Nařízení Evropské komise o odlesňování mělo začít platit pro velké firmy na konci roku 2024 a pro menší firmy o půl roku později. Jeho cílem je snížit negativní dopady globálního odlesňování, ochránit lesy a biodiverzitu a snížit emise skleníkových plynů. Proč došlo k odložení data jeho použitelnosti? Co bude jeho zavedení pro firmy znamenat v praxi? A jakou roli v odložení hrálo Česko? Odpovídáme s Lindou Jelínkovou z Odboru koordinace evropských politik Úřadu vlády.
„Nařízení o odlesňování bylo navrženo s cílem omezit příspěvek Evropské unie na globálním odlesňování a znehodnocování lesů.“ Shrnuje podstatu nařízení Linda Jelínková z Úřadu vlády. Evropská legislativa bývá někdy trochu nepřehledná, tak si pojďme vysvětlit, co vlastně odložení nového nařízení o odlesňování znamená v praxi a proč k němu došlo.
Linda Jelínková působí v Odboru koordinace evropských politik Úřadu vlády od roku 2022, kde se zabývá agendou zemědělství a životního prostředí. Vystudovala Fakultu sociálních věd Karlovy univerzity a Právnickou fakultu na Tilburg University v Nizozemí.
V čem spočívá nařízení o odlesňování?
Nařízení o odlesňování říká, že firmy, které uvádějí určité produkty na trh EU (nebo je z EU vyvážejí), musí doložit, že kvůli jejich výrobě nedošlo ke znehodnocení lesů. „Odlesňování je spojeno se ztrátou biologické rozmanitosti a přispívá k emisím skleníkových plynů, které se EU snaží dlouhodobě snižovat. Dalším důležitým cílem je ochrana lidských práv a práv původních obyvatel,“ upřesňuje důvody i cíle návrhu opatření Linda Jelínková.
„V rámci Evropské unie, včetně České republiky, je ale trend spíš pozitivní, to znamená, že u nás prakticky k odlesňování nedochází a plocha lesů dlouhodobě narůstá.“ Nařízení se tedy zaměřuje především na mimoevropské země.
Jak to má fungovat v praxi?
V praxi to znamená, že všechny společnosti, které obchodují s vybranými komoditami na trhu EU nebo je exportují mimo EU, by měly vydávat tzv. prohlášení o náležité péči. Toto prohlášení potvrzuje, že komodity, jako dřevo, kaučuk, skot, kakao, káva, sója a palma olejná nevedly nebo nepřispěly k odlesňování či znehodnocení lesů. Tato povinnost se vztahuje také na výrobky, které jsou z výše uvedených komodit vyrobeny, například papír, nábytek nebo pneumatiky. Společnosti a firmy budou mít povinnost tato prohlášení vkládat do speciálně vytvořeného IT systému Evropské unie.
Pokud by podniky nařízení porušily, hrozí jim pokuty ve výši až 4 % z celkového ročního obratu. Dále hrozí konfiskace dotčených produktů, vyloučení z veřejných zakázek a financování, nebo dočasný zákaz uvádět dotčené výrobky na trh.
Větší podniky měly dle původního nařízení tuto povinnost mít od 30. prosince 2024, zatímco menší firmy od 30. června 2025. Evropská komise však 2. října 2024 navrhla nařízení o odlesňování o rok odložit.
Proč došlo nakonec k odložení?
Jak jsme již uváděli, nařízení mělo pro větší podniky začít platit už 30. prosince 2024. Nicméně kvůli tlaku ze strany členských států, třetích zemí, Evropského parlamentu a hospodářských subjektů se Evropská komise rozhodla o rok odložit účinnost nařízení. Důvodem byla mimo jiné i nepřipravenost informačního IT systému, který byl ze strany Evropské komise představen až 2. října. Evropská komise navíc nestihla včas klasifikovat rizika odlesňování pro jednotlivé země, což je důležité pro stanovení objemu povinností pro firmy. Klasifikace rizika odlesňování by měla mít tři úrovně: nízké, střední a vysoké riziko. Čím vyšší riziko, tím víc povinností budou mít firmy při dokazování, že jejich produkty nepřispěly k odlesňování.
Pokud se na odkladu účinnosti shodnou Rada EU a Evropský parlament, nařízení začne platit pro velké podniky 30. prosince 2025 a pro menší podniky a malé podniky 30. června 2026.
„V Česku k odlesňování téměř nedochází, takže v tuto chvíli nevidíme důvod, proč bychom měli být zařazeni do jiné kategorie než s nízkým rizikem.
Linda Jelínková, Úřad vlády ČR
Jakou roli hrálo Česko?
Už od začátku roku 2024 Česká republika aktivně prosazovala odklad nařízení, a to na všech úrovních – od pracovních skupin až po setkání na úrovni vládních činitelů. Představitelé české vlády rovněž silně apelovali na Evropskou komisi, aby rozhodla o odkladu data účinnosti nařízení. V návaznosti na tlak ze strany členských států a mezinárodních partnerů se Komise rozhodla poskytnout dodatečnou lhůtu 12 měsíců na postupné zavádění nařízení. Na otázku o dalším postupu Linda Jelínková vysvětluje, že v rámci Rady EU byl zvolen tzv. zrychlený legislativní postup a návrh na odklad nařízení byl rovnou zařazen na jednání na COREPER I., kde ho členské státy podpořily a 16. října schválily mandát pro vyjednávání s Evropským parlamentem. Aby mohlo oficiálně dojít k odkladu nařízení o jeden rok, musí být dosažena dohoda Rady EU s Evropským parlamentem do 29. 12. 2024.
| COREPER představuje skupina velvyslanců členských států EU, kteří se scházejí a připravují podklady pro důležitá rozhodnutí Rady EU, kde zasedají ministři a ministryně. Jejich úkolem je koordinace a příprava prací jednotlivých složení Rady, zajištění konzistentnosti politik EU a usilování o dosažení dohod a kompromisních řešení, které jsou následně předkládány k přijetí Radě. COREPER tedy připravuje půdu, aby Rada mohla efektivně rozhodovat o evropských záležitostech. |
