Kapitola 5: Právo společností

26.05.2008
Podmínky přistoupení České republiky k EU uzavřené na kodaňském summitu EU v prosinci roku 2002, Kapitola 5: Právo společností

Do této kapitoly spadá právo obchodních společností jako takové, dále pak účetnictví a audit, ochrana práv duševního vlastnictví a průmyslových práv a jejich vynucování příslušnými státními orgány.

V zájmu rozvoje vnitřního trhu a upevnění jeho předností a omezení jeho možných nevýhod přistupuje Evropská unie k úpravě podnikatelského prostředí. V oblasti práva obchodních společností jako takových je proto upravena komunitárním právem například ochrana věřitelů a minoritních akcionářů, obchodní zastoupení, zrušení a likvidace společnosti apod. Nejvýznamnější směrnice ES v této oblasti již byly zapracovány do obchodního zákoníku. Na jejich základě byla kromě výše uvedeného přijata přesnější ustanovení pro fúze a rozdělování společností, přesnější pravidla pro registraci společností v obchodním rejstříku nebo úprava srovnávací reklamy. Evropská unie rovněž postupně přistupuje k úpravě evropských obchodních společností, která bude takovým společnostem usnadňovat jejich ekonomickou činnost na území Společenství.

Nezbytnou podmínkou pro začlenění České republiky do fungování vnitřního trhu v rámci Evropské unie je sladění účetního systému se systémem platným v členských státech Unie. Za tímto účelem zapracovala Česká republika příslušné směrnice ES do našeho právního řádu tak, aby systém byl funkční a pomohl zjednodušit komunikaci podnikatelských subjektů. Měl by být podporou pro podnikatele a srovnatelností výkaznictví mezi členskými státy EU by tudíž měl usnadnit fungování vnitřního trhu.

Oblast ochrany duševního vlastnictví představuje především nový autorský zákon, který v návaznosti na komunitární legislativu upravuje zejména počítačové programy, satelitní vysílání, databáze, nájemní a úvěrová práva, autorská a související práva a v neposlední řadě autorská práva v informační společnosti. Zákon odráží z velké části požadavky Smlouvy Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském a o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech, ke kterým Česká republika přistoupila v roce 2002.

V oblasti práv k průmyslovému vlastnictví byla přijata celá řada zákonů, které harmonizovaly českou legislativu s legislativou Evropských společenství. Jako příklad lze uvést zákony o ochraně biotechnologických vynálezů, o ochraně průmyslových vzorů, o ochranných známkách apod. Problematická zde byla otázka definice podmínek úpravy již dohodnutého tzv. specifického mechanismu týkajícího se paralelního dovozu léčiv. Ten spočívá v právu majitele patentu či dodatkového ochranného osvědčení (SPC) nebo jiné oprávněné osoby zabránit dovozu či obchodování s léčivem, jehož patentovou či SPC ochranu nebylo možné získat v novém členském státě v době, kdy o ni bylo žádáno v tom členském státě, do něhož má být dovoz, resp. umístění na trh uskutečněno. Smlouva stanovuje, že dovozce či obchodník bude oznamovat úřadu v rámci žádosti o povolení dovozu/uvedení na trh léčiva, na něž se vztahuje výše uvedené právo, že měsíc před podáním žádosti informoval o zamýšleném dovozu/uvedení na trh majitele patentu/SPC či jinou oprávněnou osobu

Úspěšné završení integračního procesu v oblasti průmyslových práv je mezi jinými spatřováno v přistoupení České republiky k Evropské patentové úmluvě a v našem členství v Evropské patentové organizaci. Oblast vynucování práv k duševnímu a průmyslovému vlastnictví byla posílena novelami obecných procesních předpisů – zejména občanského soudního řádu a trestního řádu. Významným počinem v této oblasti je přijetí zákona o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví. Podle tohoto zákona může celní úřad přijímat opatření, má-li důvodné podezření, že jde o padělek nebo nedovolenou napodobeninu u relevantního zboží. Celní úřady jsou také oprávněny v nesporných případech v řízení o přestupku nebo o správním deliktu uznat zboží za padělek nebo nedovolenou napodobeninu, nařídit zničení nebo jiné znehodnocení zboží, které bylo celním úřadem nebo soudem uznáno za padělek nebo nedovolenou napodobeninu, a projednávat přestupky a správní delikty při porušení tohoto zákona. Vstupem České republiky do Evropské unie se praxe celních orgánů v této oblasti nijak podstatně nezmění.

V rámci předvstupních negociací ke kapitole 5 – Právo obchodních společností – si Česká republika nevyžádala žádné přechodné období.

Shrnutí

  • různé aspekty podnikání a odstraňování některých překážek jednotného vnitřního trhu.

Hlavní oblasti v rámci kapitoly

  1. ochrana duševního a průmyslového vlastnictví
  2. otázky související s fungováním obchodních společností.
  • v oblastech ochrany duševního a zvláště pak průmyslového vlastnictví došlo v ČR velmi brzy k vysokému stupni harmonizace legislativy (řádově o několik let dříve než v ostatních kandidátských zemích)
  • ČR měla v tomto ohledu poměrně silnou negociační pozici
  • ze strany EU byl na kandidátské země vyvíjen velký tlak na přijetí jejích návrhů na tzv. zvláštní mechanismy z oblasti patentové ochrany léčiv = mechanismy umožňující jednak retroaktivně udělovat dodatková ochranná osvědčení (SPC), která by prodloužila ochranu po vypršení patentu až o 5 let – patentovaným léčivům bez ohledu na to, kdy byla uvedena na trh, jednak zamezit tzv. paralelním dovozům, resp. neaplikovat institut vyčerpání práv.

Pro ČR bylo nanejvýš důležité, že EU nakonec v našem případě ustoupila od požadavku uplatňování retroaktivity u udělování SPC (což znamená, že do přístupu ČR k EU budou SPC udělována podle národního práva, po přístupu pak podle práva komunitárního). Tento negociační úspěch přinese českému farmaceutickému průmyslu odhadem roční zisk 2 mld. Kč.

ČR se podařilo vyjednat kompromis (a tím lepší podmínky než ostatní KZ) díky tomu, že srovnatelná patentová ochrana léčiv je v ČR zajištěna od r. 1991 (což je dokonce dřív než u některých stávajících členských států /Řecko, Portugalsko, Španělsko/) a že ČR poměrně brzy zavedla i SPC (novelou patentového zákona účinnou od dubna 2000, tudíž o SPC bylo možné žádat pro léčiva uvedená na trh již od října 1999).

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality