Daně v říjnu 2014

09.11.2014
Euroskop

Rada bojuje proti daňovým únikům, Komise usiluje o zjednodušení výběru DPH

Rada bojuje proti daňovým únikům

Návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (KOM(2013)348)

Rada odsouhlasila 14. 10. 2014 návrh směrnice, který rozšiřuje oblast povinné automatické výměny informací mezi daňovými správami. Umožní lépe bojovat proti přeshraničním daňovým únikům a zefektivnit výběr daní.

Pozadí

Směrnice byla předložena v červnu 2013 (více v příspěvku „Komise: Automatickou výměnou informací o zůstatcích na účtech proti daňovým únikům“, Daně v červnu 2013) a současně odráží standardy OECD pro automatickou výměnu informací.

Automatickou výměnu informací v rámci EU stanoví 2 normy. Na základě směrnice č. 2003/48 o zdanění příjmů z úspor členské státy od roku 2005 shromažďují údaje o úsporách nerezidentů (fyzických osob) a automaticky je předávají daňovým orgánům v místě pobytu těchto osob. Směrnice č. 2011/16 o správní spolupráci v oblasti daní pak předpokládá automatickou výměnu informací o jiných formách příjmů od 1. 1. 2015. Týká se příjmů ze zaměstnání, odměn členů statutárních orgánů, životního pojištění, důchodů a příjmů z nemovitostí.

Aby existoval jen jeden standard automatické výměny a zabránilo se překrývání právních předpisů, Komise nyní zvažuje zrušení směrnice o úsporách.

Klíčové a sporné body

Nově budou od roku 2017 (s výjimkou Rakouska, které se připojí o rok později) do automatické výměny informací spadat úroky, dividendy, zůstatky na účtech a výnosy z prodeje finančních aktiv. Zajistí rovné zacházení se všemi různými typy aktiv v rámci práva EU, čímž se zabrání nežádoucímu přerozdělení portfolií. Návrh směrnice stanovuje rámec vzájemné pomoci mezi státy a napomáhá jim lépe posuzovat splatnou daň z příjmu nebo kapitálu jejich obyvatel v zahraničí. Státy shromažďují údaje o příjmech nerezidentů na jejich území, které pak automaticky předají úřadům v místě bydliště jedince. Výměny probíhají přes zabezpečené počítačové sítě (systém CCN), díky nimž jsou respektovány pravidla EU pro ochranu údajů. Evropské finanční instituce a orgány daňové správy tak budou mít plnou jistotu a méně nákladů na dodržování předpisů.

Návrh směrnice dále určuje údaje, které mají být uvedeny v žádosti o informace a zabraňuje tomu, aby byla žádost odmítnuta z důvodu bankovního tajemství. Dovoluje také rozšířit svou působnost do dalších kategorií příjmu a kapitálu. Ke směrnici se připojí také Švýcarsko.

Předpokládaný další vývoj

Návrh směrnice bude přijat jednomyslně na nadcházejícím zasedání Rady se souhlasem EP.

Odkazy

Komise usiluje o zjednodušení výběru DPH

Commission staff working dokument on the implementation of the definitive VAT regime for intra-EU trade (SWD(2014)338).

Komise předložila 30. 10. 2014 možnosti, jak zajistit v EU jednodušší, účinnější a proti podvodům odolnější systém DPH.

Pozadí

Když byl v roce 1992 založen jednotný trh, bylo plánováno vytvořit systém DPH pro obchod uvnitř EU, který by odrážel způsob, jakým je zboží zdaněno na úrovni členských států. Politicky a technicky však nebylo možné v té době takový systém vytvořit (tj. zdanění v místě původu). Proto byl sjednán přechodný režim. Dovozce zboží a služeb, který vyměřuje daň na výstupu, si sám vyměří daň na vstupu. Daň na výstupu odvede a zaplatí příjemce zboží nebo služby a nikoliv dodavatel resp. poskytovatel z jiného členského státu.

V EU je minimální základní sazba DPH ve výši 15 % (snížená 5 %), nad kterou si členské státy mohou stanovit své vlastní vnitrostátní sazby. Členské státy mohou také rozhodnout, jak utratí příjmy z DPH, s výjimkou částky okolo 0,3 %, která je příspěvkem do rozpočtu EU.

Komise rovněž v říjnu 2014 zveřejnila studii týkající se výpadků z příjmů DPH. Ztráta v důsledku nedodržení předpisů či nevybrání DPH byla v roce 2012 odhadem 177 mld. €.

Klíčové a sporné body

Cílem je vytvořit definitivní systém DPH v EU a nahradit současný nevyhovující. Budoucí systém by měl lépe reagovat na potřeby podniků v rámci jednotného trhu a být méně náchylný k podvodům. Po politických a technických konzultacích se ukázalo, že nový režim musí být založen na zásadě místa určení, tj. DPH bude splatná na místě určení zboží. Dokument stanovuje tyto možnosti:

  • Dodavatel bude odpovědný za zaúčtování a placení DPH a dodávky budou zdaněny podle toho, kde je zboží dodáno;
  • Dodavatel bude odpovědný za zaúčtování a placení DPH a dodávky budou zdaněny podle toho, kde sídlí zákazník;
  • Zákazník bude odpovědný za DPH a zdanění se uskuteční v místě sídla zákazníka (tzv. reverse charge);
  • Zákazník bude plátcem DPH a zdanění proběhne v místě, kde je zboží dodáno;
  • Zachování statutu quo s určitými úpravami.

Předpokládaný další vývoj

Komise nyní provádí posouzení dopadů každé z možností pro podniky a pro členské státy. Na základě svých zjištění představí další postup na jaře 2015.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality