Do voleb do Evropského parlamentu zbývá jeden měsíc. Od 6. do 9. června bude mít přibližně 373 milionů Evropanů příležitost zvolit si 720 nových europoslanců. Hlasování začne ve čtvrtek v Nizozemsku, výsledky budou ale zveřejněny teprve po uzavření poslední volební místnosti, to znamená v neděli ve 23:00 v Itálii. Česko spolu se Slovenskem, Maltou a Irskem jsou jediné země v EU, které neumožňují hlasovat ze zahraničí. Ostatní země nabízejí možnost hlasovat korespondenčně, na ambasádách a Estonsko také elektronicky.
Měsíc do voleb i Den Evropy
Na dnešek shodou okolností připadá i Den Evropy. Tento den je upomínkou na 9. května 1950, kdy tehdejší francouzský ministr zahraničí Robert Schuman přednesl deklaraci s návrhem na vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO). Toto společenství, které založily Francie, Německo, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko a Itálie, je považováno za jeden ze základů dnešní Evropské unie.
U příležitosti Dne Evropy, ale i právě měsíce do voleb, byly v některých zemích EU již od úterý osvíceny významné památky. V Česku jde například o Petřínskou rozhlednu či Karolinum. V Paříži pak Vítězný oblouk, v Římě Koloseum a v Bruselu náměstí Grand Place či budovy Evropského parlamentu.
Nový europarlament, který vzejde z červnových voleb, bude mít o 15 europoslanců více než dosud. Počet europoslanců se zvýšil s ohledem na demografické změny v EU od voleb v roce 2019. O dva europoslance více získají Francie, Španělsko a Nizozemsko, jednoho europoslance navíc pak budou mít Polsko, Belgie, Rakousko, Dánsko, Finsko, Slovensko, Irsko, Lotyšsko a Slovinsko.
V Nizozemsku se bude volit už ve čtvrtek 6. června, v pátek 7. června bude následovat Irsko a v sobotu 8. června půjdou k volebním urnám voliči z Lotyšska, Malty a Slovenska. Česko a Itálie jsou jediné dvě země, kde se může hlasovat po dobu dvou dnů – v ČR v pátek a v sobotu, v Itálii v sobotu a v neděli. Dalších 20 zemí EU (Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Rakousko, Řecko, Maďarsko, Litva, Lucembursko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko) pořádá volby v neděli 9. června.
Voličské podmínky
Ve čtyřech zemích EU je účast ve volbách povinná. Jsou to Belgie, Bulharsko, Lucembursko a Řecko. V Belgii byla až donedávna volební účast povinná jen pro voliče starší osmnácti let. Letos v březnu ale ústavní soud rozhodl, že evropských voleb se 9. června musí povinně zúčastnit právě i šestnáctiletí a sedmnáctiletí. V případě neúčasti na hlasování hrozí občanům pokuta 40 až 200 eur (1000 až 5000 Kč), kterou však úřady vyměřují jen vzácně.
Česko, Slovensko, Malta a Irsko jsou jedinými zeměmi EU, které neumožňují volit ze zahraničí. Hlasovat lze pouze ve volebních místnostech v dané zemi. Češi žijící v zahraničí se nicméně mohou registrovat i jako voliči v zemi svého bydliště a hlasovat tam.
Vůbec nejvíce možností, jak hlasovat nabízí Estonsko. Estonští občané nebo občané EU žijící v Estonsku mohou hlasovat v neděli 9. června přímo ve volebních místnostech v zemi, mohou ale hlasovat i v několika volebních místnostech už několik dní předem, konkrétně od 3. do 8. června. Rovněž v těchto šesti dnech mohou hlasovat i on-line. Estonsko je jedinou zemí EU, která umožňuje hlasovat přes internet. Estonští občané žijící v cizině pak mohou hlasovat on-line, korespondenčně nebo osobně na ambasádě či konzulátu v zemi, kde žijí.
Celkem 19 zemí nabízí hlasování na ambasádách či konzulátech, 13 z 27 států Unie pak umožňuje korespondenční volbu. Obě dvě možností nabízí Estonsko, Belgie, Španělsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Slovinsko, Finsko nebo Švédsko. Pouze na zastupitelských úřadech lze hlasovat ve Francii, Itálii, Bulharsku, Dánsku, Řecku, Rumunsku, Portugalsku, Polsku, Chorvatsku či na Kypru. Další státy – Německo, Lucembursko, Nizozemsko či Rakousko – naopak umožňují pouze korespondenční volbu.
Voličská účast
Předchozí volby do Evropského parlamentu se konaly v roce 2019 a občané z ještě 28 členských států EU volili 751 členů Evropského parlamentu. Počet členských států EU i europoslanců se změnil, když z EU v roce 2020 vystoupila Británie. Celková volební účast byla tehdy 50,66 procenta. V Česku hlasovala skoro nejméně voličů v EU – jen 28,72 procenta. Nejnižší účast byla na Slovensku (22,74 procenta), naopak nejvyšší v Belgii (88,47 procenta).
Nedávný průzkum Eurobarometru ukázal, že se o letošní evropské volby zajímá více Evropanů, než tomu bylo v roce 2019. Na dotaz, jak je pravděpodobné, že by šli volit, kdyby se hlasování konalo příští týden, odpovědělo 58 procent respondentů v Česku, že „pravděpodobně“. Za „nepravděpodobnou“ tuto možnost označilo 24 procent dotázaných, zbytek si nevybral ani jednu z variant. V celé EU by přitom „pravděpodobně“ šlo volit 71 procent dotazovaných.
Ve volbách do Evropského parlamentu si voliči vybírají stranu, hnutí nebo koalici, které dají svůj hlas. V Česku mohou preferenčními hlasy upřednostnit maximálně dva kandidáty. Strany či kandidáti v každém členském státě EU vedou své předvolební kampaně podle témat, která považují za důležitá. I samotný Evropský parlament ale prostřednictvím své kampaně vyzývá občany obecně k účasti v evropských volbách.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: Profimedia
