Tereza Chlebounová, Euroskop, 9. 4. 2019
Česká republika získala za 15 let svého členství v Evropské unii ze společného rozpočtu o 741 miliard Kč více, než do něj odvedla. Peníze z evropských fondů pomáhají nejen zlepšit kvalitu života obyvatel v současnosti, ale jsou investovány i do budoucnosti Česka – výzkumu a vývoje. Tento typ investic je přitom podle dokumentu analytiků z Úřadu vlády nejefektivnější a jeho přínosy jsou dlouhodobé.
Díky fondům Evropské unie funguje v České republice 8 center excelence – výzkumných středisek, která vytvářejí špičkové technologie světové úrovně. EU finančně podpořila také 40 regionálních vědecko-výzkumných pracovišť, na kterých vzniklo na 6 204 nových pracovních míst ve výzkumu a vývoji.
Mezi podpořené projekty patří například národní superpočítačové centrum IT4 Innovation, které bylo plně zprovozněno v roce 2015 a je součástí Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Na jeho zřízení EU přispěla přes 1,25 miliardy Kč.
Centrum má přispět ke zlepšení kvality života a zvyšovat konkurenceschopnost průmyslového sektoru. Testuje a rozvíjí se zde například lék proti rakovině na bázi platiny nebo se pomocí počítačů virtuálně navrhují léky. Vyvíjí se tu také model křídla letadla, který by byl více aerodynamický a přispěl tak k úsporám, nebo se pracuje na simulaci klimatu v městech i dalších oblastech ČR a vlivu na regionální klima. Na těchto projektech se podílí řada partnerů, například Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR nebo Výzkumný a letecký ústav.
První úspěchy superpočítačového centra přinesl projekt FLOREON+, který umožnuje předpovídat vývoj povodní.
Peníze z evropských fondů podporují testování léku proti rakovině nebo třeba výzkum přenosu virů klíšťové encefalitidy. Zdroj: Pixabay.com
Unikátní laserové centrum
V Dolních Břežanech vzniklo laserové centrum ELI (Extreme Light Infrastructure), v němž má být instalován nejintenzivnější laserový systém na světě, který umožní například sledovat přírodu na úrovni atomů, detailně zachytit strukturu buněk a organismů nebo zkoumat plazmu. Bude tak moct přinést průkopnické poznatky v oblasti fyziky, biomedicíny nebo laboratorní astrofyziky.
Centrum plně funguje od roku 2018 a bylo financováno většinově z fondů EU. Je výsledkem společného úsilí 13 evropských zemí, více než 50 laboratoří a mnoha mezinárodních spolupracovníků. Další specializovaná a doplňková zařízení jsou umístěna na území Česka, Maďarska a Rumunska.
Umístění zařízení ve střední a východní Evropě přináší řadu výhod pro nové členské státy EU, které se do výzkumu zapojily. Umožňuje jim využívat jejich vědecký a technologický potenciál, povede k zásadnímu zlepšení jejich výzkumné infrastruktury a urychlí také proces evropské integrace.
Zařízení ELI je prvním projektem plánu Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), který bude plně realizován právě v nových členských zemích EU.
Přeshraniční výzkum biotechnologií
Evropská unie podporuje také přeshraniční výzkumnou spolupráci. Program Interreg, financovaný z evropských fondů, například umožnil spolupráci Akademického a univerzitního centra Nové Hrady s významnými univerzitními pracovišti v Rakousku na buněčném výzkumu.
V rámci přeshraničního projektu EU podpořila částkou 38 milionů Kč vznik laboratoře lékařské techniky se zaměřením na tkáňové inženýrství. Laboratoř zkoumá přenos virů klíšťové encefalitidy, vývoj umělých orgánů, implantátů a protéz nebo umožňuje modelaci systému cév a jejich chování.
Centrum evropské satelitní navigace
Pražské Holešovice jsou od roku 2012 sídlem administrativního centra navigačního systému Galileo – Agentury pro evropský globální navigační satelitní systém (GSA). Galileo je civilní obdobou amerického GPS a v současnosti se jedná o nejpřesnější navigační systém na trhu. Umístění agentury zvýšilo prestiž České republiky jako leadera v hi-tech odvětvích, Praha pravidelně hostí velká mezinárodní jednání o satelitní navigaci.
Evropské finance plynoucí na provoz agentury představují zásadní přínos i pro českou ekonomiku. Od roku 2016 jí zřízení agentury přineslo zhruba 800 milionů Kč. V současnosti má GSA kolem 120 zaměstnanců, plánuje se ale její rozšíření – v budoucnu by tak měla zaměstnat až 700 lidí.
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop