Marie Bydžovská, Euroskop, 23. září 2009
Hospodářská komora ČR uspořádala v pondělí rámci projektu podporovaném Odborem informování o evropských záležitostech Úřadu vlády konferenci na téma prosazování zájmů českých podnikatelů ve strukturách EU. Pozvání na debatu přijalo šest českých europoslanců, náměstek ministra pro evropské záležitosti Marek Mora, představitelé podnikatelských reprezentací v Bruselu a čeští zástupci v Evropském hospodářském a sociálním výboru (EHSV).
Na úvod zdůraznil prezident Hospodářské komory Petr Kužel potřebu změnit vztah českých podnikatelů k Evropskému parlamentu. Poukázal na červnový výzkum uskutečněný v rámci projektu, v kterém třetina podnikatelů tvrdila, že je evropská legislativa neovlivňuje. A pokud je ovlivňuje, považuje většina podnikatelů její vliv za negativní.
Ve skutečnosti polovina zákonů schvalovaných v českém parlamentu vychází z evropské legislativy, řekl Libor Rouček. Cílem projektu „Prosazování zájmů českých podnikatelů ve strukturách EU“ proto je informovat podnikatele o možnostech jejich zapojení do tvorby evropské legislativy.
V hlavním bloku představili europoslanci Milan Cabrnoch, Jiří Havel, Vladimír Remek, Libor Rouček, Oldřich Vlasák a Jan Zahradil svou činnost a plány pro nadcházejí funkční období v Evropském parlamentu. Kromě Jiřího Havla patřili všichni mezi europoslance zvolené již pro druhé období a mohli tak poukázat i na své zkušenosti z předcházejícího působení v Bruselu.
Marek Mora (druhý zprava) hovoří na konferenci Hospodářské komory.
Nejdříve Oldřich Vlasák odmítnul pejorativní chápání lobbingu. Naopak lobbing má nejen v EU významné místo, protože umožňuje podnikatelům poskytovat voleným zástupcům potřebné informace. Prozatím se přihlásilo do dobrovolného registru bruselských lobbistů 1488 firem a organizací. Jednalo se především o tradiční oborové komory a asociace a pouze malou část představovaly think-tanky nebo právnické asociace, zmínil Vlasák.
Rouček: Média rozebírají jen „aférky“
Libor Rouček kritizoval nedostatečné využívání členství v EU v uplynulých pěti letech. Přestože polovina české legislativy se tvoří na úrovni EU, média informují o evropských záležitostech nedostatečně a pokud se informace z EU objeví, jedná se v naprosté většině o personální záležitosti a „aférky“. K nedostatečné informovanosti se jako další příčina špatného využívání členství v EU přidává i rozšířená euroskepse.
Podle Jiřího Havla musí být europoslanci zástupci všech Čechů, podnikatelů i zaměstnanců. EU považuje za oblast střetu zájmů, v které je třeba identifikovat české zájmy a obhajovat je.
Jan Zahradil kritizoval „názor rozšířený v evropském parlamentu, že europoslanci jsou nadřazeni ministrům“. Evropský parlament se podle něj snaží přibírat si nové kompetence, což nepovažuje za vhodné, jelikož v současnosti má pravomocí „tak akorát“. Pozitivně naopak zhodnotil opětovné zvolení Barrosy za předsedu Evropské komise. Portugalského předsedu nicméně přesto považuje za „jednookého krále mezi slepými“.
Spolupráci europoslanců s CEBRE ocenil Milan Cabrnoch. Za důležitý mandát europoslanců považuje otevírání dveří českým zájmům Evropě a propojování českých a celoevropských organizací.
Mora: Vlastní Komisař je zásadní
Marek Mora přiblížil možnosti prosazování českých zájmů v průběhu celého procesu schvalování evropské legislativy. Legislativní proces zahajuje Komise, která přináší legislativní návrhy. Komise je jedinou evropskou institucí, která má pravomoc stanovovat agendu, a proto je důležité trvat na udržení českého eurokomisaře s významným portfoliem a jeho kabinetu. Kabinet komisaře představuje důležitý styčný bod pro komunikaci s národními státy, a je nevýhodou, že v současnosti v Komisi nepůsobí žádný český ředitel kabinetu, řekl Mora.
V druhé fázi jedná o navrhované legislativě Rada ministrů. Není jednoduché hájit v ní české zájmy, jelikož je těžké i samotné stanovení národních zájmů. Zájmy různých skupin jsou rozdílné a zástupci v Radě musí zvolit, které zájmy jsou pro ČR zásadní. Úspěšně se podařilo české zájmy sjednotit v případě energeticko-klimatického balíčku nebo jednání o emisích CO2 z aut.
Když se o legislativě hlasuje v plénu Evropského parlamentu je již pozdě lobovat za zájmy českých podnikatelů, řekl Vladimír Remek. Podniky se musí na europoslance obracet již v období, kdy se návrhy projednávají ve výborech. Rychle reagovat se zatím naučily pouze velké podniky jako ČEZ. České zájmy se proto podařilo prosadit především v oblasti energetiky.
V diskusní části se podnikatelé dotazovali na projednávání revize směrnice o pozdních platbách (zavazuje státní správu proplatit faktury do 60 dní a stanovuje postihy při prodlení), podporu malých a středních podniků v Evropě, sociální aspekty vztahující se k osobám samostatně výdělečně činným a bezpečnostní průkaz pro volný pohyb služeb.
Vzrušená debata o dotacích
Nejdelší a nejvzrušenější debata vyvstala k otázce evropských dotací. Naprostá většina zúčastněných se připojila k názoru, že dotace pokřivují přirozené tržní působení a představují nevhodný nástroj k podpoře podnikání. Nicméně přesto bychom měli získat z dotací maximální možný prospěch pro české podnikatele, jelikož jejich zrušení je politicky neprosaditelné a tudíž nereálné.
Na závěr představili svou činnost na evropské úrovni zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, České podnikatelské reprezentace v Bruselu (CEBRE) a dva čeští členové Evropského hospodářského a sociálního výboru.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
