08.02.2019
Euroskop
Komise představila kroky k postupnému zavádění hlasování QMV v oblasti daňové politiky EU, Rada souhlasí s postojem k novému regulačnímu rámci pro investiční firmy
|
Komise představila kroky k postupnému zavádění hlasování QMV v oblasti daňové politiky EU
|
Communication from the Commission to the European Parliament, the European Council and the council Towards a more efficient and democratic decision making in EU tax policy (COM(2019)8)
- Komise 15. 1. 2019 zahájila diskusi o postupném přechodu k, dle Komise, efektivnějšímu rozhodování o daních v EU.
Pozadí
Sdělení Komise navazuje na Junckerův projev o stavu Unie z roku 2018, ve kterém vyzval k posunu směrem k hlasování QMV v daňové oblasti. V současnosti se v oblastech daňové politiky v souladu s primárním právem uplatňuje jednomyslné hlasování. Dosažení jednomyslnosti všech členských států bývá ovšem často komplikované, což je hlavní důvod navržené reformy. Stávající situace může vést k nákladným průtahům či k úplnému zablokování návrhů, které mohou mít význam pro růst, konkurenceschopnost a daňovou spravedlnost na jednotném trhu.
Komise proto ve svém sdělení navrhuje plán postupného přechodu k hlasování QMV v rámci řádného legislativního postupu v některých oblastech společné daňové politiky EU s cílem rychlejšího a efektivnějšího dosahování kompromisů v daňových otázkách. V rámci řádného legislativního postupu by se rovněž při rozhodování mohlo využívat konkrétních příspěvků EP, čímž by se měl celý rozhodovací proces stát více „demokratický a odpovědnější“.
Klíčové a sporné body
Komise ve svém sdělení navrhuje ve 4 krocích přechod k rozhodování QMV:
- Členské státy by se měly dohodnout na přechodu k hlasování kvalifikovanou většinou jednak u opatření, která zlepšují spolupráci a vzájemnou pomoc mezi členskými státy v boji proti daňovým podvodům a únikům, jednak u administrativních iniciativ zaměřených na podniky v EU.
- Mělo by se jednat o opatření, kde zdanění podporuje cíle jiných politik EU, např. boj proti změně klimatu, ochrana životního prostředí nebo veřejné zdraví.
- Komise dále předpokládá zavedení většinového hlasování u opatření, která jsou v rámci EU již harmonizována, např. oblast DPH a spotřební daně, což by mohlo podle ní napomoci jednotlivým zemím i podnikům v EU lépe reagovat na technologický vývoj a změny na trhu.
- K přechodu k hlasování QMV by mělo dojít u velkých plánů v oblastech, jako je společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob a nový systém zdanění digitální ekonomiky s cílem zajistit spravedlivé a konkurenceschopné zdanění v EU (více v příspěvku „Nová opatření by měla zajistit spravedlivé zdanění digitálních společností v EU“, Daně v březnu 2018).
Dle plánu Komise by se členské státy měly na prvních 2 krocích dohodnout v brzké době, o nalezení shody na zbylých krocích by měly usilovat do roku 2025.
Předpokládaný další vývoj
Následovat by mělo zahájení diskuse o navrhovaných krocích mezi Radou, EP a dalšími zainteresovanými subjekty. K přijetí návrhů je rovněž nutné, aby vedoucí představitelé EU tento plán podpořili a včas přijali rozhodnutí o použití příslušných právních ustanovení obsažených ve Smlouvách.
Odkazy
- Dokument Evropského centra politické strategie o „překlenovacích ustanoveních“
- Informativní přehled
- Otázky a odpovědi: Postupné zavádění nového přístupu k rozhodování v daňové politice EU – otázky a odpovědi
- Projev o stavu Unie v roce 2018
- Sdělení – Kroky k zajištění efektivnějšího a demokratičtějšího rozhodování v daňové politice EU
Krátce…
Rada souhlasí s postojem k novému regulačnímu rámci pro investiční firmy
|
Coreper 7. 1. 2019 schválil postoj Rady k balíku opatření stanovujícího nový regulační rámec pro investiční podniky. Dosud byly všechny investiční podniky předmětem stejných pravidel pro řízení kapitálu, likvidity a rizik jako banky. Na základě nových pravidel, by investiční podniky měly podléhat stejným opatřením jako banky, zejména pokud jde o kapitálovou účast, podávání zpráv, správu a řízení a odměňování, avšak soubor požadavků, které by musely aplikovat, by byl odlišný na základě velikosti, povahy a složitosti. Největší firmy („třída 1“) by měly podléhat veškerým pravidlům pro obezřetnost jako banky a měly by podléhat stejné kontrole jako úvěrové instituce. Investiční podniky, jejichž aktivity by přesahovaly 15 mld. €, by automaticky měly podléhat nařízení č. 575/2013 (tzv. nařízení CRR) a směrnici č. 2013/36 (tzv. směrnice CRD IV). Investiční podniky s aktivitami v rozmezí 5−15 mld. € by mohly být požádány o uplatnění CRR/CRD4, zejména pokud by jejich velikost nebo rozsah činnosti představovaly riziko pro finanční stabilitu. Menší firmy, které nejsou považovány za systémové, by měly využívat nový režim se zvláštními obezřetnostními požadavky. Postoj Rady dále posiluje režim rovnocennosti stanovený v MIFID2/MIFIR, který by měl platit pro investiční podniky ze třetích zemí. Rada nyní začne o textu vyjednávat s EP.