Lucie Priknerová, Euroskop, 8. 4. 2016
REPORTÁŽ- Referendum o setrvání Velké Británie v EU a migrační krize jsou podle účastníků akce s názvem Superdebata: nové výzvy Evropské unie, kterou pořádal Politologický klub Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, klíčová témata ovlivňující náladu uvnitř EU.
Když nastupovala vláda Bohuslava Sobotky, bylo EU pozitivně nakloněno 31 procent Čechů. Po roce a půl Sobotkova kabinetu, který se rozhodl přiklonit k proevropské linii, začalo EU důvěřovat 51 procent lidí. Pod vlivem migrační krize nicméně klesla podpora EU na pouhou čtvrtinu populace, připomněl státní tajemník pro EU Tomáš Prouza, jak významně migrační krize ovlivňuje názor veřejnosti.
Podle europoslance Jiřího Pospíšila za úpadek důvěry v EU může postoj samotné Unie, která chtěla ČR vnutit kvóty. Mezi jarem a podzimem 2015 se zvýšil počet odpůrců EU v Česku o 10 procent, řady kritiků Unie v ČR by podle něj ještě rozšířil odchod Velké Británie z osmadvacítky nazývaný zkratkou Brexit. „Po Brexitu může být EU vnímána jako neúspěšný projekt, když už se od něj odklání taková země jako Velká Británie,“ řekl Pospíšil.
Britské referendum je primárně o domácích otázkách
Podle profesora Iva Šlosarčíka z Fakulty sociálních věd UK otázka britského členství v EU není primárně o dopadu na Unii, ale především na dění v Británii. Prouza si dokonce myslí, že Britové budou svým hlasem v referendu vyjadřovat spíše názor na vnitřní témata jako stav zdravotnického systému v Británii.
Podle Pospíšila je na debatě o Brexitu vidět, jak je to nebezpečné, když se „EU stane fackovacím panákem“ pro řešení vnitropolitických problémů.
„Je to debata o selhání Davida Camerona při řízení konzervativní strany,“ řekl Prouza. „Té sice toto téma pomohlo oslabit stranu UKIP, ale Cameron nemá pod kontrolou své vlastní poslance,“ dodal. Prouza upozornil, že britský premiér dokonce poprvé zrušil kolektivní odpovědnost a dal ministrům své vlády možnost hlasovat v otázce setrvání Británie v EU podle vlastního uvážení.
V případě, že by na Brexit skutečně došlo, tak ten „nejnešťastnější“ bude podle Pospíšila strana UKIP, protože ztratí téma a její lídr Nigel Farage ztratí mandát poslance v Evropském parlamentu.
Naopak, kdyby referendum skončilo setrváním Británie v EU, tak to podle Prouzy může znamenat, že Británie se může stát mnohem pasivnějším hráčem než doposud.
Šlosarčík si ovšem nemyslí, že nálepku nejvíce problémového hráče získá Británie, a připomíná, že je to Francie, kdo v drobných krocích často záležitosti v Unii blokuje a v roce 2005 dokonce potopila návrh evropské ústavy.
Bělohradský: Migrační krizi nahrává rozložení sil ve světě
Dalším fenoménem, který ovlivňuje evropskou integraci, je aktuální migrační krize. Na změnu atmosféry ve společnosti se zaměřil religionista a sociolog Tomáš Halík. Podle něj odpůrci muslimů nahrávají džihádistům, kteří potřebují, aby si muslimové mysleli, že západní svět nenávidí islám.
Džihádisté nemají podle Halíka s islámem nic společného a dodává, že hrozné věty se dají vytrhnout jak z koránu, tak z bible, akorát v koránu je podle něj možná víc těch zneužitelných věcí.
Situaci v ČR v souvislosti s migrační krizí filozof Václav Bělohradský přirovnal ke svému konceptu „tekutého hněvu“, který se přelévá, protože lidé vždy potřebují téma, na kterém se mohou vybít. Tekutý hněv má ale i kladnou stránku, protože se začíná přelévat do aktivit lokální angažovanosti.
Halík nesouhlasí s tímto pohledem a říká, že naopak část mladých lidí jde proti frustrovaným skupinám plným tekutého hněvu. Nejde tedy o přelití jejich vzteku do něčeho pozitivního, ale o to, že se snaží tekutému hněvu bránit.
Václav Bělohradský vidí příčinu uprchlické krize v tom, že po studené válce se nepodařilo zajistit mír a nehegemonické uspořádání světa. Halík upozorňuje i na nepříznivé přírodní podmínky např. sucho, které některé uprchlíky vyhnalo z jejich domovů.
Autor: Lucie Priknerová, Euroskop
