Daně v dubnu 2012

03.05.2012
Euroskop

EP podpořil povinný CCCTB, Nafta by si měla zachovat daňové výhody

EP podpořil povinný CCCTB

Návrh směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) (KOM(2011)121)

Plénum EP 19. 4. 2012 přijalo poměrem 452:172:36 zprávu Marianne Thyssen, čímž podpořilo povinné zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (tzv. CCCTB).

Pozadí

Komise návrh předložila v březnu 2011 (více v příspěvku „Komise navrhuje zavést CCCTB, Daně v březnu 2011). Nová směrnice by měla podle tiskové zprávy, jíž Komise návrh doprovodila, „výrazně snížit administrativní zátěž, náklady na dosažení souladu s předpisy a právní nejistotu, jimž jsou podniky v EU v současné době vystaveny. Podle Komise by se měla EU, pokud jde o jednotnost právního prostředí, přiblížit např. USA, Japonsku nebo Číně.

CCCTB by měl podnikům (včetně poboček podniků ze třetích zemí) umožnit využít výhody jediného kontaktního místa pro podání daňového přiznání (to by mělo být v zemi, kde má podnik hlavní sídlo) a konsolidovat všechny zisky a ztráty, které jim vzniknou v rámci EU. Členské státy by si podle Komise měly i nadále zachovat právo stanovit si vlastní sazbu daně.

Základ daně podniku by měl být rozdělen mezi ty členské státy, v nichž daný podnik provozuje činnost. Ve vzorci, který je součástí návrhu, se zohledňují 3 faktory: 1. aktiva (dlouhodobý hmotný majetek plus náklady na výzkum a vývoj, marketing a reklamu v 6 letech před vstupem podniku do CCCTB); 2. pracovní síla (50 % mzdových nákladů a 50 % počtu zaměstnanců); 3. prodej (kam bylo odesláno zboží, kde byla vykonána služba). Po přerozdělení základu daně by si měly členské státy moci zdanit svůj podíl vlastní sazbou. Odpisy v rámci CCCTB by měly činit 25 % za období 4 let.

Klíčové a sporné body

EP – na rozdíl od Komise – podporuje, aby byl CCCTB (po 5letém přechodném období) povinný a aby se při rozdělování základu daně mezi jednotlivé členské státy zohledňovaly více faktory aktiv a pracovní síly (každý ze 45 %).

Komise návrh předložila s tím, že jednotlivé firmy by se pro něj mohly rozhodnout na základě vlastního uvážení, tedy fakultativně. Přesto výsledek jednání pléna EP bezprostředně poté podpořila.

Mezi největší odpůrce CCCTB v EP patřila a patří frakce konzervativců, včetně jejích reprezentantů z ČR.

Na evropské družstevní společnosti vzniklé na základě směrnice č. 2003/72 by se měl CCCTB vztahovat okamžitě, malé a střední podniky by jej naopak neměly být povinny akceptovat vůbec. Společnosti působící „přeshraničně by měly CCCTB údajně používat 2 roky po vstupu normy v platnost, po 3 letech by měla Komise předložit zprávu o jejím fungování.

Je prakticky jasné, že členské státy, které o CCCTB musejí v Radě rozhodnout jednomyslně, postoj EP, který byl v dané otázce pouze konzultován, nepodpoří.

EP i Komise nicméně stále počítají s variantou tzv. posílené spolupráce, tj. že CCCTB by se uplatňoval jen v některých členských státech EU. Samotné spuštění této spolupráce je ale procesně relativně obtížné.

Pozice ČR

ČR sjednocení daňového základu dlouhodobě odmítá se základním argumentem, že se navzdory všem ujištěním jedná o předstupeň stanovení unijních sazeb z příjmů právnických osob a potažmo o pokus členských států s vyšším zdaněním připravit země se zdaněním nižším (mezi něž patří zejm. řada tzv. nových členských států) o zásadní konkurenční výhodu.

Zpráva Marianne Thyssen oprávněnost této obavy de facto potvrdila: Komise by měla po 5 letech od vstupu směrnice v platnost „zvážit, zda by taková harmonizace nebyla vhodná.

Předpokládaný další vývoj

Datum dalšího jednání v Radě zatím není známo.

