Na Stálém zastoupení ČR při EU v Bruselu působí česká diplomatka, Veronika Musilová, na pozici Antici. Ve své práci je pravou rukou paní velvyslankyně a pomáhá připravovat nejen zasedání COREPERu II, jinými slovy zasedání stálých představitelů při EU, ale také Evropské rady.
Setkat se den před konáním COREPERu II a toto jednání připravit. To je jedna z povinností Antici ze všech členských států. Za Českou republiku tuto pozici zastává Veronika Musilová. „Před jednáními projdeme všechny body, které budou na agendě, zjistíme, jestli jsou tam nějaké zákeřnosti nebo něco neočekávatelného,“ popisuje s tím, že cílem Antici je využít zbývajícího času před zasedáními, aby se velvyslanci následně mohli věnovat jen těm nejdůležitějším a nejpolitičtějším bodům.
Důležitou součástí práce Antici je také příprava Evropských rad, kdy se jednou za tři měsíce, ale v praxi obvykle častěji, setkávají lídři EU. „My jako Antici máme během zasedání důležitou roli. Lídři na Evropské radě zasedají jen v úzkém kruhu sami mezi sebou, bez doprovodu. V místnosti s nimi jsou přítomni jen tři zapisovatelé, kteří pak nám, Antici, průběžně ještě během jednání předávají detailní informace o tom, o čem hlavy států a vlád právě diskutují. My pak tyto informace obratem předáváme dalším členům delegace,“ popisuje Veronika Musilová. Dodává, že celé jednání také ve spolupráci s ostatními Antici důkladně připravuje. Posledním rozměrem její práce je koordinace v rámci Stálého zastoupení, kdy je pomyslným mostem mezi kolegy experty a úrovní COREPERu II.
První české předsednictví strávila v Číně
Na Stálém zastoupení ČR v Bruselu pracuje již od roku 2016, není to ale zdaleka její první diplomatická štace. „Diplomacie byla mým dětským snem a studovala jsem mezinárodní vztahy s důrazem na evropské záležitosti. Zároveň jsem se ale zajímala o Asii, takže moje první vyslání vedlo do Číny, kde jsem na velvyslanectví strávila pět let,“ říká Veronika Musilová, která v Číně strávila i první české předsednictví v Radě EU. Tehdy ještě nebyla v platnosti Lisabonská smlouva, takže ve třetích zemích Unii zastupovala předsednická země. Byl to tedy český zastupitelský úřad, který v Číně mluvil za EU. „Kontaktů a spolupráce mezi EU a čínskou stranou bylo opravdu hodně, takže předsednictví nám otevřelo hodně dveří a měli jsme coby reprezentant Unie přístup k partnerům. Na druhou stranu to znamenalo mnohem více zodpovědnosti,“ vzpomíná.
Hlavní vzpomínkou, která se jí vybaví v souvislosti s českým předsednictvím v roce 2009, je, když musela provést demarši za Unii v jedné velice citlivé lidskoprávní záležitosti. „Bylo to navíc v době čínského lunárního nového roku, což tam je něco jako u nás Vánoce, takže nikdo tam nepracuje, všichni jsou doma s rodinou. Tato záležitost ale spěchala, jelikož to byla i urgentní humanitární situace, a byla jsem to já, kdo čínské straně v tuto dobu demarši musel předat,“ líčí Veronika Musilová s tím, že to byla velmi cenná zkušenost. V Číně se navíc potkávají pracovní skupiny členských států EU v různých oblastech, kdy Česká republika předsedala asi patnácti takovýmto formacím. Evropské záležitosti se tak bezprostředně dotýkaly její práce i v daleké Asii.
Po návratu z Číny v České republice dlouho nepobyla a vyjela do Bruselu. V té době ještě její kroky nesměřovaly na Stálé zastoupení, nýbrž do Evropské služby vnější akce (ESVA), kde se věnovala Asii. „Pak už jsem nastoupila na svoji současnou pozici, kde mohu využívat zkušenosti, které jsem získala právě v ESVA,“ vypráví.
Pokud by měla vybrat jednu věc ve své práci, která pro ni představuje pomyslný vrchol, byly by to Evropské rady, které jsou často velmi náročné a někdy se jedná přes noc nebo dokonce i přes více nocí. „Na jednu stranu je to vyčerpávající, na straně druhé mám pak obrovskou radost, když se dosáhne nějakého pěkného výsledku,“ říká Veronika Musilová a dodává, že asi nikdy nezapomene na Evropskou radu, kdy se řešil víceletý finanční rámec. „Tato jednání byla historicky téměř nejdelší, rekord utekl asi o patnáct minut, nicméně trvala čtyři dny skrze noci, spali jsme opravdu málo, ale podařilo se to dotáhnout k úspěšnému konci.“
Diplomacie zdaleka není jen pro muže
Na diplomacii může být často nahlíženo jako na pánský klub, Veronika Musilová si však nemyslí, že by ženy v této profesi byly nějak zásadněji znevýhodňovány. „Měla jsem štěstí, že jsem měla několik žen v roli mých šéfů prakticky po celou dobu mé kariéry, ať už to byla paní ředitelka odboru, když jsem byla v Praze na ministerstvu zahraničí, nyní paní velvyslankyně v Bruselu, ale také paní zástupkyně velvyslance, když jsem byla v Pekingu,“ vypočítává a dodává, že vždy tedy měla vzory žen, které jí ukazovaly, že se v diplomacii může prosadit. Jedním dechem ale podotýká, že práce diplomatky je náročná na soukromý život. „Takové věčné přesuny do zahraničí, a pak do Čech a zase zpátky nejsou jednoduché, ale s tím se potýkají i mí mužští kolegové.“
Evropské záležitosti jsou v diplomacii výjimečné tím, že na nejdůležitějších postech lze naopak najít velké množství žen. Veronika Musilová to však považuje za shodu okolností, než aby za tím byl nějaký konkrétní důvod. „Kdybych měla zmínit nějaké možné důvody pro vyšší zastoupení žen, je to možná tím, že evropské záležitosti jsou hodně o koordinaci, o práci s lidmi, o multitaskingu, což jsou možná stereotypně takové ženské silné stránky, takže s tímto je to možná spojené,“ domnívá se. Význam zmíněných důvodů nicméně považuje za okrajový.
