Jedna z nejviditelnějších výhod členství v EU je pro mladé lidi určitě to, kolik se nabízí možností žít, studovat i pracovat v cizích zemích. Letos si v sérii rozhovorů představujeme příběhy několika lidí, kteří s Erasmem a podobnými programy mají zkušenosti. Druhý díl jsme věnovali Lucce, která studuje na TUL španělštinu a která se rozhodla odjet na semestr na studijní E+ na Tenerife.
- Ahoj, můžeš se nám představit?
- Ahoj, jmenuji se Lucka Pavlová, je mi 23 let a jsem studentka prvního ročníku Mgr. Učitelství španělštiny a angličtiny. Zároveň jsem studentská tutorka na Katedře románských jazyků a dělám stáž v Eurocentru Liberec. Volný čas trávím ráda s přáteli, s přítelem nebo sama, ideálně někde v přírodě. Taky jsem od dětství skaut.
- Co tě přivedlo k tomuto studiu?
- Na gymnáziu na Mělníku jsem se snad od sekundy učila francouzsky, ale brzo jsem zjistila, že mě to nebaví, a ani nevím jak, dokopala jsem se k tomu, abych se začala na Duolingu učit španělsky. Pak jsem se v sextě zapsala na volitelnou španělštinu a to mě tolik nadchlo, že jsem vysokou vybírala hlavně podle dostupnosti španělštiny. Nakonec jsem kvůli náročnosti vzdala přijímačky na UK, které byly hned den po mé maturitě, takže TUL byla ve finále moje jediná volba. Tady jsem si to celé hned zamilovala, jak život s přáteli na kolejích a tamější ruch, tak hory hned za rohem a možnost jít na běžky nebo do lesa kdykoliv je čas.
- Proč ses rozhodla vyjet na Erasmus?
- Erasmus je pro studenty na KRO celkem populární volba, učitelé nám ji “cpou” hned od prváku. Navíc jsem byla už na gymplu na dvou týdenních Erasmech na Kypru a v Portugalsku, které mi taky dost daly, a tak jsem věděla, že tohle bude ta nejlepší možnost, jak cestovat, což taky miluju, zlepšit se v jazycích, poznat novou kulturu a osamostatnit se, kterou kdy budu mít.
- Kam přesně jsi jela a proč?
- Původní plán byl jet do Valencie, která je na naší katedře zřejmě nejoblíbenější destinací. Já jsem tam ale měsíc před zveřejněním výsledků výběrka byla týden na dovolené s kamarádkou. Valencie byla nádherná, ale já měla pocit, že bych jela někam, kde už to trochu znám a nebylo by to to správné dobrodružství, tak jsem dala na intuici a vyměnila jsem se za jinou spolužačku. Nakonec jsem tedy strávila čtyři a půl měsíce na Tenerife, bydlela jsem tam s jinou spolužačkou z Liberce, se kterou jsme se krásně spřátelily, a ona tam zůstala dodnes. To se holt na Erasmech někdy stává.
- Jak jste to měly s bydlením a co administrativa?
- My byly dost nezkušený, Carmen věci řešila ráda na poslední chvíli a já pro jistotu nevěděla, jak je vyřešit, a tak jsme byt sehnaly na Facebook market place. To asi nebyla nejlepší volba, protože tam není možné získat reference od nikoho před námi a ohodnotit byt pro příští nájemníky, takže jsme bydlely ještě s jednou místní holkou, která se s námi zásadně nebavila, a nad majiteli, kteří se naopak spolu bavili až moc hlasitě, ideálně do noci. Ale hlavní bylo, že jsme měly střechu nad hlavou.
- Jinak co se školy a administrativy týče, koordinátorky Erasmu na TUL naštěstí pomohly hodně a se spárováním předmětů taky problémy nebyly. Naopak složité na domluvu to ale bylo na Tenerife, kde na všechno potřebují, abyste se objednali dopředu, což u nás moc neznáme, a každou chybku v dokumentech jsme řešily na několikrát, naprosto hotovy jsme s tím vším byly asi až měsíc před návratem do ČR, ale hlavní je, že se to nezbláznilo a všechno nám všichni uznali.
- Líbilo se ti na Tenerife?
- Líbilo a moc. Tenerife je opravdu ostrov věčného jara, pořád tam něco kvete a počasí je pořád jako v dubnu (ten letošní duben na to opravdu sedí). Na území menším než Liberecký kraj tam najednou najdete asi sedm klimatických pásem – pláže a poušť na jihu, zeleň jako v Česku nad hlavním městem, prales se spoustou lišejníků v Anaze, i to opravdu vysokohorské prostředí uprostřed ostrova. Takže je úplně v klidu možné, že se jdete koupat v moři na jihu a z vody koukáte na Teide, nejvyšší horu Španělska, kde je ještě sníh. To a ty nádherné vůně a výhledy na mě zapůsobilo asi nejvíc. Každopádně změny počasí v Čechách mám pořád radši než neustálé jaro, navíc tu nemáme kaktusy.
- Co tě Erasmus naučil?
- Myslím, že když se na to kouknu v retrospektivě, pobyt na Erasmu ze mě udělal dost jiného člověka. Poznala jsem úplně jinou kulturu, spoustu přátel z celého světa, ve škole jsem se naučila dost nových věcí, které mi české univerzity tak zblízka dát nedokážou (hlavně o španělštině od rodilých mluvčích pro rodilé mluvčí). Ale především jsem tam dost dospěla, Lucka, co odjela, nebyla ta, která se vrátila do Česka. Samy jsme si musely oběhat úřady i kanceláře koordinátorů Erasmu, samy jsme si musely vyprat, samy jsme vařily a samy jezdily na výlety. Protože je Tenerife tak daleko, nikdo ze známých ani z rodiny za mnou nepřijel, takže většinu času jsme byly jen ve dvou. O rok později jsem si to tedy vynahradila tím, že jsem tam vzala na dovolenou pod širák kamarádku a pak svoji mámu, obě byly nadšené. Ve zkratce jsem se tedy naučila postarat se sama o sebe, nebylo to vždycky jednoduché a hodně se mi stýskalo po kamarádech v Liberci, ale stálo to za to. Zážitků mám na celý život. Byla jsem na Teide (příšerná zkušenost, není dobrý nápad před cestou skoro nespat), na dvou techno párty na plážích, potkaly jsme lidi, co bydlí v jeskyních, dostala jsem se na koncert svojí oblíbené kapely, která v Česku asi nikdy nebyla a nebude, dva týdny jsem měla v noze trn kaktusu, který nešel vyndat, byla jsem v Siam Parku, nejlepším aquaparku na světě, který vážně stojí za to, grilovala jsem na pláži, spala na pláži…
- Co bys doporučila studentům, které by Erasmus taky zajímal?
- Samozřejmě to zkusit a přihlásit se. To je ten první krok. Potom si udělat nějaký seznam toho, co chcete projít a zažít, abyste nezjistili, že to nejlepší vám uteklo. Ohlídat si finance, abyste nemuseli moc dávat z vlastního, já měla po zaplacení nájmu a dopravy a tak asi 9 € na den, z toho se vyžít dá. Využít co nejvíc příležitostí se seznámit s ostatními Erasmáky, Španělé sami tolik zájem nejeví, ale Erasmáci se srocují všude a rádi. A hlavně si užívat každý den, nezapomenout na to, že i když je to někdy dost složité, jsme tak trochu na dovče, která se už nikdy nemusí opakovat.
