Slovensko by uvítalo volnější pravidla při čerpání peněz z EU

08.06.2020
Euroskop, ČTK

Slovensko je spokojeno s Evropskou komisí (EK) navrhovanou podobou rozpočtu Evropské unie pro příští sedmileté rozpočtové období i s evropským fondem obnovy po pandemii choroby covid-19 včetně předpokládaného přerozdělení prostředků z něj. Nesouhlasí ale s iniciativou EK na zvýšení podílu zemí při financování projektů podpořených z evropských fondů. Vyplývá to z pozice slovenského ministerstva zahraničí k zmíněným návrhům. Česko má vůči návrhu fondu výhrady.

Bratislavě se nezamlouvá plán komise, aby členské země EU musely při využívání peněz z evropských fondů při projektech na podporu méně rozvinutých regionů zvýšit své spolufinancování, tedy příspěvek z nynějších 15 procent hodnoty projektu na dvojnásobek. Mezi méně rozvinuté regiony patří na Slovensku všechny kraje s výjimkou Bratislavy.

Slovensko chce zachovat pravidlo, že státy musí do tří let vyčerpat dotace, které jim byly v daném roce přiděleny. Požaduje rovněž volnější podmínky pro přesuny peněz mezi jednotlivými programy. Země pod Tatrami se dlouhodobě potýká s tím, že nestíhá peníze z evropských fondů dostatečně rychle čerpat.

Co možno nejflexibilnější podmínky včetně možnosti prodloužení doby čerpání peněz by Bratislava uvítala také u budoucího evropského fondu obnovy. Fond by měl na obnovu po krizi způsobené koronavirem mezi země EU rozdělit 750 miliard eur, na Slovensko by mělo připadnout 7,94 miliardy eur (211 miliard korun). Samotný plán přerozdělení peněz do jednotlivých programů je podle slovenské diplomacie v souladu s prioritami Slovenska.

Český premiér Andrej Babiš dříve vůči návrhu fondu obnovy vyslovil výhrady. Kritizoval například skutečnost, že by jedním z kritérií pro rozdělování peněz měla být míra nezaměstnanosti, která podle něj s dopady epidemie nesouvisí. Česko by mohlo z fondu získat zhruba 20 miliard eur (532 miliard korun).

Očekává se, že o evropském fondu obnovy a o víceletém finančním rámci na období 2021 až 2027 budou hovořit premiéři čtyř středoevropských zemí z uskupení visegrádská čtyřka (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) na schůzce, kterou na 11. června svolal Babiš. Česko nyní skupině V4 předsedá. Na dálku pak o tématu budou 19. června jednat šéfové států a vlád všech zemí Evropské unie, jednání čekají diplomaté velmi komplikovaná.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek