroj mohou sloužit například občanské konzultace.
Autor: Tereza Chlebounová
