Marie Bydžovská, EUROSKOP, 16. října 2009
Začátkem tohoto týdne nedorazilo do Prahy pouze nečekaně chladné počasí, ale i celá řada významných osobností z celého světa. Oproti větru a dešti byli pozváni neméně významnou osobností – prvním českým prezidentem Václavem Havlem, který opět drží záštitu nad letos již 13. ročníkem konference Forum 2000. Tentokrát světoví myslitelé debatovali o demokracii a svobodě v multipolárním světě.
Proměnila se demokracie od pádu železné opony k lepšímu nebo ne? A co to znamená pro demokratickou agendu? Tyto otázky vznesl pro panelisty Michael Žantovský, moderátor prvního panelu konference nazvaném „Proměny demokracie od konce studené války“.
Evropa musí najít vizi pro 21. století
Jako první mluvil Grigory Yavlinsky. Důsledky konce Studené války byly podle něj špatně interpretovány a pochopeny, což vedlo k nesprávným politikám a nepřizpůsobení se nové realitě. „Vítězná vize nereflektovala 21. století, ale polovinu 20. století,“ řekl ruský ekonom a politik.
André Glucksman: „Svoboda je zkušenost ráje i pekla.“ Na snímku mluví z obrazovky „virtuální“ André Glucksman k lidem, kteří naslouchají slovům Glucksmana skutečného. Forum 2000, Praha, Žofín, 12. října 2009. Foto Euroskop
Stejně závažným pochybením podle něj je zanedbávání principů a hodnot. Jako příklad zvolil invazi do Iráku, která podle něj byla.postavena na lži. Stejně tak ekonomická krize vznikla na základě toho, že byznys se inspiroval nemorálním chováním politiků, tvrdí Yavlinsky.
Pád Berlínské zdi neznamenal konec historie, ale jedné úspěšné strategie, která začala po skončení 2. světové války a sice sjednocování Evropy. Sjednocování Evropy ale bude dokončeno a Evropě nyní chybí nová vize. Tato vize by měla odpovídat na otázku: Jaká bude Evropa za 20 nebo 30 let? A ve stejném stavu nečinnosti a neschopnosti pohybu do předu jsou i Spojené státy.
Aktuálním úkolem Evropské unie je formulovat základy pro vysvětlení společné historie postavené na společných hodnotách, tvrdí Yavlinsky. A dodává: V budoucnosti budou dvě hlavní světová ekonomická centra – Severní Amerika a Jihovýchodní Asie. Co udělá Evropa, aby byla třetím?
Na závěr se ještě zaměřil na současný režim v Rusku. „Rusko není demokratickou zemí, ale konsolidovaným autoritativním režimem a je nutné to přijmout. V Rusku existují pouze imitace demokratických institucí,“ upozornil.
Demokracie je spojená s morálkou, anebo není vůbec
Dalším řečníkem byl americký teolog a politolog se slovenskými kořeny Michael Novak. Na ně upozornil v úvodu, když připomněl, že jeho předci odešli ze Slovenska, kde byli podannými Rakousko-uherského císaře a přišli do Spojených států, kde se stali občany nesoucí zodpovědnost za svůj život a lidmi od kterých se očekává vlastní iniciativa.
Právě zodpovědnost a vlastní iniciativa jsou podle něj důležitými prvky demokracie. Právě proto je pro některé lidi přijatelnější diktatura, než demokracie. Stejně jako socialismus je pro někoho jednodušší než svobodné podnikání. Tím bylo podle Nováka způsobeno mnoho problémů 20. století.
„Demokracie je spojená s morálkou, anebo není vůbec,“ tvrdí Novak. V současnosti se lidé příliš soustředí na politické a ekonomické otázky a zapomínají na třetí pilíř, na kterém stojí demokracie. Tím pilířem je morálka a kultura.
Na závěr vyjádřil předpověď a přání, že ekonomické příležitosti v Číně dovolí lidem růst hospodářsky a politicky a Číňané získají odvahu politicky budovat samosprávu. A věří v rozšiřování křesťanství v Číně, kde „lidé mají hlad po jazyku svobody, svobodě jednotlivců a svobodě společnosti“.
V Rusku vládne sametové autoritářství
Ředitel Radia Svobodná Evropa Jeffrey Gedmin začal svou řeč analýzou situace v Rusku, jelikož nejen pro jeho sousedy je „nesmírně důležité Rusku porozumět“. Jeho současný režim označil za „sametové autoritářství“. Ruský režim podle něj zneužívá nacionalismus a hněv proti Západu k boji proti myšlence demokracie.
Gedmin apeloval na Západ, aby neztratil své sebevědomí a neustoupil v obraně lidských práv jako universálních hodnot platných ve všech (i ekonomických) politikách.
Svoboda je zkušenost ráje i pekla
Francouzský filosof André Glucksman se zaměřil na dvě události započaté ve 20. století. První byl pád Berlínské zdi, který označil za „největší událost evropské historie“. Konec „symbolu rozdělení Evropy“ dal do pohybu proces, který stále pokračuje a šíří se od gruzínské revoluce růží, přes oranžovou revoluci na Ukrajině do Libanonu, Barmy a zkušenost svobody tak přichází do dalších zemí.
Druhá událost podle něj nepřitahuje dostatečnou pozornost. Od 90. let se více než miliarda lidí účastní globalizace a miliony Brazilců, Indů, Číňanů a dalších již nejsou odsouzeny k životu v bídě. „Globalizace nepřináší jen ekonomickou krizi, ale přivedla do moderního života více než půl miliardy lidí,“ poukázal francouzský filosof.
Čínská zkušenost podle Glucksmana ukázala, že je nutné vystoupit z komunistického mýtu společného vlastnictví. Číňané tak vyšli z naprosté beznaděje a nyní bojují za svobodu, věří francouzský filosof.
„Svoboda je zkušenost ráje i pekla,“ řekl Glucksman. Svobodní lidé mají možnost volit a vyzkoušet nejlepší i nejhorší. Je dobré možnost volby mít, protože bez ní se lidé stávají necitelní a krutí. Alternativní cesta ke svobodě je cestou do pekel, tvrdí.
Svou řeč ukončil stejně jako Yavlinsky a v úvodním proslovu konference i Václav Havel varováním před vývojem v Rusku. Evropa podle něj nereaguje na aktuální výzvy a nereaguje dostatečně na události jako okupace části gruzínského území.
Evropa má zkušenosti s politikou ústupků (appeasement) i s politikou zadržování (containment). Mezi stejnými variantami volí i nyní. Nesmíme připustit vraždění a zločiny jako byla vražda Anny Politkovské. Hrozí rozšíření v epidemii, uzavřel Glucksman.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
