Napříč českou veřejností je možné často slýchat, že EU je špatná, protože nám Brusel diktuje pravidla, která sami nemůžeme ovlivnit. Je tomu opravdu tak? A jaké možnosti má Česká republika a její občané, aby ovlivnili evropské záležitosti?
Šedesát jedna procent. Tolik lidí si podle průzkumu společnosti STEM z podzimu roku 2020 myslí, že česká vláda nemá moc o čemkoli v EU rozhodovat, a prosazovat tak své zájmy. Skutečnost je však jiná. Členové vlády České republiky se pravidelně účastní vrcholných jednání na evropské úrovni. Předseda vlády je členem Evropské rady, která je fórem nejvyšších představitelů členských států vytyčujícím budoucí směřování EU. Jednotliví ministři pak zasedají v Radě Evropské unie, kde rozhodují o všech legislativních návrzích předložených Evropskou komisí. Než se k nim však dostanou, jsou projednávány a připomínkovány na úrovni odborných pracovních skupin, které jsou složeny z expertů ze všech členských států, a také Výborem stálých zástupců vlád členských států při EU, tedy Coreperem.
Unikátní příležitostí, jak ovlivnit dění v EU je blížící se předsednictví ČR v Radě EU v druhé polovině roku 2022. Jako předsedající země bude ČR v tomto období centrem rozhodování o evropské politice, přičemž ve spolupráci s Francií a Švédskem, zbylými dvěma státy tria, vymezí pro unii nejdůležitější témata a otázky na nadcházející rok a půl. Česká republika tak bude ovlivňovat každodenní chod EU, její směřování a vnější tvář.
Možnost ovlivňovat evropské záležitosti ale mají nejen vrcholní političtí představitelé členských států EU, nýbrž i občané těchto států. Ti třeba mohou nepřímo rozhodovat o tom, kdo je bude zastupovat právě na jednáních Evropské rady a Rady EU, a to v národních parlamentních, v některých případech také prezidentských, volbách.
Volby do Evropského parlamentu
Občané členských států EU mohou ovlivňovat unijní dění nejen skrze národní volby. V evropském kontextu jsou pro ně velmi důležité volby do Evropského parlamentu, které jsou od roku 1979 přímé. Evropané si tak každých pět let volí politiky, kteří je v této instituci budou zastupovat a hájit jejich zájmy – jinými slovy, když má Česká republika k dispozici 21 křesel v Evropském parlamentu, její občané si ve volbách zvolí všech těchto 21 zástupců.
Při pohledu na rozdělení mandátů v Evropském parlamentu je sice možné namítat, že malé státy jsou znevýhodněné ve srovnání s velkými, kdy například Německo má 96 europoslanců, avšak je to právě naopak. Respektive, kdyby mělo být celkových 705 křesel rozpočítáváno podle počtu obyvatel, neměla by například Malta ani jednoho celého europoslance – reálně jich má šest. Systém je tedy nastaven výhodněji pro menší členské státy.
Poradní orgány – rovněž hlas členských států
Členské státy mají své zastoupení také v tak zvaných poradních orgánech, mezi které patří mimo jiné Evropský hospodářský a sociální výbor a Evropský výbor regionů, které jsou konzultovány při předkládání legislativních návrhů. Evropský hospodářský a sociální výbor se skládá ze zástupců organizací pracovníků a zaměstnavatelských organizací a dalších zájmových skupin, které nominují vlády členských států, a zajišťuje, aby politika a právní předpisy EU respektovaly ekonomickou a sociální situaci. Evropský výbor regionů je složený ze zástupců zvolených na místní a regionální úrovni pocházejících ze všech členských států a je povinně konzultován u právních předpisů v oblastech, které se týkají místních a regionálních samospráv (např. zdravotnictví, doprava, zaměstnanost, energetika).
Peticemi lze také dosáhnout změny
Každý občan EU nebo osoba s bydlištěm v některém z členských států má také možnost adresovat Evropskému parlamentu petici ve věci, která spadá do oblasti činnosti Evropské unie, a která se jej přímo dotýká. Stejnou možnost má také jakákoli společnost, sdružení či organizace se sídlem v EU. Petice může mít formu stížnosti nebo žádosti, a může se týkat jak veřejného, tak také soukromého zájmu. Mezi oblasti, ve kterých lze petice podávat, patří například otázky životního prostředí, ochrany spotřebitelů, zaměstnanosti a sociální politiky, volného pohybu nebo práv evropských občanů, která jsou stanovena ve Smlouvách.
Jedním z případů, kdy se petice ukázaly jako efektivní nástroj, kterým lze dosáhnout změny na evropské úrovni, je zrušení střídání letního a zimního času. Byly to právě petice, spolu s žádostmi různých spolků a občanských sdružení, které přiměly skupinu 80 europoslanců konat v této věci. Výsledkem byla internetová anketa, ve které mohli občané členských států v průběhu léta 2018 hlasovat – zapojilo se na 4,6 milionu lidí z celé EU s tím, že přes 80 % z nich bylo proti střídání časů.
Další příklad z nedávné minulosti je petice 1,5 milionu Evropanů za zrušení klecových chovů, která v červnu letošního roku vyústila v přijetí usnesení Evropského parlamentu. V této záležitosti je nyní na tahu Evropská komise, která má navrhnout směrnici, zakazující do roku 2027 klecové chovy všech zvířat. I zde se tak petice ukázaly jako velmi efektivní prostředek, kterým mohou Evropané změnit Evropu k lepšímu.
Konference o budoucnosti Evropy
V současné době mají občané členských států EU další jedinečnou možnost, jak zasáhnout do fungování a budoucí podoby EU. Letos v květnu, při příležitosti Dne Evropy, byla ve Štrasburku zahájena Konference o budoucnosti Evropy, jejímž hlavním cílem je dát Evropanům příležitost vyjádřit se k budoucnosti Evropy prostřednictvím debat a diskuzí, které právě sami občané povedou.
Vedle debat, diskuzí nebo seminářů může každý občan EU své názory na jakékoliv téma vyjádřit také prostřednictvím digitální platformy, která je k dispozici ve 24 jazycích.
Nic jako bruselský diktát, o kterém se v české společnosti tak často hovoří, tedy jednoduše neexistuje. Ať už na úrovni vládních představitelů, tak také na úrovni občanů členských států je k dispozici celá řada možností, jak ovlivnit dění v EU a její budoucí směřování. A byla by velká škoda tyto možnosti pravidelně nevyužívat.
Autor: Úřad vlády