Informační společnost v květnu 2018

• Komise 18. 5. 2019 zveřejnila výsledky Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) za rok 2018.

Pozadí

Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) každoročně měří pokrok členských států EU na cestě k digitální ekonomice a společnosti. Zpráva je rozdělena do 5 kapitol: konektivita, lidský kapitál, využívání internetových služeb, integrace digitálních technologií a digitální veřejné služby. Pomáhá zemím EU určit oblasti, jež vyžadují prioritní investice a opatření. DESI je rovněž nástrojem pro analýzu pokroku v digitální oblasti v rámci evropského semestru, který umožňuje zemím EU projednávat své hospodářské a rozpočtové plány a sledovat vždy v konkrétní dobu během roku dosažený pokrok (více v příspěvku „Jak je na tom EU s digitální transformací“, Informační společnost v březnu 2017).

Letos jsou jak výsledky DESI, tak podrobnější analýza vnitrostátních digitálních politik, jež poskytuje přehled pokroku a provádění politik v jednotlivých členských státech (dříve známá jako zpráva o digitálním pokroku v Evropě), zveřejněny společně pod názvem DESI. Ke zprávám je pro každý členský stát připojena podrobnější kapitola o telekomunikacích.

Klíčové a sporné body

• V průběhu loňského roku EU soustavně zlepšovala své výsledky v digitální oblasti a rozdíl mezi zeměmi s nejvyšší a nejnižší mírou digitalizace se mírně snížil (ze 36 na 34 bodů). Na nejvyšších místech indexu DESI 2018 se umístily Dánsko, Švédsko, Finsko a Nizozemsko. Irsko, Kypr a Španělsko dosáhly za poslední 4 roky největšího pokroku (o více než 15 bodů). Některé jiné země EU však stále čeká dlouhá cesta dle Komise a EU se musí zlepšit jako celek, aby si zachovala globální konkurenceschopnost.

Konektivita se zlepšila, ale nepostačuje k řešení rychle rostoucích potřeb. Připojení s min. rychlostí 100 Mb/s je dostupné pro 58 % domácností, 15 % domácností používá superrychlý širokopásmový přístup: toto číslo je 2krát vyšší než před 2 lety a 5krát vyšší než v roce 2013. Na 80 % evropských domácností je pokryto rychlým širokopásmovým připojením o rychlosti nejméně 30 Mb/s (loni to bylo 76 %) a 1/3 evropských domácností (33 %) má předplatné (23% nárůst ve srovnání s minulým rokem a 166% nárůst oproti roku 2013). Také počet předplacených mobilních datových připojení se od roku 2013 zvýšil, a to o 57 %. Na 100 obyvatel EU tak nyní připadá 90 předplatných. Mobilní sítě 4G pokrývají průměrně 91 % populace EU (loni 84 %). Tyto čísla ukazují, že poptávka po rychlém a superrychlém širokopásmovém připojení rychle roste, a podle očekávání se bude zvyšovat i v budoucnu. Komise proto navrhla přepracovat telekomunikační předpisy EU v oblasti konektivity a zvýšit investice.

Nejvyšší nárůst ve využívání internetových služeb souvisí s telefonními hovory a video voláním, téměř 1/2 obyvatel EU (46 %) využívá volání přes internet (20% zvýšení oproti minulému roku a více než 40% zvýšení ve srovnáním s rokem 2013). Z dalších ukazatelů vyplývá, že 81 % obyvatel nyní využívá internet alespoň jednou za týden (loni 79 %).

Specialistů v digitální oblasti je v EU více než kdy předtím, ale mezera v dovednostech stále přetrvává. Počet absolventů oborů přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky v EU narostl jen nepatrně (19,1 absolventa na 1 tis. lidí ve věku 20-29 let v roce 2015 ve srovnání s 18,4 v roce 2013). Téměř 43 % obyvatel EU stále postrádá základní digitální dovednosti (loni 44 %). Ve spolupráci s Koalicí pro digitální dovednosti a pracovní místa spustila Komise stáže v oblasti digitálních příležitostí, jejichž prostřednictvím chce v EU řešit nedostatky v digitálních dovednostech. Tato iniciativa má do roku 2020 zajistit stáž v digitálním oboru v jiné zemi EU až pro 6 tis. studentů a čerstvých absolventů.

Ačkoli stále více společností zasílá elektronické faktury (18 % ve srovnání s 10 % v roce 2013) nebo využívá sociálních médií ke kontaktu se zákazníky a obchodními partnery (21 % ve srovnání s 15 % v roce 2013), počet malých a středních podniků prodávajících zboží a služby on-line se za poslední roky nezměnil (17 %). V rámci snahy o posílení elektronického obchodování v EU předložila Komise řadu opatření, od transparentnějších cen za doručování zásilek (více v příspěvku „Doručení balíku v rámci EU by mělo být spotřebitelům dostupnější“, Informační společnost v prosinci 2017) po jednodušší pravidla pro DHP a digitální smlouvy a omezení zeměpisné diskriminace při nákupu na internetu (více v příspěvku „Komise navrhla nová pravidla elektronického obchodu“, Informační společnost v květnu 2016).

Na 58 % uživatelů internetu podalo formuláře veřejné správě elektronicky (52 % v roce 2013) a 18 % občanů EU využívá zdravotnické služby online. V dubnu 2018 přijala Komise iniciativy týkající se opakovaného použití informací veřejného sektoru a elektronického zdravotnictví, které má v EU zlepšit přeshraniční veřejné služby online (více v příspěvku „Komise navrhuje usnadnění sdílení údajů o zdravotní péči“, Veřejné zdraví v dubnu 2018).

Mezi 28 členskými státy zaujímá ČR 17. místo. Za uplynulý rok země dosáhla pokroku ve všech oblastech, s výjimkou integrace digitálních technologií, kde bylo její skóre o něco nižší než v roce 2017. Velmi dobrého umístění dosáhla v pokrytí mobilními sítěmi 4G (99 %). Podíl účastníků využívajících mobilní širokopásmové připojení však roste pomaleji. Také míra on-line kontaktu mezi orgány veřejné moci a občany je jedna z nejnižších v EU.

Předpokládaný další vývoj

Další zhodnocení lze očekávat na jaře příštího roku

Odkazy

• Jak je na tom vaše země s digitální transformací? Pro lepší výsledky v digitální oblasti Evropa potřebuje jednotný digitální trh
• Digital Economy and Society Index (DESI) 2018
• DESI country profile: Czech Republic
• The Digital Skills and Jobs Coalition
• Digital Opportunity traineeships: boosting digital skills on the job

Krátce…

Komise odhalila možné podvody při nákupech telekomunikačních služeb online

Komise a vnitrostátní úřady pro ochranu spotřebitelů 18. 5. 2018 zveřejnily výsledky celoevropské kontroly 207 internetových stránek, jež nabízejí služby v oblasti pevných či mobilních telefonních linek, internetu nebo audio a video streamování. Kontrola odhalila, že 163 těchto internetových stránek by mohlo porušovat právní předpisy EU v oblasti ochrany spotřebitelů. K nejčastějším problémům patří inzerování údajně bezplatných nebo zlevněných balíčků, za kterými se ve skutečnosti skrývá nabídka kombinovaných služeb (50 % případů), dále pak chybějící systém řešení sporů (40,6 % z nich) nebo skutečnost, že uvedené internetové stránky mohou jednostranně a bez odůvodnění změnit podmínky smlouvy, aniž by byl spotřebitel informován a měl možnost smlouvu vypovědět (31,9 %). Na 25,1 % internetových stránek neinformovalo jasně nebo pravdivě o ujednáních o odškodnění a náhradě v případě, že nabízená služba není ta, za kterou zákazník zaplatil a u 21,7 % internetových stránek chyběly jasné a ucelené informace o automatickém prodlužování smlouvy. Vnitrostátní úřady se podrobněji zaměří na uvedených 163 internetových stránek s nesrovnalostmi. Pokud budou potvrzeny, bude nutná jejich náprava. Orgány pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele zajistí, aby internetové stránky byly v souladu s danými pravidly, a využijí k tomu vnitrostátní postupy pro vymáhání práva, které mají k dispozici.