Český premiér Petr Fiala a belgický premiér Alexander De Croo v úterý poslali dopis hlavám institucí Evropské unie a lídrům členských států, v němž informují o závěrech vyšetřování ruských pokusů vměšovat se do chodu Evropského parlamentu a do voleb. Novinářům to ve středu před začátkem mimořádného summitu EU sdělila předsedkyně EP Roberta Metsola. De Croo dopis sdílel na síti X. Mimo jiné se v něm píše, že pokusy o vměšování „zahrnovaly předání hotovosti, především v České republice“.
Česká Bezpečnostní informační služba (BIS) v březnu oznámila, že se jí podařilo „odhalit a zmapovat“ aktivity vlivové sítě financované z Ruska působící v zemích EU a potažmo v Evropském parlamentu. Česká vláda v reakci uvalila sankce na několik fyzických a právnických osob, včetně mediální společnosti Voice of Europe. Ve dnes zveřejněném dopise Česko vyzývá k jejich zařazení i na evropské sankční seznamy.
„Nemůžeme dovolit Rusku, aby mu prošel tak očividný útok na naše demokratické instituce a principy. Musíme se tomu postavit na vnitrostátní i evropské úrovni,“ uvádí dvojice premiérů.
Český Deník N a německý týdeník Der Spiegel informovaly, že přes Voice of Europe přitékaly z Ruska peníze pravicovým evropským politikům, včetně dvojky na evropské kandidátce německé Alternativy pro Německo (AfD) Petru Bystroňovi. Poslanec přijímaní úplatků nebo odměn za rozhovory s Voice of Europe popřel.
Lídři reagují na ruské vměšování
Ruským vměšováním se evropští lídři, včetně českého premiéra, zabývali na úvod mimořádného summitu v Bruselu. Metsola poté uvedla, že ruská dezinformační kampaň šířící prokremelské postoje již není „pouhou hrozbou“.
„Evropský parlament je připravený podpořit členské státy v potírání jakýchkoli zhoubných vlivů působících na naše demokratické procesy,“ uvedla předsedkyně EP a připomněla, že volební místnosti se pro eurovolby otevřou za 50 dní.
Jednání se kromě Metsoly zúčastnila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a předseda Evropské rady Charles Michel, kteří jsou mezi adresáty dotyčného dopisu.
Belgie již podle De Crooa požádala úřad pro evropskou justiční spolupráci Eurojust, aby se záležitostí zabýval. „Musíme rovněž zkoumat, zda se stíháním ruské hrozby nemohou zabývat i Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) a Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF,“ dodal De Croo s tím, že jestliže tomu tak není, je potřeba mandáty těchto úřadů rozšířit.
Zdroj: ČTK
Foto: BE PRES
