03.01.2020
Euroskop, ČTK
Tehdy sedmadvacetiletý Sebastian Kurz se před šesti lety jako nejmladší šéf diplomacie v členské zemi EU stal novou hvězdou rakouské i evropské politiky. V roce 2017 dovedl vídeňský rodák tradiční lidovce – byť v lehce pozměněném hávu – k vítězství ve volbách a následně usedl do kancléřského křesla. Do něj se nyní vrátí poté, co se ve středu dohodl s rakouskými Zelenými na vládní koalici.
Kurzova strana koncem loňského září opět získala nejvíc mandátů v rakouském parlamentu a prezident Alexander Van der Bellen jej proto na začátku října pověřil sestavením vlády.
Politik, pro své mládí přezdívaný „Wunderwuzzi“ neboli zázračné dítě, tak pokračuje v ofenzívě, kterou zahájil po svém zvolení do čela lidovců v červenci 2017. Jako šéf tradiční strany, dlouholetého účastníka velkých koalic se sociálními demokraty, si vymínil mnohem širší kompetence, než měli jeho předchůdci. Prosadil rovnoměrné zastoupení žen a mužů na kandidátkách, do kterých mohl osobně zasahovat, nebo nominaci řady nestraníků.
Nejviditelnějšími změnami bylo nahrazení tradiční lidovecké černé módnější tyrkysovou barvou a také alternativní jméno, se kterým šla Rakouská lidová strana (ÖVP) v říjnu 2017 do voleb. Na lístku stálo Kandidátka Sebastiana Kurze – Noví lidovci, aby každý volič na první pohled poznal, kdo se uchází o jeho hlas.
Část společnosti kritizuje Kurzův přístup k migrantům
Jeho úspěšnou kariéru nicméně provázely také kroky, kvůli kterým se stal terčem kritiky, zejména od liberálněji zaměřené části společnosti. Ministrem zahraničí byl Kurz jmenován jen krátce před vypuknutím migrační krize, při níž se Rakousko potýkalo s přívalem až stovek tisíc uprchlíků. A politik, který v letech 2011 až 2013 jako mladý tajemník pro integraci na ministerstvu vnitra zavedl řadu vstřícných kroků vůči menšinám, nasadil po roce 2015 tvrdší kurs.
V únoru 2016 zahájil Sebastian Kurz diskutovanou iniciativu, v jejímž důsledku zavřely s aktivní podporou Rakouska své hranice migrantům Makedonie a Srbsko, přes které proudilo dále na Západ nejvíce lidí. Kurz se tehdy otevřeně postavil proti politice německé kancléřky Angele Merkelové, což mu u krajanů vyneslo politické body.
Popularita Kurzových lidovců stále roste
Podle kritiků ovšem Kurz pragmaticky využil společenského napětí a strachu k získání hlasů, přičemž více než koketoval s rétorikou, která byla do té doby doménou pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ). „Bez imigrace a uprchlíků by jeho kariéra nestoupala tak rychle,“ objevilo se například na komentářových stránkách německých novin. A někdejší šéf liberální rakouské strany NEOS Matthias Strolz označil svého politického soupeře za „oportunistu bez vize“.
Přesto je Kurz u voličů stále oblíbenější. Jeho lidovci vloni získali o téměř sedm procentních bodů víc než v minulých volbách v roce 2017, kdy dostali 31,5 procenta hlasů. Kurzova první vláda utvořená s FPÖ však vloni na jaře padla kvůli korupčnímu skandálu vicekancléře a šéfa Svobodných Heinze-Christiana Stracheho.
Autor: Euroskop
