10.04.2018
Euroskop
Na pozadí zhoršujících se vztahů s Ruskem vrcholí boj o plynovod Nord Stream II, Komise vyšetřuje německého síťového operátora kvůli omezování přeshraničních kapacit pro přenos elektřiny, Rada chce po Komisi novou klimatickou strategii
|
Krátce…
Na pozadí zhoršujících se vztahů s Ruskem vrcholí boj o plynovod Nord Stream II
|
Německé úřady 27. 3. 2018 udělily souhlas s výstavbou plynovodu Nord Stream II, který by měl v budoucnosti spojovat Německo s Ruskem trasou vedoucím Baltským mořem. Kromě Německa musí udělit souhlas s výstavbou úřady v Rusku, Finsku, Švédsku a Dánsku, i tak se jedná o zásadní krok, který se navíc uskutečnil v době kdy se o projektu stále jedná v Evropské unii a kdy se rýsují nové konfliktní linie mezi západem a Ruskem. Právní služba Evropské rady vydala stanovisko k nedávnému legislativnímu návrhu Evropské komise, podle kterého by měl Nord Stream II a další interkonektory mezi členským státem EU a třetí zemí spadat pod jurisdikci EU, a tím pádem by měla Komise rozhodující slovo při jejich plánování (více v příspěvku „Komise navrhuje novelizovat směrnici o vnitřním trhu s plynem“, Energie v listopadu 2017). Podle názoru právní služby Evropské rady však z mezinárodního námořního práva vyplývá, že EU nemá pravomoc ve svých exkluzivních ekonomických zónách prosazovat své liberalizační požadavky, jako je vlastnický unbundling nebo přístup třetích stran. Kromě právních sporů do problematiky zasahují i geopolitické faktory. Výstavba plynovodu Nord Stream II by posílila možnosti ruského Gazpromu dodávat plyn do Evropy bez nutnosti použití tranzitní cesty přes Ukrajinu, případně další východoevropské země, což je dlouhodobý záměr této společnosti. To potvrzuje nejnověji prohlášení Gazpromu o tom, že bezodkladně zahájí proceduru vedoucí k ukončení všech dodávek plynu přes Ukrajinu, které přišlo bezprostředně poté, co vyšly najevo pro Gazprom nepříznivé výsledky mezinárodní arbitráže mezi oběma firmami. Předmětem arbitráže byl spor o dodávky plynu na Ukrajinu v době zhoršených vztahů po roce 2014, a arbitrážní soud uložil Gazpromu zaplatit Naftogazu kompenzace ve výši 2,63 miliard €. Tento krok vyvolal obavy u Evropské komise o bezpečnost dodávek plynu do východní Evropy, v jeho důsledku byly také dojednány mimořádné dodávky plynu na Ukrajinu z Polska.
Komise vyšetřuje německého síťového operátora kvůli omezování přeshraničních kapacit pro přenos elektřiny
|
Evropská komise 19. 3. 2018 zahájila vyšetřování jednoho z německých provozovatelů přenosové soustavy, TenneT, pro podezření z porušení pravidel hospodářské soutěže při stanovování dostupných přeshraničních kapacit elektrického vedení mezi Německem a západním Dánskem. Podle Komise mohlo dojít k zneužití dominantního postavení na trhu a k neférové podpoře domácích (německých) zdrojů, a to především větrných elektráren. K tomu mělo docházet především v obdobích jejich velké produkce, kdy TenneT zásadně omezoval objem přeshraničních kapacit elektrického vedení, čímž omezil přístup zahraniční konkurence na německý trh. Vyšetřování podle všeho skončí, jako v mnoha podobných případech, dohodou mezi Komisí a vyšetřovanou firmou. TenneT s Komisí od začátku spolupracuje, a podmínky dohody již byly předběžně stanoveny. Podle nich by měl TenneT během do 6 měsíců po uzavření dohody zpřístupnit minimálně 1300 MW kapacity na přeshraničním vedení Německo – západní Dánsko, kterou by bylo možno omezit jen v případě kritických stavů, jako je například vypadnutí některého z klíčových prvků elektrické sítě. Tento závazek by měl být platný na 9 let, jeho porušení může být podle evropského práva potrestáno Komisí pokutou až do výše 10 % ročního obratu firmy. Tato aktivita Komise je součástí jejího úsilí o propojování národních sítí, které má za cíl podporu jednotného evropského trhu s elektřinou, o jehož reformě se v současnosti vyjednává (Více v příspěvku „Budoucí podoba trhů s elektřinou je stále nejasná“, Energie v únoru 2018).
Evropská rada chce po Komisi novou klimatickou strategii
|
Evropská rada 22. 3. 2018 uložila v závěrech ze svého jednání Komisi předložit dlouhodobou strategii pro snižování emisí CO2. Strategie má stanovit způsob, jakým budou (v souladu s národními akčními lány) dosaženy cíle stanovené na pařížské klimatické konferenci v roce 2015 a výsledkem by měla být aktualizace evropského plánu pro dosažení nízkouhlíkové ekonomiky v roce 2050. Rada dala Komisi čas na vytvoření strategie do 1. čtvrtletí roku 2019, tedy v době, kdy se bude mandát Komise blížit k závěru (volby do EP se budou konat v květnu 2019). Rada tak prolomila určitou míru nejistoty mezi členskými státy i evropskými institucemi ohledně toho, kdy se má strategie připravovat, neboť na její podobu budou mít vliv i některé v současnosti projednávané normy, jako je například návrh nařízení o správě energetické unie.