David Műller, Euroskop, 5. 12. 2016
Jaké budou vztahy Velké Británie a EU po odchodu z osmadvacítky a jak se k vyjednávání o tzv. brexitu staví Česká republika? Odpovědi na tyto otázky při diskusi v Eurocentru Praha nabídli Jan Famfule z think-tanku Evropské hodnoty, Jan Rychlík z Úřadu vlády ČR a ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda.
Jan Famfule se v první části diskuse zaměřil na ekonomické aspekty. Z bezprostředních dopadů zmínil oslabení libry o 8 % první den po referendu. Dodnes libra oslabila o 18 %, což představuje její historické minimum od roku 1985. Výsledky referenda se taktéž neobešly bez pozornosti ratingových agentur, které snížily rating jak samotné Velké Británii, tak i EU.
Famfule dále upozornil na dva druhy dohod o vystoupení, které mají být vyjednány během dvouletého období – dohody týkající se samotné odluky a smlouvy řešící nové vztahy. Dle Famfuleho dvouleté období postačí na vyjednání dohod o odloučení. Pro smlouvy o nastavení nových vztahů bude potřeba delší období vzhledem k jejich komplexnosti.
Na závěr se věnoval dvěma možnostem brexitu. V případě tzv. měkké varianty by si Velká Británie a EU zachovaly konkrétní vzájemné vztahy (vnitřní trh, celní unie). Pokud by došlo k tzv. tvrdému brexitu, nastalo by zpřetrhání dosavadních vazeb a výrazné odpoutání ostrovního státu od Unie.
Famfule považuje za pravděpodobnější tvrdý brexit, jelikož politická scéna bude mít snahu ukázat, že rozhodnutí učiněné v referendu má svoji cenu. Jako optimální nicméně hodnotí tzv. Švýcarský model, tedy jednu z variant měkkého brexitu.
Bude brexit jediným odchodem z EU?
Lukáš Kovanda poukázal na stav britské ekonomiky po referendu, která v krátkodobém horizontu nezaznamenala žádný výrazný problém. Z dlouhodobého hlediska je zatím těžké vyvozovat případná pozitiva či negativa, neboť období plnohodnotného vystoupení je vzhledem k současnému vývoji předpokládáno až na rok 2020.
Kovanda s ohledem na případný tlak na britskou premiérku Theresu Mayovou ať už ze strany finančních kruhů, či samotného byznysu, naopak očekává spíše měkký brexit. K tomuto závěru jej vedou i dosavadní úniky informací do britských médií.
Kovanda předpokládá, že Velká Británie bude schopna se s odchodem z EU vyrovnat z krátkodobého i dlouhodobého hlediska. Vyjádřil však obavu, zda nedojde k dalšímu tříštění EU kvůli odchodu jiných zemí.
Jak zareaguje Česká republika?
Jan Rychlík z pracovní skupiny věnující se otázkám brexitu, která byla ustanovena českou vládou, představil tři klíčové oblasti, které mají připravit pozici ČR – samotné vystoupení Velké Británie, budování nových vzájemných vztahů a budoucí vývoj EU. V rámci pracovní skupiny působí osm podskupin, z nichž každá se zaměřuje na jiný druh agendy.
Především se jedná o záležitosti spojené s problematikou revize primárního práva, makroekonomickými dopady s ohledem na budoucí čerpání prostředků ze strukturálních fondů, mikroekonomickými riziky v souvislosti s českými podniky působícími ve Velké Británii, dále pak politickými dopady ve vztahu k vnitřnímu trhu či energetice.
Další podskupiny se zaobírají zejména tématy spojenými s otázkou, jak čelit případnému oslabení pozice ČR i EU na globální úrovni či otázkám budoucího směřování Evropské unie. Poslední podskupina se následně zabývá vzájemnou komunikací, a to zejména s ohledem na ochranu českých občanů či podnikatelů působících na území Velké Británie.
Autor: David Műller, Euroskop
