V pondělí 22. července se v Bruselu uskutečnilo zasedání Rady pro zahraniční věci (FAC), které se věnovalo především současné situaci na Ukrajině a Blízkém východě. Většina členských států se také vymezila vůči nedávným návštěvám maďarského premiéra Viktora Orbána v Rusku a Číně. Českou republiku na jednání zastupoval ministr zahraničí Jan Lipavský.
Podpora mírového plánu Ukrajiny
Rada po tradičním vystoupení ukrajinského ministra zahraničních věcí Dmytra Kuleby, který své unijní protějšky informoval o nejnovějším vývoji na Ukrajině, jednohlasně odsoudila nedávné útoky Ruska proti civilnímu obyvatelstvu a také útok na dětskou nemocnici v Kyjevě.
Vysoký představitel Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell informoval ministry o pokroku v souvislosti s převodem finanční podpory ve výši 1,4 miliardy eur, ke kterému by mělo dojít na začátku srpna. Z balíčku bude financován nákup prioritního vojenského vybavení, například protivzdušné obrany, dělostřeleckých systémů a munice.
Rada následně jednala o dalších krocích v návaznosti na nedávný mírový summit ve Švýcarsku. „Za Česko jsem uvedl, že podporujeme desetibodový mírový plán pana prezidenta Zelenského,“ řekl ministr zahraničí Jan Lipavský, který je rovněž pro další zpřísnění sankcí vůči Rusku a stejně tak i postihů za jejich obcházení.
Ministr Lipavský své kolegy dále informoval o zavedení bezpečnostního opatření, v rámci něhož Česko 3. července rozhodlo o neuznávání ruských nebiometrických pasů. „Nechceme ulehčovat ruským špionům práci,“ dodal.
Diplomatická reakce EU na přešlapy Maďarska v roli předsednictví
Šéf unijní diplomacie v reakci na postoj Maďarska k válce na Ukrajině oznámil, že srpnové jednání ministrů zahraničí EU se neuskuteční v Budapešti, nýbrž v Bruselu. V maďarské metropoli se mělo na konci srpna uskutečnit neformální jednání ministrů zahraničí zemí EU, označované jako Gymnich, které tradičně pořádá předsedající země během svého půlročního vedení Rady EU.
Borrell se však rozhodl svolat jednání ministrů zahraničí do Bruselu ve stejném termínu, ve kterém se mělo uskutečnit budapešťské setkání. Dal tak symbolicky najevo, že nesouhlasí s překračováním kompetencí ze strany Maďarska coby předsedající země a jeho premiéra Viktora Orbána v zahraničněpolitických otázkách. Ten nedávno podnikl návštěvu Ruska a Číny, což většina států ostře odsoudila. Jediná země, která dle maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa pozici předsedající země podpořila, bylo Slovensko.
Zahraniční aktivity Evropské investiční banky
K ministrům se během pracovního oběda připojila prezidentka Evropské investiční banky (EIB) Nadia Calviño. Společná diskuze se dotkla zejména tématu podpory obranného průmyslu a role EIB v navazování globálních strategických partnerství.
Ministři uvítali zvýšenou podporu financování ukrajinské energetické sítě, do které bude dle prezidentky Calviño EIB investovat 450 milionů eur.
Situace na Blízkém východě
Zvláštní zástupce EU pro lidská práva Olof Skoog a zástupce pro blízkovýchodní mírový proces Sven Koopmans informovali Radu o situaci na Blízkém východě, zejména o porušování mezinárodního práva, včetně válečných zločinů, a o přípravách jednání na okraj zářijového Valného shromáždění OSN.
Šéf unijní diplomacie Borrell konstatoval, že dosavadní jednání o příměří a propuštění rukojmích bohužel dosud nepřinesla žádný pozitivní výsledek. „Po téměř deseti měsících – 290 dnech – válka v Gaze nadále zuří a my jsme svědky nových nucených evakuací vyčerpaných civilistů,“ uvedl Borrell. „V Gaze je více než 17 000 sirotků. A přístup humanitární pomoci, který byl vždy obtížný, se nyní rozpadl,“ dodal s tím, že 96 % obyvatel Gazy navíc trpí akutním nedostatkem potravin.
Ministr Lipavský za Česko opětovně vyzdvihl otázku bezpodmínečného propuštění izraelských rukojmí a zabránění eskalace a rozšíření konfliktu v regionu.
Zdroj: Rada EU, MZV ČR, ÚV ČR
Foto: Rada EU