Veronika Musilová si je vědoma euroskeptických tendencí v české společnosti, věří ale, že tyto nálady nikdy nepřeváží. „Osobně jsem fanda EU a jsem přesvědčena, že naše místo je v EU a že bez ní bychom přišli o spoustu dobrého, protože pro malou středoevropskou zemi je členství v EU naprosto zásadní,“ vysvětluje s tím, že, i když má EU nedostatky, na kterých je zapotřebí pracovat, je rozhodně lepší být její aktivní konstruktivní součástí.
Předsednictví je středobodem všeho
Přípravy na předsednictví jsou na Stálém zastoupení v Bruselu již v plném proudu. „Je to spousta mravenčí práce, od přípravy všemožných tabulek, přes nejrůznější logistiku, pracujeme na kalendáři předsednictví a tak podobně. Hlavní náplní je ale rozhodně příprava obsahu,“ popisuje Veronika Musilová s tím, že ať už se diskutuje o čemkoli, je předsednictví centrálním tématem. „Řešíme, co budeme muset udělat my, co můžeme čekat od dalších aktérů, a také, jak se to vyvine směrem k předsednictví. Z tohoto hlediska musíme zvažovat náš postup už v této chvíli,“ doplňuje a očekává, že všechno bude ještě gradovat s blížícím se začátkem předsednictví.
Během předsednictví bude předsedat skupině Antici, která připravuje jednání COREPERu II. „Budeme muset celý ten půl rok všechno zvládnout tak, abychom dosáhli nějakých pozitivních výsledků a celý tento bruselský kolos, aspoň tedy na straně Rady, uřídili,“ pokračuje. Důležitou změnou, kterou pro ni předsednictví přineslo, je rozšíření jejího týmu, který ji pomáhá zvládat pracovní povinnosti, na které do nedávna byla sama. „Postupně přijíždí nové kolegyně a noví kolegové, kteří nás na Stálém zastoupení posilují, a je radost, že tu máme tak dobrý tým.“
Hlavní rolí našeho předsednictví bude podle Veroniky Musilové nacházení kompromisů nad již v současnosti Komisí předloženými či v blízké době předkládanými legislativními návrhy, a to jak v Radě EU, tak případně poté s Evropským parlamentem. „Naše předsednictví se bude odehrávat v době, kdy se překlápíme do druhé poloviny legislativního cyklu, začnou se blížit volby do Evropského parlamentu, a budeme ve fázi, kdy velká většina legislativních návrhů bude ze strany Komise předložena,“ vysvětluje s tím, že bude také záležet, jak dopadne nám předcházející francouzské předsednictví. „Francouzi budou mít rozhodně velké ambice, nicméně budou také omezeni prezidentskými volbami, takže je otázka, co se jim podaří stihnout,“ upozorňuje.
Silnou stránkou českého předsednictví by mělo být to, že jsme země, která ve spoustě věcí zastává opravdu středové pozice, což částečně vyplývá z naší geografické pozice, z naší historie, ale také z toho, že jsme z ekonomické stránky na pomezí čistých příjemců a plátců. „Navíc to, že jsme středně velká země, může vzbuzovat u ostatních států důvěru, že budeme opravdu schopni hrát tu roli mostu, toho neutrálního hráče, jehož zájmem je hledat kompromisy a ne tolik prosazovat své vlastní pozice,“ míní Veronika Musilová. Možnou nevýhodu naopak spatřuje v podzimních volbách, kdy některá zásadní rozhodnutí bude muset učinit až nová vláda. To může znamenat, že na finální fázi příprav nebudeme mít tolik času. „Věřím ale, že se nám všechno podaří úspěšně zvládnout,“ pokračuje.
Ve volném čase je vášnivou geocacherkou
Svoji práci má velmi ráda, občas ale výrazně zasahuje do jejího soukromého volného času. „Někdy některé věci nespí a musíme je řešit třeba i přes noc, takže například ani nepřijdeme domů,“ upřesňuje s tím, že čas na odpočinek si i tak umí najít, protože podle jejích slov je důležité být odpočatý, aby bylo možné pracovat na vysoké úrovni. Nicméně oddělit svět evropských záležitostí od soukromého života lze podle Veroniky Musilové jen velmi složitě. „EU vstupuje do našich životů například jednoduchým cestováním nebo také tím, že byly zrušeny roamingové poplatky. Takže člověk se s výdobytky EU setká, aniž by si to musel uvědomit,“ podotýká.
Hlavním koníčkem, který Veronice Musilové umožňuje relaxovat, je geocaching. „O víkendu vyrážíme s partnerem do přírody lovit kešky, což nabízí úplně jiný adrenalin než práce. Skrze tuto aktivitu opravdu vždy přijdu na jiné myšlenky,“ říká s úsměvem. Vedle toho, že je to pro ni zábava, je to také způsob, jak se potkat s běžnými Belgičany, protože pořádají srazy nadšenců tohoto koníčku. „Dále se ráda potkávám s kamarády, belgické pivo je jedno z nejlepších na světě, samozřejmě vedle toho českého. Navíc mám malou zahrádku, kde okopávám záhony,“ uzavírá.
Autor: Úřad vlády
