V minulém článku byly představeny jednotlivé typy právních předpisů, o kterých se jedná v Radě EU, které Česká republika bude ve druhé polovině roku 2022 předsedat. Důležité je však také to, co bude obsahem těchto návrhů. V tuto chvíli vstupují do hry priority Evropské komise, které stanovují, v jakých oblastech by měla Unie dosáhnout zásadního pokroku. Jaké tedy jsou tyto priority?
Funkční období Evropské komise trvá pět let. Aby mohla Komise tento čas využít co nejefektivněji, bývá vypracován materiál s hlavními prioritami týkajícími se oblastí, ve kterých by chtěla změnit život v EU k lepšímu. Nejinak tomu je i v případě současné Komise pod vedením Ursuly von der Leyen, která v dokumentu s názvem „Unie, která si klade vyšší cíle“ vytyčila šest hlavních priorit, jimž se má tato instituce mezi lety 2019 až 2024 primárně věnovat. Dosažený pokrok v realizaci cílů je každoročně vyhodnocován ve zprávách o stavu Unie, která stanovuje i budoucí kroky pro naplňování priorit.
Pro blížící se české předsednictví v Radě EU, které se uskuteční ve druhé polovině roku 2022, se jedná o důležitý dokument, protože umožňuje připravit se na agendy a tematické oblasti, které se Evropská komise ve svých návrzích již nyní snaží nebo v budoucnu bude snažit posouvat ke schválení. Na druhou stranu je zapotřebí podotknout, že mezi současnou Komisí a tou přecházející pod vedením Jean Claude Junckera panuje v četných prioritách shoda. Tato kontinuita tak pozici České republiky a jejích představitelů do jisté míry usnadňuje, jelikož se u řady agend nebude jednat o něco zcela nového.
Zásadní důraz věnován klimatickým otázkám
Pokud něčemu věnuje Komise Ursuly von der Leyen mimořádnou pozornost, jsou to otázky klimatu. O tom svědčí mimo jiné to, že odkaz na problematiku životního prostředí prostupuje i dalšími prioritami a kroky Komise. V této záležitosti stojí na jejím webu, že „Změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují pro Evropu a celý svět existenciální hrozbu“. Z tohoto důvodu byla vytvořena Zelená dohoda pro Evropu (známá též jako Green Deal), která má pomoci Unii transformovat v moderní a konkurenceschopnou ekonomiku účinně využívající své zdroje. V EU by se dle Zelené dohody mělo do roku 2050 dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů, přičemž hospodářský růst bude oddělený od využívání zdrojů a nebude opomenut žádný jednotlivec ani region.
Opatření v Zelené dohodě se dotýkají široké škály oblastí – klimatu, energetiky, zemědělství, průmyslu, životního prostředí, dopravy, financování a regionálního rozvoje a výzkumu a inovací. Co se týče zamýšlených dopadů Zelené dohody, mělo by se jednat o čisté ovzduší, nezávadnou vodu a půdu a biodiverzitu, renovaci budov s ohledem na energetickou účinnost, zdravé a cenově dostupné potraviny, rozšíření veřejné dopravy, ekologičtější energie a inovace, delší životnost výrobků, nová pracovní místa potřebná pro budoucí transformaci společnosti a globálně konkurenceschopný odolný průmysl. Jak je možné vidět, jedná se o opravdu neuvěřitelně komplexní balíček. S tím však souvisí, že je zde i více třecích ploch, na kterých se jednání zadrhávají.
Digitalizace, sociální spravedlnost a prosperita
V posledních dekádách dochází k bezprecedentnímu rozmachu digitálních technologií, které v současnosti zasahují prakticky do všech odvětví lidského života. Unie je si těchto vývojů vědoma a reaguje na ně vytvořením digitální strategie EU, jejímž cílem je zajistit, aby z této transformace mohly profitovat jak podniky, tak široká veřejnost. V digitální strategii EU pak Komise spatřuje i potenciál přispět k naplnění cíle klimatické neutrality do roku 2050. Komise v souvislosti s digitalizací hovoří o „digitálním desetiletí“, kdy v aktuální dekádě musí Unie usilovat o posílení své digitální suverenity, stanovovat vlastní normy a jasně se zaměřit na data, technologie a infrastrukturu. Předsedkyně Komise pak také zdůraznila, že Evropa musí převzít roli lídra v transformaci, která přinese zdravou planetu a nový digitální svět.
