21.04.2008
Podmínky přistoupení České republiky k EU uzavřené na kodaňském summitu EU v prosinci roku 2002, Kapitola 24: Spravedlnost a vnitro
Do negociační kapitoly 24 spadá problematika ochrany státních hranic a boje proti nelegální migraci, azylu, policejní spolupráce, problematika boje proti organizovanému zločinu, terorismu, hospodářské kriminalitě, korupci a podvodům a boje proti drogám. Kromě těchto oblastí obsahuje kapitola 24 rovněž problematiku soudní spolupráce v trestních a civilních věcech a problematiku celní spolupráce.
Spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitra byla smluvně zakotvena až v roce 1993 ve Smlouvě o EU, tzv. Maastrichtské smlouvě, a tvoří tzv. 3. pilíř EU. Jedná se o nejmladší součást evropského integračního procesu.
Oblast spravedlnosti a vnitra byla tradičně spojována s pojmem národní suverenity, jakýkoli ústup od národní kontroly nástrojů v této oblasti byl tedy chápán jako zpochybnění úlohy státu v jeho nejzákladnějších funkcích. Z tohoto důvodu byla tato spolupráce upravována po právní stránce mezivládními dohodami, které byly mimo právní systém ES.
Model mezivládní spolupráce se však vzhledem k rostoucím problémům v bezpečnostní oblasti ukázal jako málo účinný. Ke změně došlo 1.5. 1999, kdy vstoupila v platnost Amsterdamská smlouva. Na základě této smlouvy byla přesunuta problematika volného pohybu osob, kontrol na vnějších hranicích, přistěhovalectví, vízové politiky a azylu do Smlouvy o založení Evropského společenství. Z právního hlediska to znamenalo zásadní posun v charakteru přijímaných aktů z oblasti mezivládní spolupráce do silně integrovaného I. pilíře.
Další podstatnou změnou, kterou přinesla Amsterodamská smlouva, je začlenění schengenských dohod do rámce Smlouvy o EU. Až do vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost se Schengenská dohoda a prováděcí úmluva nacházely mimo rámec EU a byly závazné pouze pro své signatáře. Začlenění schengenských dohod do Smlouvy o EU znamená, že schengenský systém platí za acquis, které musí všechny nové členské státy převzít v plném rozsahu.
Vzájemná policejní spolupráce zůstává i nadále předmětem mezivládní spolupráce v rámci Hlavy VI Smlouvy o EU.
Jak to bude po vstupu ČR do EU s přechodem hranic? ČR nebude mít tzv. vnější pozemní hranice EU, tj. na hranicích bude platit režim podle prvního pilíře – dojde ke zjednodušení a snížení náročnosti odbavovacích procedur na hranicích, např. nebude na nich docházet k celnímu řízení, veterinárním kontrolám apod. Jedinou vnější hranicí budou mezinárodní letiště. Navíc ČR bude mít tzv. dočasné vnější schengenské hranice do doby, než se do plné aplikace schengenských standardů zapojí naše sousední státy. Poté ČR bude mít jedinou schengenskou hranici pouze na mezinárodních letištích.
Gestorem kapitoly Spolupráce v oblastech justice a vnitřních věcí; Schengen je Ministerstvo vnitra, spolugestorem je Ministerstvo spravedlnosti. Na přípravě kapitoly se podílely také Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo financí – Generální ředitelství cel, Ministerstvo dopravy a spojů, Ministerstvo zahraničních věcí a Úřad pro ochranu osobních údajů.
V rámci této kapitoly nežádá Česká republika o žádné přechodné období.
Shrnutí
Daná kapitola má mezi ostatními negociačními kapitolami specifické postavení. Je postavena na vytváření důvěryhodnosti ČR, jakožto partnera ostatních členských zemí EU, resp. schengenského prostoru.
ČR ani EU neuplatňují žádná přechodná období.
Schopnost kandidátské země uplatňovat acquis v této sféře je zvláš? citlivě vnímána obyvateli Unie.
Kapitola pokrývá otázky vnitřní bezpečnosti Evropské unie. Do jejího rámce spadá překračování vnitřních a vnějších hranic schengenského prostoru, azylová a vízová politika, policejní a soudní spolupráce, oblast boje proti organizovanému zločinu (drogy, obchodování s lidmi, finanční kriminalita) apod.
Příprava ČR na členství v EU a schengenském prostoru zahrnuje realizaci stovek legislativních a nelegislativních opatření, která modifikují právní a institucionální prostředí v ČR směrem k jeho zkvalitnění a k vytvoření předpokladů operativní spolupráce s ostatními členskými státy EU a schengenského prostoru.
-
Česká republika je ve srovnání s ostatními kandidátskými zeměmi na poměrně vysokém stupni připravenosti
-
EU uznala kvalitu koncepčních materiálů vnitrostátní přípravy (tzv. Schengenský akční plán)
-
Česká republika má tedy dobré předpoklady pro plné právní i operativní začlenění do schengenského prostoru