Hospodářská soutěž v únoru 2014

08.03.2014
Euroskop

Komise vydala svou první anti-korupční zprávu, Komise zveřejnila upravené pokyny k pravidlům státní podpory poskytované letištím

Komise vydala svou první anti-korupční zprávu

Zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu: Zpráva o boji proti korupci v EU (COM(2014)38)

Komise 3. 2. 2014 představila svou první zprávu o boji proti korupci v EU.

Pozadí

V červnu 2011 přijala Komise balík pro boj proti korupci a oznámila svůj záměr zveřejňovat jednou za dva roky protikorupční zprávu EU o úsilí členských států v boji proti korupci. Korupce představuje pro Evropu stále palčivý problém, který postihuje všechny členské státy EU a stojí evropské hospodářství okolo 120 mld. € ročně. Členské státy realizovaly v posledních letech mnoho iniciativ, které však přnesly nerovnoměrné výsledky, proto je nutné vynaložit další úsilí.

Zpráva o boji proti korupci v EU se věnuje všem členským státům EU. Tvoří ji (1)obecná kapitola, která shrnuje hlavní zjištění, popisuje trendy v oblasti korupce napříč celou EU a analyzuje, jak členské státy řeší korupci v oblasti zadávání veřejných zakázek. Dále (2) 28 kapitol věnovaných jednotlivým zemím, které přehledně shrnují stav, pokud jde o korupci, přičemž uvádějí problémy, které si zaslouží pozornost, a zdůrazňují správné postupy, které by mohly být vzorem pro ostatní. Zpráva rovněž obsahuje (3) výsledky dvou průzkumů Eurobarometru, které se zaměřují na to, jak korupci vnímají evropští občané a jak ji vnímají podniky. Srovnávání a hodnocení je obtížné, neboť komplexní statistiky trestné činnosti v oblasti korupce ve většině členských států neexistují. V některých členských státech brání prošetření případů korupce procesní pravidla.

Až tři čtvrtiny (76 %) Evropanů si myslí, že korupce je rozšířená, a více než polovina (56 %) zastává názor, že míra korupce v jejich zemi za poslední tři roky vzrostla. Každý dvanáctý Evropan (8 %) tvrdí, že se v uplynulém roce s případem korupce buď sám setkal, nebo byl jejím svědkem.

Klíčové a sporné body

Zpráva naznačuje hlavní trendy, které se v EU vyskytují. Mezi členskými státy existuje značný rozdíl, pokud jde o prevenci korupce. V mnoha členských státech je interní kontrola postupů uvnitř orgánů veřejné moci (zejména na místní úrovni) slabá a nekoordinovaná. Pravidla upravující oblast střetu zájmů se v rámci EU různí a způsoby, kterými se ověřují prohlášení o střetu zájmů, jsou často nedostačující. Postihy za porušení těchto pravidel jsou zřídkakdy uplatňovány a jsou často mírné.

Korupce jako trestný čin je z valné části zavedena a je v souladu s mezinárodními standardy. Účinnost prosazování práva a trestního stíhání se však při vyšetřování korupce napříč EU značně liší. V některých jiných členských státech je úspěšné trestní stíhání výjimkou nebo jsou vyšetřování zdlouhavá.

Bezúhonnost v politice zůstává problémem mnoha členských států. Například u politických stran nebo volených shromáždění i často chybí kodexy chování, případně nejsou dostatečně účinné. Ačkoli řada členských států zavedla přísnější pravidla pro financování politických stran, v této oblasti stále přetrvávají značné nedostatky.

V rámci členských států je riziko korupce obvykle vyšší na regionální a místní úrovni (zranitelnými odvětvími jsou oblasti rozvoje měst a budování infrastruktury a rovněž zdravotnictví). Zpráva také vyzývá k dalšímu posílení norem pro bezúhonnost v oblasti zadávání veřejných zakázek a navrhuje, jakým způsobem v řadě členských států zdokonalit kontrolní mechanismy.

Předpokládaný další vývoj

Komise zavede program vzájemného sdílení zkušeností, kde si členské státy, nevládní organizace a další zúčastněné strany budou vyměňovat osvědčené postupy a překonávat nedostatky v protikorupčních politikách, zvyšovat povědomí a poskytovat školení. Další zpráva bude vydána za dva roky.

