13.11.2019
David Březina, Euroskop
Další zastávkou regionálních debat k výročí 15 let České republiky v Evropské unii se staly České Budějovice, které řečníci uvedli jako místo, kde by chtěl žít každý, a to nejen díky fondům z Evropské unie.
Mezi hlavní panelisty patřili tentokrát:
Dagmar Škodová Parmová, děkanka Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity
Josef Knot, 1. náměstek hejtmanky Jihočeského kraje
Jan Plojhar, systémový manažer ve společnosti Plojhar, s.r.o.
a publikum měli tito panelisté skutečně velké. Sál v Riegrovce 51 byl zaplněn všemi generacemi, od čehož se odvíjela i následná diskuze.
Integrace nebyla jednoduchá, ani ekonomická, ani vojenská
Jako první se slova ujala děkanka Ekonomické fakulty, která začala hned tématem evropské intergace, kdy zmínila, že se často mluví pouze o integraci ekonomické, což však není správné. Integrace byla a stále je nutná i v dalších sférách, jako je například integrace do vojenských a bezpečnostních struktur.
Zmíněny byly i tři fondy, které České republice pomáhaly v ekonomické integraci. SAPARD, ISPA a PHARE byly hlavní předvstupní fondy, ze kterých republika čerpala, ať už na infrastrukturu, životní prostředí či mobilitu studentů a učitelů. Počet studentů byl v sále silně převažující nad ostatními účastníky debaty, tudíž není překvapením, že se diskuze zavedla i na toto téma.
Sdílení know-how je jednou z největších výhod, které EU přináší
O tom kdo se pak cítí jako Evropan, nebo Čech a jestli jde tyto dva termíny spojit, referoval náměstek hejtmanky Jihočeského kraje Josef Knot. Sám náměstek zmínil kontroverzní otázku pro publikum, zdali je západní konzumní styl života to, co chceme. Anebo míříme jinam? O tom jaká je vlastně naše identita a jetsli se cítíme být jako Evropané, Češi, anebo obyvatelé Českých Budějovic se vedla debata i se třetím panelistou, systémovým manažerem Janem Plojharem.
Je západní konzumní styl života to, co chceme?
Přestože rodinná firma Plojhar nepotřebuje a nemá žádné dotace z fondů Evropské unie, sám Plojhar se cítí být Evropanem, zejména proto, že jeho předci tento komfort mít nemohli. To, že firma nebude znárodněna, postižena politickým bojem, či bude mít vždy právo na zastání u soudu je jednou z nepostradatelných výhod členství v Evropské unii a nejeden podnikatel si je toho dobře vědom.
Pozitivním výstupem z debaty byla myšlenky paní děkanky, o tom že jsme dohnali Německo. Minimálně v tom, že čeští studenti přestali ve velké míře vyjíždět skrze program Erasmus+ do zahraničí. Přestože se toto může jevit jako negativní jev, jedná se o jev, který nastal na západě už v 90. letech. Více než studium v rámci programu, si čeští studenti volí plné studium v zahraničí.
Autor: David Březina, Euroskop