Deset miliard eur určených na pomoc zemím postiženým záplavami, mezi kterými je i Česko, nejsou nové peníze, které státy dostanou od Evropské unie navíc. Jde o peníze již přidělené například České republice v rámci kohezních fondů na období 2021 až 2027, Česko je ale bude moci nově použít například právě k obnově poničené infrastruktury a projekty nebudou muset být spolufinancovány státem, jak to u financí z těchto fondů bývá běžné. Informaci upřesnilo tiskové oddělení Evropské komise.
Minulý čtvrtek šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila, že pro země postižené povodněmi by mohlo být „mobilizováno až deset miliard eur (250 miliard korun) z kohezních fondů“. Na Česko podle premiéra Petra Fialy připadnou dvě miliardy eur (50 miliard korun). Slovenský premiér Robert Fico následně uvedl, že jeho zemi by mohla připadnout jedna miliarda (25 miliard Kč) a Bratislava by podle něj peníze chtěla využít například na opravu poškozených silnic, ale také na preventivní opatření proti záplavám. Varšava pak hovořila o pěti miliardách eur pro Polsko.
„Částka deset miliard eur, o kterých hovořila předsedkyně Evropské komise, je založena na prvním odhadu finančních prostředků, které by mohly být mobilizovány v rámci takzvaných národních obálek dotčených členských států v současném programovém období (2021 až 2027),“ sdělilo tiskové oddělení Evropské komise. Jde tedy o „přidělení prostředků, které jsou stále k dispozici v rámci současných programů“. Celkový objem těchto peněz už je schválený a daný.
„Jak předsedkyně Evropské komise uvedla, nyní je důležité co nejvíce podpořit členské státy. Toho lze dosáhnout zajištěním flexibility a rychlosti v souvislosti s čerpáním peněz z kohezních fondů,“ dodalo tiskové oddělení Komise. Doplnilo, že „je však na členských státech, aby rozhodly, kolik finančních prostředků zmobilizují pro řešení následků povodní, přičemž zohlední potřeby, kterým každá země čelí“.
Země zasažené přírodními katastrofami mohou k obnově poničené infrastruktury využívat také prostředky z Evropského fondu solidarity, který Unie založila po povodních ve střední Evropě v roce 2002. „Vím, že ty peníze nevystačí,“ uvedla ale minulý týden během návštěvy Polska šéfka unijní exekutivy. Právě proto zmínila jako další možný zdroj financí i kohezní fond (fond soudržnosti), který se za normálních okolností využívá na pomoc hospodářsky méně rozvinutým regionům sedmadvacítky.
Fond soudržnosti byl vytvořen v roce 1994 a poskytuje finanční prostředky na realizaci projektů v oblasti životního prostředí a transevropských sítí v členských státech unie s hrubým národním produktem (HNP) pod 90 procenty průměru EU. V programovém období 2021 až 2027 poskytuje fond podporu 15 členským státům: Bulharsku, Česku, Estonsku, Chorvatsku, Kypru, Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, Maltě, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Řecku, Slovensku a Slovinsku. V tomto období EU přidělí fondu 42,6 miliardy eur, pro Česko bylo ve fondu vyčleněno až 7,389 miliardy eur.
Zdroj: ČTK
Foto: Evropská komise