Odkazy

Komise zveřejnila upravené pokyny k pravidlům státní podpory poskytované letištím

Communication from the Commission Guidelines on State aid to airports and airlines (C(2014)963)

Po veřejné konzultaci v polovině roku 2013 Komise 20. 2. 2014 upravila pravidla pro státní podporu letištím a leteckým společnostem. Vyšla tak vstříc zainteresovaným stranám, které zdůrazňují ekonomický přínos regionálních letišť pro daný region.

Pozadí

Komise 3. 7. 2013 zahájila veřejnou konzultaci nových pravidel státní podpory (tzv. guidelines) pro regionální letiště a aerolinky, jež měla v plánu v definitivní podobě přijmout tak, aby začala platit od 1. 1. 2014. Relevantních letišť je v EU přibližně 460 a aerolinek cca 150. První konzultace se kvůli podmínkám na trhu, které se od roku 2005 podle Komise výrazně změnily, uskutečnila v roce 2011.

Podpora letištní infrastruktuře by do budoucna měla být možná jen v případě, že bude prokazatelné, že bez podpory by byl příslušný region výrazně hůře přístupný (srov. také rozsudky Soudního dvora EU ve věcech T-443/08 a C-288/11). Podpora by současně měla být omezena velikostí letiště (malá by měla být zvýhodněna, naopak 71 těch, která odbaví přes 5 mil. cestujících ročně, by o podporu měla přijít). Provozní podpora letišť, která v současnosti (na základě guidelines z roku 1994 a 2005) není povolena, by měla být možná, ale nejvýše na dobu 10 let a její intenzita by se měla snižovat.

Obdobná pravidla by se měla týkat i leteckých společností, které hodlají otevřít novou linku (např. by neměli být automaticky zvýhodňováni tzv. nízkorozpočtoví dopravci, podpora by navíc měla činit max. 50 % příslušných nákladů nejvýše po dobu 2 let; dnes činí max. 40 % po dobu 3 let).

Klíčové a sporné body

Komise byla nucena přehodnotit původní postoj kvůli negativní odezvě ze strany zainteresovaných aktérů, kteří apelují na pozitivní „spill-over“ efekty, kterými přispívají regionální letiště k ekonomickému rozvoji regionů.

Komise tak zapracovala do pokynů určitou míru flexibility zejména v otázce investic a provozních nákladů, která např. umožní poskytovat veřejnou podporu na provozní náklady menších regionálních letišť s méně než 3 mil. odbavenými cestujícími ročně. Zároveň Komise stanovuje desetileté přechodné období, během kterého mají tato letiště začít dosahovat zisku. Výše schválené podpory bude stanovena ročně na 50 % průměrné mezery ve financování nákladů nepokrytých příjmy z posledních 5 let.

Na malá letiště s méně než 700 tis. odbavenými cestujícími ročně (původně Komise navrhovala hranici 200 tis. cestujících) není přechodné období uvaleno a veřejná podpora může dosahovat až 80 % mezery ve financování. Letiště do 200 tis. odbavených cestujících ročně budou podléhat pravidlům státní podpory udělené za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu a budou jim kompenzovány výdaje za veřejnou službu.

V oblasti investic, jako druhé formy veřejné podpory, Komise rovněž přijala princip „čím méně odbavených cestujících, tím vyšší intenzita veřejné podpory“ – pro letiště s 1 mil. odbavených cestujících až 75 %, do 3. mil. cestujících 50 %. Podmínkou je ovšem ohrožení evropského zájmu v podobě omezení dopravního provozu a plán na přemístění původního letiště.

Ve třetí oblasti veřejné podpory a to zavádění nových leteckých linek Komise prodloužila původně plánované dvouleté období na v současné době uplatňované 3 roky v otázce délky podpory při zahájení provozu nové letecké linky. Zachován je původně navrhovaný limit veřejné podpory ve výši 50 % nákladů.

Předpokládaný další vývoj

Komise za pět let přezkoumá pokyny vzhledem k vyhlídkám ziskovosti regionálních letišť na konci přechodného období.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality