Euroskop, 25. 10. 2018
Ve středu 17. října 2018 se ve vzdělávacím centru Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje uskutečnila poslední z regionálních diskuzí v rámci občanských konzultací. Západočeské veřejné debaty o budoucím směřování EU se jako řečníci zúčastnili Edvilas Raudonikis, velvyslanec Litevské republiky v ČR, Petr Osvald, člen Výboru regionů EU a Martin Baxa, který působí jako 1. náměstkem primátora města Plzně.
Jako první se slova ujal litevský velvyslanec Raudonikis, který se věnoval zejména česko-litevským vztahům, současné geopolitické situaci ve střední a východní Evropě a aktuálnímu unijnímu dění.
„Ačkoliv naše státy spolu přímo nesousedí, mají mnoho společného, zejména historii,“ upozornil litevský dipomat. Připomněl, že jak Litva, tak Česká republika letos slaví 100 let od svého založení. „Mimo historie nás pak pojí také společné členství v EU a neméně důležité členství v Severoatlantické alianci,“ dodal.
Dále Raudonikis zdůraznil, že Evropa se musí změnit. „Jakým způsobem a kdy, to je jen a jen na nás,“dodal.
Svobody v rámci EU
Petr Osvald, český zástupce ve Výboru regionů, uvedl svůj příspěvek tím, že čeští občané se díky členství v Unii mají daleko lépe, než by tomu bylo bez ní. „Volný trh, svobodu pohybu, cestování a studium v rámci celé EU již bere spousta lidí tak nějak automaticky, ale ne vždy tomu tak bylo,“ řekl Petr Osvald.
Český zástupce ve Výboru regionů se v průběhu svého vystoupení věnoval zejména pozitivnům vnitřního trhu a benefitů pro malé, střední, ale i velké podniky. „Tato pozitiva jsou patrná zejména, pokud se podíváme na současnou situaci na českém trhu práce a míru nezaměstnanosti v ČR,“ doplnil Osvald s odkazem na fakt, že česká míra nezaměstnanosti patří dlouhodobě mezi nejnižší v celé EU.
Regionální politika EU
Z celorepublikové úrovně se poté přesunul k plzeňskému regionu, který dle něj těží mimo jiné ze sousedství s jednou z nejbohatších spolkových zemí, Bavorskem, se kterým je značně hospodářsky provázán. Vyzdvihl nutnost lokálního přístupu k podpoře projektů, ať již z oblasti turismu, hospodářství, životního prostředí či dopravy. Osvald zde čerpal zejména ze zkušeností, jež získal během členství ve Výboru regionů.
„Unii je však potřeba vytknout, že někdy jsou žádosti a financování projektů zatíženy přílišnou byrokracií a nadměrnou administrativní zátěží. To je bezesporu potřeba do budoucna změnit,“ uvedl závěrem Osvald.
Druhá část veřejné diskuze byla věnována dotazům z řad veřejnosti. Publikum nejčastěji zmiňovalo otázky financování unijních projektů, bezpečnosti a hybridních hrozeb. Zdroj: Euroskop
Baxa: Členství v EU je pro ČR klíčové
Martin Baxa, 1. náměstek primátora, připomněl politický a bezpečnostní význam EU pro Česko a okolnosti našeho vstupu do Unie. Heslo „Zpátky do Evropy“, které plnilo politický diskurz po celá 90. léta a bylo zdůrazňováno ještě před naším vstupem, se dle něj postupně vytrácí a původní zastánci členství v EU, potažmo v NATO, jsou dnes spíše v menšině.
Dle Baxy bere značná část české veřejnosti unijní členství jako samozřejmost, jako něco, na co si již zvykli. S tím jde ruku v ruce i to, že si dnes daleko méně uvědomujeme přínosy členství, ať již ve formě vnitřního trhu, studia v zahraničí, cestování nebo prosperity díky evropským fondům, které podporují projekty napříč celou ČR. „V tomto vidím jasný přínos unijního členství, ale řada z nás si to již ani neuvědomuje,“ poznamenal náměstek primátora.
Kriticky se naopak vyjádřil k dalšímu předávání pravomocí z národní na nadnárodní úroveň. Uvedl příklady týkající se sbližování daňových sazeb či společné zahraniční politiky. „Tyto oblasti by měly zůstat v kompetencích národních států, nejsem zastánce toho, aby tyto otázky spadaly do unijních pravomocí,“ vyjádřil se Baxa.
Dotazy z řad plzeňského publika
V druhé části debaty byl dán prostor dotazům z řad veřejnosti. Ty byly směřovány na oblasti evropských dotací, nastavení financování a způsob, jakým ČR (ne)čerpá unijní finance. Zde se publikum shodlo s řečníky, že nastavené procesy by se do budoucna měly zjednodušit, aby byly méně komplikované a méně administrativně náročné.
Další část dotazů byla směřována na otázku bezpečnosti, zahraniční politiku, spolupráci v rámci V4, ale také na problematiku hybridních hrozeb. Posledním tématem pak bylo již zmíněné předávání kompetencí na unijní úroveň, k čemu se publikum stavělo spíše negativně a souhlasilo s příspěvkem Martina Baxy.
Autor: Euroskop