AKTUALIZACE: Směrnice o energetické náročnosti budov

20.11.2009
Euroskop

Zástupci Rady a Evropského parlamentu se 17. listopadu 2009 dohodli na výsledné podobě revize směrnice č. 2002/91 o energetické náročnosti budov.

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické náročnosti budov (KOM(2008)780)

1. Klíčové obsahové body kompromisu Rady a Evropského parlamentu

Kompromis vzal za svou většinu požadavků EP, byť v méně restriktivní podobě, než navrhovala zpráva Silvie-Adriany Ţicău.

Od roku 2021 by měly být v EU stavěny pouze „téměř nulové budovy (schopné zajistit si většinu potřebné energie samy např. prostřednictvím instalovaných solárních panelů). Veřejných budov by se toto opatření mělo týkat již od roku 2019 (s možností získat finanční prostředky z EU).

Členské státy by měly do 30. června 2011 uveřejnit akční plány k navýšení veřejných investic do energeticky účinných budov.

Stávající budovy by měly standardů směrnice dosahovat postupně – při „větších renovacích (zahrnujících alespoň 25 % plochy nebo v hodnotě 20 % budovy), popř. při renovacích zásadních konstrukčních prvků budovy (okna, bojlery, klimatizace), a (nově) bude-li to technicky, funkčně a ekonomicky možné.

Při stavbě, prodeji či pronájmu budovy by měl být vždy obligatorně vystavován energetický certifikát (pokud nebyl příslušné budově vystaven již na základě platné směrnice č. 2002/91). Daný požadavek by se měl týkat i budov, v nichž je přes 500 m2 využíváno veřejně (po pěti letech by se měl uvedený práh snížit na 250 m2).

Certifikát by měly krom jiného obsahovat doporučení ke zvýšení energetické účinnosti budovy, její roční spotřebu tepla nebo procento energie, jejž využívá z obnovitelných zdrojů. Systémy certifikace by měly být primárně národní, v případě nerezidenčních budov by Komise měla do roku 2011 vytvořit dobrovolný celounijní certifikační systém.

Výjimkou ze směrnice by měly disponovat jen velmi malé budovy (do 50 m2 obytné plochy), budovy obývané méně než čtyři měsíce ročně (nebo spotřebovávající méně než 25 % celkové běžné roční spotřeby energie), sakrální, historické a zemědělské budovy – objekty s nízkými energetickými nároky a/nebo s délkou využití do 24 měsíců.

2. Stav legislativního procesu (sporné body)

Environmentalistické organizace (např. EREC) po dosažení kompromisu kritizovaly především fakt, že výsledná norma je v porovnání s původními požadavky Evropského parlamentu méně přísná, ať jde o meritum věci nebo o stanovované lhůty (všechny byly prodlouženy až v řádu let, nová norma tak známý záměr EU zvýšit energetickou účinnost do roku 2020 o 20 % fakticky nepodpoří).

Na druhou stranu je evidentní, že implementace směrnice vytvoří s největší pravděpodobností i tak značný tlak jak na členské státy, které ji budou muset provést, tak na jednotlivé investory, jimž se v důsledku uměle sníží počet možností, které budou moci při stavbě a/nebo renovaci budov zvažovat.

3. Očekávaný vývoj

Předpokládá se, že Rada kompromis formálně schválí 7. prosince 2009, plénum Evropského parlamentu pak začátkem roku 2010.

Výsledná norma by měla být implementována do dvou let od svého vstupu v platnost.

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické náročnosti budov (KOM(2008)780)

Připojené dokumenty: SEC(2008)2864, SEC(2008)2865

Právní báze: čl. 171 odst. 1 Smlouvy o založení ES revidované Smlouvou z Nice

Procedura: spolurozhodování

Odpovědné generální ředitelství Komise: Energie a doprava

Odpovědný výbor Evropského parlamentu: ITRE (zpravodaj Silvia-Adriana Ţicău, S&D)

Odpovědná formace Rady: TTE

Seznam odkazů

Dokumenty

Monitoring legislativního procesu

Další odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality