29.03.2021
Euroskop, ČTK
Španělsko plánuje použít 50 milionů eur (1,3 miliardy Kč) z fondů Evropské unie na zkrácení pracovního týdne na čtyři dny. Doufá, že tak zabrání další vlně nemoci covid-19. Experiment má trvat tři roky a bude financován s masivního evropského fondu pro oživení z covidu-19.
Peníze z fondu mají být určené jako kompenzace pro 200 středně velkých firem, které budou muset upravit velikost pracovní síly nebo reorganizovat výrobní pracovní postupy, aby přizpůsobily svoji činnost 32hodinovému pracovnímu týdnu. V prvním roce by vláda měla dotovat všechny dodatečné náklady zaměstnavatelů, v druhém roce se vládní podpora sníží na 50 procent nákladů a v následujícím roce na 25 procent nákladů.
Za iniciativou stojí poslanec Héctor Tejero zprogresivní strany Más País. Ten odmítl že by se Španělsko chystalo použít peníze z EU na to, aby Španělé méně pracovali. „Nejde o to použít evropské fondy k tomu, aby Španělé méně pracovali. Jde o hledání toho, jak můžeme zlepšit produktivitu a konkurenceschopnost našich společností.“
Mezi argumenty podporující přechod na třídenní víkend patří to, že povede ke větší spotřebě, zejména v oblasti zábavy a turistiky, které jsou páteří španělské ekonomiky.
Studie zveřejněná na počátku letošního roku v Cambridge Journal of Economics zjistila, že snížení pracovní doby v roce 2017 z 40 hodin týdně na 35 hodin týdně by zvýšilo hrubý domácí produkt o 1,5 procenta a vytvořilo 560.000 nových pracovních míst. Zvýšily by se také mzdy o 3,7 procenta a zvláště by z toho těžily ženy, které častěji pracují jen na částečný úvazek.
Španělská softwarová firma Delson loni investovala 400.000 eur (10,4 milionu Kč) do zkrácení délky pracovní doby pro svých 190 zaměstnanců. Od té doby hlásí snížení absencí o 28 procent, protože lidé jdou do banky nebo k lékaři raději v době, kdy mají volno. Tržby firmy loni vzrostly o 20 procent a žádný zaměstnanec od doby, kdy byl nový systém zaveden, neodešel.
Kritici systému však uvádějí, že doba, kdy je ekonomika otřesená pandemií, není nejlepším obdobím pro experimenty. Loni HDP země klesl o 10,8 procenta, nejvíce od občanské války ve 30. letech. Mohlo za to omezení pohybu a téměř úplně přerušený mezinárodní cestovní ruch.
Někteří odborníci tvrdí, že prioritou by měla být reorganizace málo funkčního pracovního trhu v zemi, který je důvodem, že země má jednu z nejvyšších měr nezaměstnanosti v EU a množství nejistých a málo placených pracovních míst. Stejný přístup také nemusí být vhodný pro všechna odvětví a ekonomické oblasti. Také ne všechny odborové svazy plán plně podporují.
Tejero dodal, že zájem o projekt již projevilo nejméně půl tuctu společností. Pilotní projekt však nebude spuštěn dříve než v září, kdy by masové očkování mohlo pomoci oživit ekonomiku.
Autor: Euroskop
