Ekonomika Evropské unie ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku podle sezonně přepočtených údajů stagnovala, zaznamenala tak mírné zlepšení proti předchozímu čtvrtletí, kdy o 0,1 procenta klesla. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Meziročně pak hrubý domácí produkt (HDP) vykázal růst o 0,2 procenta po stagnaci ve třetím čtvrtletí.
V zemích eurozóny hospodářství za čtvrté čtvrtletí rovněž stagnovalo, zatímco ve třetím čtvrtletí se HDP snížil o 0,1 procenta. Meziročně pak ekonomika zemí platících eurem vzrostla o 0,1 procenta po stagnaci v předchozím tříměsíčním období.
Hospodářství sedmadvaceti zemí EU loni dusily vysoké úrokové sazby, jimiž Evropská centrální banka (ECB) i centrální banky zemí stojících mimo eurozónu přistoupily ve snaze bojovat s vysokou inflací. Ta byla zejména kvůli drahým energiím v některých zemích rekordní v novodobé historii. Omezení úvěrové aktivity ochromilo investice a mělo nepříznivé dopady i na výdaje firem a domácností.
Česká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,2 procenta, ve třetím čtvrtletí naopak o 0,6 procenta klesla. Meziročně pak ve čtvrtém čtvrtletí vykázala pokles o 0,2 procenta proti meziročnímu poklesu o 0,8 procenta ve třetím čtvrtletí.
Za celý loňský rok ekonomika eurozóny i celé EU vykázala podle sezonně a kalendářně upravených dat růst o 0,5 procenta, odhaduje Eurostat. Jeho rychlé odhady se opírají o neúplná data, která se budou ještě zpřesňovat. Evropská komise (EK) ve své podzimní prognóze předpokládala, že eurozóna za celý loňský rok vykáže růst o 0,6 procenta.
Z jednotlivých členských zemí, za které už jsou údaje k dispozici, si nejlépe vedlo Portugalsko. Jeho ekonomika zaznamenala růst proti třetímu čtvrtletí o 0,8 procenta. Za ním je Španělsko s růstem o 0,6 procenta a pak Belgie s Lotyšskem, jejichž ekonomiky vzrostly shodně o 0,4 procenta. Portugalsku a Španělsku významně pomáhá cestovní ruch.
Naopak nejhůře si ve čtvrtém čtvrtletí vedlo Irsko, kde ekonomika zaznamenala pokles o 0,7 procenta, a pak Německo s Litvou, kde se HDP snížil shodně o 0,3 procenta. V případě Německa, které má největší ekonomiku v Evropě, podle analytiků zapůsobily problémy v průmyslu a související vysoké ceny energií.
Evropská komise má na polovinu února naplánované zveřejnění makroekonomické prognózy na letošní rok. Dosud čekala, že ekonomika eurozóny vzroste o 1,2 procenta, eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni ale tento měsíc varoval, že kvůli vyššímu geopolitickému napětí, k němuž nyní přispívá i válka na Blízkém východě, se vyhlídky zhoršují.
Zdroj: ČTK, Pexels
