11.03.2020
Euroskop, čtk
Jednání o víceletém finančním rámci Evropské unie na roky 2021 až 2027 se zpozdilo kvůli brexitu i kvůli výměně vedoucích představitelů unie. Na pravidelném březnovém summitu se posun ve věci očekávat nedá, protože by měl mít jinou agendu, řekl v rozhovoru s ČTK český velvyslanec při EU Jakub Dürr, který očekává další mimořádný summit pravděpodobně v květnu. Upozornil, že po dohodě evropských lídrů bude nutné získat ještě souhlas Evropského parlamentu, konečné ujednání proto čeká až ve druhé polovině roku.
„Brexit nám asi způsobil nějaké komplikace i časové v tom, že se věnovala energie trošku jiným směrem,“ řekl Dürr. Za hlavní faktor toho, že se finanční rámec projednává později než před sedmi lety, ale označil výměnu v čele evropských institucí.
„Největší faktor je tranzice na podzim 2019 mezi posledními summity (bývalého předsedy Evropské rady) Donalda Tuska a (novým předsedou) Charlesem Michelem. Donald Tusk už nechtěl konat mimořádnou Evropskou radu v situaci, kdy si nemyslel, že vyjednávání je dostatečně připraveno v té míře detailu, která dovolí se dohodnout,“ řekl Dürr. „První rada nového předsedy nemohla začít rovnou jednáním o finančním rámci, byla tam celá řada jiných témat, takže se čekalo, kdy stanoví speciální jednání,“ doplnil.
Mimořádný summit EU k finančnímu rámci se uskutečnil v únoru, ale k dohodě nedošlo. „Je otázka, jak byla Evropská rada nachystána a jak velký tlak byl na to, aby všichni něco málo ustoupili ze svých pozic a dohodli se,“ řekl velvyslanec.
Další mimořádný summit?
Na březnovém summitu další jednání o finančním rámci neočekává. Lídři by se měli podle plánu věnovat vnitřnímu trhu a ekonomice a také jednání s Afrikou. Pozice pro další jednání o finančním rámci se zatím od mimořádného summitu neposunuly, takže další debata na toto téma není připravená. Velvyslanec na základě kuloárních informací předpokládá, že k finančnímu rámci se uskuteční další mimořádný summit, a to pravděpodobně v květnu. „Ale to znamená ještě o to větší časový tlak,“ upozornil.
Boje uvnitř Europarlamentu
Poté, co se evropští lídři dohodnou na podobě finančního rámce, bude muset ještě jeho podobu schválit Evropský parlament. Ten přitom už v minulosti dal najevo jinou představu o příjmové stránce rámce. Zatímco podle europoslanců by členské státy měly do EU odvádět 1,3 procenta hrubého národního důchodu, poslední Michelův návrh byl 1,07 procenta.
Dürr ale na základě rozhovorů s europoslanci očekává, že zásadnější debata než o příjmech se nakonec povede o výdajové stránce finančního rámce. Europoslanci podle něj budou usilovat o to, aby struktura rozpočtu odrážela jejich priority, jimiž jsou nové politiky zaměřené na konkurenceschopnost unie a na ekologii. Podle velvyslance to ale neznamená, že by Evropský parlament automaticky krátil peníze na kohezní politiku, které česká vláda považuje za svou prioritu. Řada europoslanců z chudších zemí podle něj klade důraz na tuto oblast. „Takže to budou velké boje i uvnitř parlamentu,“ řekl.
Závěrečná jednání o finančním rámci se podle Dürra povedou ve druhém pololetí za německého předsednictví EU. „Jsou na to nachystaní a jsou si vědomi, že tempo, které na to musí vynaložit, musí být opravdu maximální,“ řekl.
Autor: Euroskop
