Ve dnech 17. a 18. dubna 2024 se v Bruselu uskutečnilo mimořádné zasedání Evropské rady, na kterém unijní lídři jednali o další podpoře Ukrajiny, situaci na Blízkém východě a vztazích EU a Turecka. Summit se rovněž zaměřil na zlepšení konkurenceschopnosti EU, s důrazem na vnitřní trh. Českou republiku na jednání zastupoval předseda vlády Petr Fiala.
Mimořádnému zasedání předcházelo ve středu večer krátké setkání lídrů s belgickým králem Filipem.
Samotné jednání Evropské rady pak otevřela tradiční výměna s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolou. V rámci diskuse a v souvislosti s blížícími se volbami do Evropského parlamentu rezonovalo i téma dezinformací a vměšování do volebních procesů. Na téma poukázali i premiér Petr Fiala společně s belgickým premiérem Alexanderem De Crooem, kteří v úterý poslali společný dopis hlavám institucí EU a lídrům členských států, v němž informovali o odhaleních bezpečnostních služeb o vměšování se do fungování Evropského parlamentu a blížících se voleb. De Croo následně dopis zveřejnil na síti X.
Evropská rada následně v preambuli svých závěrů zdůraznila nutnost pečlivě sledovat a potlačovat veškerá rizika plynoucí z dezinformací, včetně těch vytvořených umělou inteligencí, manipulací s informacemi ze zahraničí a vměšování do volebních procesů.
Podpora Ukrajiny
Na úvod diskusního bodu o Ukrajině se s lídry prostřednictvím videokonference spojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a sdělil informace o aktuální situaci na frontě, včetně obranných potřeb Ukrajiny.
Hlavním tématem byla potřeba urychlení a zintenzivnění dodávek vojenské pomoci zahrnující dělostřeleckou munici a raketové střely a poskytnutí protivzdušné obrany Ukrajině. V rámci diskuze několikrát rezonovala i česká muniční iniciativa. EU a její členské státy zintenzivní také poskytování humanitární pomoci a pomoci v oblasti civilní ochrany.
Debata o vztazích EU a Turecka
Dalším bodem programu byla strategická rozprava o aktuálním stavu politických, hospodářských a obchodních vztahů mezi EU a Tureckem.
Evropská rada po kratší diskuzi potvrdila svůj zájem o rozvoj další spolupráce a zdůraznila, že pro dosažení pokroku bude mít zásadní význam konstruktivní zapojení samotného Turecka, včetně urovnání situace na Kypru.
Blízký východ
Prezidenti a předsedové vlád unijní sedmadvacítky následně v rámci diskuze o Blízkém východě jednomyslně odsoudili víkendový bezprecedentní masivní dronový a raketový útok Íránu na Izrael.
V této souvislosti vedoucí představitelé EU vyzvali Írán a jeho komplice k zastavení veškerých útoků a zabránění eskalaci konfliktu. Zároveň vyzvali všechny strany k zachování maximální zdrženlivosti. Lídři se dohodli na zavedení dalších restriktivních opatření vůči Íránu, která se budou týkat zejména omezení dodávek bezpilotních letounů a raket.
Vedoucí představitelé EU také probrali situaci v Gaze a Libanonu.
Konkurenceschopnost a jednotný trh
K evropským představitelům se na úvod druhého dne summitu připojil italský expremiér Enrico Letta, který byl pověřen vypracováním zprávy o jednotném trhu EU. Téměř stopadesátistránkovou zprávu však lídři obdrželi pouhý den před začátkem zasedání, a tak je s ní seznámil přímo italský politik.
Následná několikahodinová širší diskuse o konkurenceschopnosti EU vedla ve čtvrtek v podvečer k přijetí závěrů. Ty kladou důraz na vnitřní trh, avšak zabývají se také potřebnými kroky v oblasti průmyslu, výzkumu a inovací, energetiky, oběhového hospodářství, digitalizace, obchodu nebo unie kapitálových trhů.
Lídři se shodli i na potřebě předvídatelnějšího právního rámce a snižování regulační a administrativní zátěže na společnosti.
Součástí jsou také stručné závěry k zemědělství, které mimo jiné obsahují podporu prodloužení dočasného rámce státní podpory pro tento sektor nebo zavedení dalších cel na dovoz ruských a běloruských zemědělských produktů do Evropské unie.
Zdroj: Rada EU, SEZ ÚV ČR
Foto: Rada EU