V souvislosti s digitalizací představila Evropská komise Digitální kompas 2030, ve kterém jsou stanoveny ambice v oblasti digitalizace do roku 2030. Mezi tyto ambice například patří, že má být v oblasti informačních a komunikačních technologií v EU zaměstnáno 20 milionů specialistů, že všechny evropské domácnosti mají být pokryty gigabitovou sítí a všechny osídlené oblasti sítí 5G, nebo například aby výroba špičkových a udržitelných polovodičů v Evropě, včetně procesorů, představovala přinejmenším 20 % světové výroby. Cílem Komise je pak také dosáhnout toho, aby byla občanům EU dostupná drtivá většina veřejných služeb online nebo také aby se v Evropě zvýšil počet inovativních a rozvíjejících se podniků a zlepšil se přístup k jejich financování.
Politiky Komise pak také usilují o vyšší sociální spravedlnost a prosperitu. Cílem návrhů politik regulujících tuto oblast tak je a bude, aby hospodářství zohledňovalo zájmy jednotlivců a podniků v EU, což je základním předpokladem prosperity. Komise proto usiluje o vyšší podporu malých a středních podniků, které tvoří páteř evropského hospodářství. Jejím cílem pak bude také dokončit unii kapitálových toků a prohloubit hospodářskou a měnovou unii.
Komise chce větší mezinárodní vliv Evropy
Sedmadvacet států vystupujících jedním hlasem pod značkou Evropské unie představuje vskutku mimořádnou diplomatickou sílu, která se projevila například při vyjednávání obchodních dohod s Japonskem nebo Kanadou. Unie jako celek si mohla vyjednat lepší podmínky, než kdyby státy postupovaly samostatně – a u menších států se lze domnívat, že by si nějaké zásadní výhody nedokázaly vyjednat vůbec. Nicméně i přesto, že se v minulosti ukázal při různých příležitostech společný zahraničněpolitický přístup EU jako efektivní, usiluje Evropská komise o lépe koordinovanou strategii vnější činnosti, což by mělo zajistit důraznější a jednotnější vystupování Evropy ve světě.
Podle webu Komise by Evropa měla o silnější pozici usilovat prosazováním multilateralismu (mezinárodních partnerství) a podporou mezinárodního systému založeného na jasných pravidlech. Zásadní roli pro mezinárodní postavení Evropy hraje otevřený a spravedlivý obchod, který z ní činí atraktivní místo pro podnikání. To z Evropy dělá globálního lídra, který se zasazuje o zajištění nejvyšších standardů ochrany klimatu a práce. Pro posílení světového významu EU je podle Komise zásadní nastavit úzkou spolupráci se sousedy, připravit komplexní strategii pro Afriku a potvrdit, že rozšíření Unie o země západního Balkánu není jen prázdná deklarace. Opomenout ale nelze ani podstatnou dimenzi, kterou tvoří humanitární pomoc či akceschopnost v případě nenadálých krizí.
V centru zájmu Komise je také snaha o posilování evropských hodnot, kdy jde primárně o otázky právního státu, kdy byl vytvořen evropský mechanismus právního státu, a také migrace či lidských práv – více o hodnotách a (mimo jiné) aktivitách Komise v souvislosti s jejich podporou pojednává jeden z nedávných článků. Evropská komise pak také usiluje o větší zapojení Evropanů do rozhodovacího procesu a stanovování priorit EU – to jim umožňuje například aktuálně probíhající Konference o budoucnosti Evropy, kdy Evropané mají možnost vyjádřit svůj názor na to, co je pro Evropu důležité. S potřebou posilování demokracie pak souvisí také snahy přijmout společný přístup a normy řešící problematiku šíření dezinformací a nenávistných zpráv na internetu nebo snaha Komise posílit roli Evropského parlamentu, který představuje hlas občanů EU.
Autor: Úřad vlády
