V pondělí 14. října 2024 se v Lucemburku konalo zasedání Rady pro životní prostředí, kterého se za Českou republiku zúčastnil ministr životního prostředí Petr Hladík. Hlavním tématem byly závěry na nadcházející Konferenci OSN o změně klimatu (COP29) a zasedání Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP16). Dále bylo projednáno téma zvyšování konkurenceschopnosti EU, globální znečištění plasty a Chemická strategie.
Klimatické finance a ochrana biologické rozmanitosti
Závěry přijaté Radou pro životní prostředí a Radou pro hospodářské a finanční věci představují mandát EU pro nadcházející konference o klimatu a biodiverzitě.
Konference OSN o změně klimatu (11. – 22. 11. 2024, Baku, Ázerbájdžán) je každoročním zasedáním smluvních stran UNFCCC (Rámcová úmluva OSN o změně klimatu) a jeho účelem je přijímat opatření, která pomohou omezit globální oteplování, přizpůsobit se jeho dopadům a zajistit finanční a technologickou podporu pro rozvojové země. Důležitým výstupem globální spolupráce v rámci Konference je Pařížská dohoda, která ukládá vyspělým i rozvojovým státům určit si vlastní cíle snižování emisí. Ambicí Pařížské dohody je udržet nárůst globální teploty pod 2 °C (ideálně 1,5 °C) ve srovnání s předindustriální úrovní. Stěžejním tématem letošní 29. konference bude financování klimatických opatření. Státy se budou snažit o stanovení nového kolektivního kvantifikovaného cíle (New Collective Quantified Goal – NCQG), který má nastavit finanční závazky po roce 2025. Pro EU je zejména důležité, aby došlo k rozšíření přispěvatelské základny o ekonomicky vyspělé rozvíjející se ekonomiky a byly využity nové zdroje a soukromé finance
Zasedání k Úmluvě o biologické rozmanitosti (21. 10. – 1. 11. 2024, Cali, Kolumbie) cílí zejména na ochranu biodiverzity, udržitelné využívání jejích složek a spravedlivé a rovnoměrné rozdělování přínosů z využívání genetických zdrojů. EU dlouhodobě stojí v čele snah o ochranu biodiverzity a její závazky zahrnují např. přijetí nařízení o obnově přírody, které přispělo ke snahám o revitalizaci poškozených ekosystémů a adaptaci krajiny na změnu klimatu. Na přijetí nařízení se ve velké míře podílela i Česká republika.
„Kromě ochrany musíme obnovovat to, co bylo poničeno a vracet přírodu do jejího původního stavu,“
uvedl ministr Hladík.
Konkurenceschopnost EU a zelená transformace
Ministryně a ministři projednali také tzv. Draghiho zprávu o budoucnosti konkurenceschopnosti EU, která zdůrazňuje potřebu zelené transformace evropského průmyslu. Tématem diskuse bylo zejména to, jak mohou doporučení z Draghiho zprávy nejlépe přispět k cílům EU v oblasti dekarbonizace a jak může zpráva pomoci utvářet budoucí politiky EU, např. v oblasti klimatu a oběhového hospodářství.
,Pro celou Evropu, tedy i pro nás, je klíčové, abychom postupně budovali nové energetické zdroje, které umožní dekarbonizovat ekonomiku a zároveň zlevnit elektřinu pro průmysl i domácnosti. Zelené udržitelné investice jsou důležitým a nutným krokem. Musíme podporovat oběhové hospodářství, zvyšovat míru recyklace, podporovat výzkum, vývoj a inovace,“
zdůraznil ministr Hladík.
Boj proti plastovému znečištění a lepší ochrana před chemickými látkami
Tématem jednání byla také otázka globálního plastového znečištění a strategie EU pro vyjednávání o mezinárodní smlouvě pro jeho řešení. Ministři a ministryně se zaměřili na nalezení možných oblastí pro flexibilitu a harmonizaci postojů, aby zajistili vytvoření účinné smlouvy, která bude mít dostatečně ambiciózní cíle, ale zároveň zohlední i realistické přístupy k jejich naplňování. Podstatným kritériem boje proti plastovému znečištění je podle zástupců členských států postihnutí celého životního cyklu plastového výrobku, nejen odpadu.
Rada pro životní prostředí projednávala také Strategii pro udržitelnost chemických látek, jež cílí na ochranu lidského zdraví a životného prostředí a je zaměřená na přechod k udržitelnější výrobě a spotřebě chemických látek v Unii. Ministři a ministryně se shodli, že je potřeba provést revizi nařízení REACH a zmínili hledání bezpečnějších alternativ ke stávajícím chemickým látkám, přičemž brali v úvahu jejich potenciální rizika i přínosy. Za klíčová označili řešení, která podporují inovace a zároveň zajišťují ochranu zdraví a životního prostředí, aniž by byla narušena konkurenceschopnost průmyslu.
Zdroj: Rada EU, MŽP
Foto: Rada EU