Odkazy

Nafta by si měla zachovat daňové výhody

Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (KOM(2011)169)

Plénum EP 19. 4. 2012 přijalo poměrem 374:217:73 (za podpory pravicových frakcí, ale i části sociálních demokratů) zprávu Astrid Lulling, a podpořilo tak návrh na revizi směrnice č. 2003/96 o zdanění energetických produktů a elektřiny. Motorová nafta by podle EP měla být i nadále daňově zvýhodňována.

Pozadí

Otázka změny směrnice č. 2003/96 byla v Komisi, která návrh v dubnu 2011 předložila, předmětem debat již od roku 2009 (více v příspěvku „Komise údajně chystá revizi směrnice o zdanění energetických produktů, Daně v březnu 2011 , a v příspěvku „Komise předložila návrh na revizi směrnice o zdanění energetických produktů, Daně v dubnu 2011). Tehdy byl zamítnut původní, na poměry EU relativně „konvenční návrh. Cílem nově předložené revize přesto není podle Komise nic menšího než „restrukturalizovat způsob zdaňování energetických produktů, aby byl zohledněn jak jejich energetický obsah, tak jejich obsah CO2.

Revize by měla sladit danou normu s cíli EU na snižování emisí skleníkových plynů vně rámec systému obchodování s emisními povolenkami, jenž je definován zejm. směrnicí č. 2003/87 a směrnicí č. 2009/29, a s cíli na zvýšení podílu využívání energie z obnovitelných zdrojů (podle směrnice č. 2009/28). Komise tvrdí, že „v současné době jsou nejvíce znečisťující zdroje energie paradoxně zdaněny tou nejnižší sazbou a „biopaliva patří ke zdrojům energie daňově nejzatíženějším.

Klíčové a sporné body

EP v zásadě podpořil, aby nová norma ve 3 fázích (v letech 2013, 2015, 2018) zvýšila minimální sazby zdanění energetických produktů vně rámec systému obchodování s emisními povolenkami, tedy u těch produktů, které využívají domácnosti, doprava (s výjimkou letecké a vodní) a (až na některé výjimky) malé a střední podniky. Elektřiny (včetně té produkované z jádra) by se revize dotknout neměla. Zdanění energetických produktů by mělo mít 2 složky: zdanění emisí CO2 a zdanění spotřeby.

První složka by měla činit paušálních 20 € za tunu CO2, výše druhé by měla být závislá na typu paliva (resp. na skutečném množství energie, které toto palivo (v GJ) vyrobí). Minimální sazba této složky daně by měla být stanovena na 9,6 €/GJ u pohonných hmot a na 0,15 €/GJ u topných paliv.

Porovnání zdanění pohonných hmot dnes a v budoucnu

Současná sazba

1. 1. 2013

1. 1. 2015

1. 1. 2018

Benzín (€/1000 l)

359

359

359

359

Nafta (€/1000 l)

330

359

382

412

Petrolej (€/1000 l)

330

350

370

386

LPG (€/1000 kg)

125

125

311

501

Zemní plyn (€/GJ)

2,6

2,6

6,6

10,8

Zdroj: Prezentace „Revision of the EU Energy Tax Directive. Technical Press Briefing

Poznámka: Tabulka kvůli srovnatelnosti dat zohledňuje budoucí zdanění v současných jednotkách.

EP se z obav ze skokového navýšení cen postavil proti tomu, aby o své dosavadní daňové zvýhodnění přišla motorová nafta (ceny nafty se na rozdíl od cen benzínu výrazně promítají do ceny každého výrobku včetně potravin nebo veřejné dopravy). Komise, stejně jako např. frakce zelených v EP či T&E, bezprostředně po hlasování pléna vyjádřila své zklamání, za jeho výsledek se (za podpory pravicových frakcí v EP) naopak postavila např. FIA či IRU.

EP se nepostavil ani za možnost, aby členské státy mohly vyjímat z působnosti směrnice např. energii spotřebovávanou domácnostmi k vytápění, a to bez ohledu na použitý energetický produkt.

Tento typ výjimek by měl zmizet, byť v co nejdelším časovém horizontu a za finanční podpory (ze strany členských států) dotčeným nízkopříjmovým domácnostem.

Obecně by nová norma měla podle EP zajistit, aby subjekty vně systém obchodování s emisními povolenkami (tedy ty pokryté novou směrnicí) nebyly v porovnání s těmi, na něž se systém vztahuje, neadekvátně znevýhodněny.

Předpokládaný další vývoj

Datum dalšího jednání v Radě zatím není známo.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality