Institucionální záležitosti v říjnu 2016

09.11.2016
Euroskop

Rada nepřijala změny rozpočtu navržené EP, Komise představila, čemu se chce věnovat v příštím roce, Poslanci chtějí zpřísnit kodex chování pro komisaře, Pokrok v plnění priorit Komise by mělo být snazší kontrolovat

  • Schvalování rozpočtu se komplikuje
  • Stávající Komise představila již svůj třetí pracovní program

  • Kodex chování komisařů by měl být přísnější, navrhují poslanci

  • Legislativní vlak – nová nástroj na sledování prioritní legislativy EU

Rada nepřijala změny rozpočtu navržené EP

Návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017

  • Rada 26. 10. 2016 informovala EP o tom, že nemůže přijmout všechny jeho změny týkající se rozpočtu EU na rok 2017, které byly přijaty.

Pozadí

Rozpočet EU každoročně představuje asi 1 % HDP celé Unie. Rozpočet musí vždy vycházet z víceletého finančního rámce a neměl by překročit zastropované částky. Komise návrh rozpočtu představila na konci června 2016 a Rada k němu přijala postoj v září 2016. Rozpočet by se v roce 2017 měl věnovat dvěma základním prioritám – podpora a oživení evropské ekonomiky a řešení bezpečnostních a humanitárních problémů v okolních zemích.

Rada ve svém postoji přijala všechny finanční prostředky, které Komise navrhla na řešení migrační krize. U kapitoly Bezpečnost a občanství přijala navýšení o 4,9 % v prostředcích na závazky a o 24,4 % v prostředcích na platby oproti předchozímu roku. Rada rovněž schválila i prostředky vyčleněné na humanitární pomoc.

Rada navýšila prostředky v kapitole Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost o téměř 9 % ve srovnání s rokem 2016, a to jak v prostředcích na závazky, tak i prostředcích na platby. Spadá sem např. EFSI, program COSME a program Erasmus+. Rada ovšem také u některých oblastí, jež se netýkají zásadních priorit, navrhla snížení (více v příspěvku „Rada navrhla škrty v rozpočtu EU na rok 2017“, Institucionální záležitosti v září 2016).

Následně Komise 30. 9. 2016 navrhla snížit prostředky na platby v rozpočtu EU na rok 2016 o 7,27 mld. €, a to na základě nejnovějších prognóz. Na to zareagovala Rada, která 19. 10. 2016 vyzvala EP, aby při přijímání změn vzal v potaz nejnovější údaje o plnění rozpočtu za rok 2016 a nové prognózy. Protože se ještě některé programy na období 2014–2020 doposud plně nerozběhly, tak byly v roce 2016 potřeby EU nižší, než se původně předpokládalo. Na rok 2017 se rovněž předpokládá, že se programy naplno nerozběhnou, a právě proto bylo navrhnuto snížení prostředků.

Klíčové a sporné body

EP 26. 10. 2016 hlasoval o svých změnách týkajících se postoje Rady k rozpočtu EU na rok 2017 a k tomuto hlasování se hned poté vyjádřila Rada. EP totiž schválil, aby se celkové prostředky na závazky zvýšily na 162,42 mld. € a celkové prostředky na platby na 138,03 mld. €. To představuje v prostředcích na závazky částku přesahující o 3,26 mld. € úroveň stropů víceletého finančního rámce. Poslanci také zopakovali svůj požadavek, aby byla v polovině období dojednána revize Víceletého finančního rámce a to společně s rozpočtem na rok 2017.

Vzhledem k tomu, že nedošlo ke shodě mezi orgány EU, bylo 28. 10. 2016 zahájeno třítýdenní dohodovací období, jež by mělo vést k dohodě mezi EP a Radou do 17. 11. 2016.

