Rozšiřování Evropské unie o Ukrajinu, Moldavsko a země západního Balkánu patřilo k hlavním tématům, o nichž dnes v Praze jednala předsedkyně slovinského Národního shromáždění Urška Klakočar Zupančič s šéfy obou komor českého Parlamentu. Podle předsedy Senátu Miloš Vystrčila by rychlejšímu naplnění podmínek přijetí do EU mohlo přispět společné setkání parlamentních šéfů na evropské úrovni.
Země západního Balkánu, mezi něž se řadí Černá Hora, Bosna a Hercegovina, Albánie, Srbsko, Severní Makedonie a Kosovo, podle Vystrčila již velmi dlouho vyjednávají s Evropskou unií o tom, co všechno mají naplnit, aby mohly požádat o členství v EU. Setkání šéfů parlamentů na evropské úrovni by mohlo formulovat kroky, jejich aplikace by urychlila naplňování podmínek vstupu do EU pro uvedené balkánské státy.
„Zatím jde pouze o návrh, o kterém je potřeba diskutovat a zjistit, jestli je tato iniciativa reálná. To bychom chtěli rozhodnout zhruba do evropských voleb, a podle toho bychom se pak rozhodli, jestli setkání připravit,“ dodal Vystrčil.
„Uvědomujeme si, jak klíčové to (vstup do EU) pro naše země bylo nejen v ekonomickém rozvoji, ale také v ukotvení mezi státy, které spolupracují místo toho, aby spolu soupeřily a válčily. Jakmile budou připraveny, tak bychom měli přijmout další země západního Balkánu, ale také Moldavsko a Ukrajinu. Protože to je důležité nejenom pro ně samotné, ale pro celý kontinent, jeho stabilitu, bezpečí a prosperitu,“ uvedla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová.
Přijetí států západního Balkánu do EU pro ně bude podle šéfky dolní parlamentní komory znamenat těsnější politické a ekonomické přimknutí k Západu, pro unii pak posílení o významné spojence v klíčovém regionu.
Pekarová Adamová se s Urškou Klakočar Zupančič jednoznačně shodly na tom, že je nezbytně nutné podporovat proces rozšiřování EU o další aspirující členy například sdílením zkušeností a znalostí, které Česko a Slovinsko získaly během přístupových vyjednávání. Oba státy se staly členy EU před 20 lety.
Zdroj: ČTK
Foto: Senát PČR