Rada je přesvědčena, že hlavními výzvami pro dosažení dohody je:

  • Víceletý finanční rámec na období let 2014–2020 – EP usiluje o to, aby úroveň závazků byla mnohem vyšší, než jsou výdajové stropy. Rada s tím nesouhlasí, protože by Unie oslabila svoji schopnost reagovat na nepředvídatelné události.
  • Odhady potřeb prostředků na platby na rok 2017 – EP usiluje o to, aby úroveň plateb byla vyšší, než jsou odhadované potřeby, s čímž Rada nesouhlasí, protože by členské státy musely odvádět příspěvky do rozpočtu vyšší, než je nezbytné.
  • Dohody dosažené s Radou v roce 2015 o financování EFSI – EP požaduje, aby byla tato dohoda znovu otevřena, čímž by byl podle Rady omezen manévrovací prostor při řešení nepředvídaných potřeb.
  • Závazek orgánů Unie snížit do roku 2017 počet svých zaměstnanců o 5 % – EP odmítá takové snížení svých zaměstnanců.
  • Rozsah dohodovacích jednání – EP chce rozpočet projednávat společně s revizí VFR, čímž by došlo ke sloučení dvou dokumentů, na něž se vztahují velmi odlišné rozhodovací postupy, a to Rada odmítá.

Předpokládaný další vývoj

Dohodovací výbor by měl zasedat ve dnech 8. a 16. 11. 2016 a nedojde-li do 17. 11. 2016 k dohodě, tak by Komise měla předložit nový návrh rozpočtu. Dohodovací jednání by se mělo týkat také zvýšení pomoci za účelem stimulace růstu, tvorby pracovních míst i řešení základních příčin migrace.

Odkazy

Komise představila, čemu se chce věnovat v příštím roce

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions – Commission Work Programme 2017 Delivering a Europe that protects, empowers and defends (COM(2016)710)

Pozadí

Pracovní program bývá pravidelně přijímán na podzim roku a definuje cíle, které by chtěla Komise v rámci své legislativní činnosti naplnit. Představený plán práce byl vypracován za přispění konzultací EP a Rady na základě nové interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů a na základě prohlášení o záměru, které předseda Juncker a první místopředseda Timmermans předložili při projevu o stavu Unie (více v příspěvku „Dle předsedy Komise EU čelí existenciální krizi“, Institucionální záležitosti v září 2016). Komise v rámci dokumentu vždy představuje klíčové iniciativy a na rozdíl od předchozího funkčního období se jejich počet rapidně snížil. Komise letos představila 21 klíčových iniciativ, které jsou propojeny s 10 hlavními prioritami Komise.

Klíčové a sporné body

Během roku 2017 by se Komise měla věnovat 21 novým iniciativám, ve kterých by měla pokračovat s plněním stanovených hlavních priorit. Klíčové priority jsou obsaženy v příloze 1 a konkrétně by Komise měla:

  1. podpořit zaměstnanost, investice a růst ekonomiky a za tímto účelem navrhnout iniciativu pro mládež, akční plán na realizaci oběhového hospodářství a nový víceletý finanční rámec;
  2. provést průběžný přezkum jednotného digitálního trhu;
  3. naplňovat strategii energetické unie, a zejména se zaměřit na vozidla a mobilitu s nízkou produkcí emisí;
  4. vytvořit integrovanější a spravedlivější vnitřní trh, za tímto účelem uvést v život strategii jednotného trhu, vesmírnou strategii pro Evropu a akční plán pro unii kapitálových trhů a navrhnout spravedlivější zdanění společností;
  5. představit teze k reformě EU s 27 členskými státy a posílení hospodářské a měnové unie a navrhnout evropský pilíř sociálních práv;
  6. realizovat strategii „Obchod pro všechny“ a obchodní jednání s partnery vést v duchu posilování nástrojů na ochranu obchodu;
  7. pokračovat v budování bezpečnostní unie v zájmu boje proti terorismu a harmonizovat pravidla ochrany osobních údajů a soukromí;
  8. nabídnout konkrétní výsledky evropského programu pro migraci;
  9. posílit úlohu Evropy jakožto globálního aktéra; za tímto účelem Komise představí Akční plán pro evropskou obranu včetně Evropského fondu pro obranu, spolu s vysokou představitelkou přijme strategii EU pro Sýrii a bude realizovat globální strategii EU a partnerství mezi Afrikou a EU;
  10. stávající předpisy přizpůsobit ustanovením Smlouvy o prováděcích aktech a aktech v přenesené pravomoci, posoudit demokratickou legitimitu stávajících postupů k přijímání některých sekundárních aktů EU a v neposlední řadě se důrazněji zasazovat za vymáhání unijního práva.

Komise také pravidelně při přípravě pracovního programu vychází z výsledků práce platformy REFIT, která má za cíl přezkoumávat účelnost právních předpisů. Příloha 2 obsahuje nová opatření doporučená od REFIT. Komise navrhuje stáhnout 19 projednávaných legislativních návrhů, které zastaraly, a 16 zastaralých předpisů by mělo být zrušeno.

Předpokládaný další vývoj

Komise společně s EP a Radou by měla dosáhnout dohody o společném prohlášení, které by stanovovalo obecné cíle a hlavní výzvy pro 2017. Také by měly být definovány ty návrhy, které by měly mít přednost.

Odkazy

Krátce…

Poslanci chtějí zpřísnit kodex chování pro komisaře

Poslanci EP se 4. 10. 2016 shodli na tom, že kodex chování pro evropské komisaře musí být zpřísněn, aby se předcházelo střetům zájmů. Poslanci předpokládají, že přísnější kodex chování by měl postupně obnovit důvěru Komise (a dalších orgánů). Komise deklarovala, že chce, aby si všichni občané EU mohli být jisti, že Komise jedná v jejich zájmu a také v zájmu celé EU. Toho chtějí dosáhnout právě zpřísnění pravidel a to zejména, pokud se jedná o střet zájmů. Stanovená pravidla sama o sobě však podle EP nestačí a musí jít ruku v ruce s osobní odpovědností komisařů. Poslanci navrhli, aby se zpřísnily sankce a pokuty a pro porušení platných pravidel. Zpřísnění by se mělo týkat např. toho, jak a kdy se mohou bývalý komisaři zapojit do soukromého sektoru. Unie se snaží zvýšit transparentnost i jinou cestou a na konci září 2016 Komise představila návrh, který předpokládá vytvoření rejstříku transparentnosti povinného pro všechny 3 orgány EU – EP, Radu a Komisi. Předložením Komise splnila předem deklarované závazky o revizi této oblasti (více v příspěvku „Komise navrhuje povinný rejstřík transparentnosti pro všechny orgány EU“, Institucionální záležitosti v září 2016).

Pokrok v plnění priorit Komise by mělo být snazší kontrolovat

EP 21. 10. 2016 představil tzv. legislativní vlak (Legislative Train), který umožňuje sledovat pokrok v plnění cílů Komise. Když se Jean-Claude Juncker stal předsedou Komise, tak slíbil, že se zaměří na pokrok v růstu, zaměstnanosti, investicích a v digitální ekonomice. EP proto vyvinul nástroj, který umožňuje jednoduše sledovat pokrok ve všech 10 prioritách. „Jízdní řád“ zobrazuje aktuální stav každého navrhovaného právního aktu a jeho následný vývoj. Plán ukazuje, kdy právní předpis dorazil do EP a také umožňuje zjistit, které návrhy jsou blokovány a kým. Legislativní vlak nabízí také informace o tom, jak jsou zapojeni jednotliví poslanci a také to, kteří jsou za projednávání odpovědni. Představený nástroj se omezuje pouze na hlavní priority pracovního programu Komise, takže nepokrývá všechny právní předpisy, kterými se EP zabývá.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality