Institucionální záležitosti v březnu 2018

10.04.2018
Euroskop

EU chce podpořit strukturální reformy členských států v roce 2018, Nová opatření Komise mají snížit podíl úvěrů v selhání v EU, Rada se dohodla na termínu voleb do EP v roce 2019, Komise navrhuje levnější přeshraniční platby v celé EU

  • EU finančně podpoří další strukturální reformy v členských státech

  • Komise chce urychlit snižování objemu úvěrů v selhání, které by přispělo k dalšímu snižování rizik v rámci bankovního sektoru v EU a k zvýšení jeho odolnosti

  • Termín voleb do EP byl stanoven na květen 2019

  • Uživatelům platebních služeb by se měly snížit vysoké ceny přeshraničních transakcí a také netransparentní poplatky, jež musí platit

EU chce podpořit strukturální reformy členských států v roce 2018

  • V roce 2018 má být v rámci programu poskytnuta technická podpora 24 členským státům, které by měly provést přes 140 projektů.

  • V roce 2018 má být poskytnuta technická podpora členským státům, aby mohly reformovat své rozpočtové systémy, modernizovat veřejnou správu a zvýšit kvalitu a efektivitu vnitrostátních soudních systémů.

  • V roce 2018 žádosti členských států o technickou podporu 5krát překračují dostupný objem prostředků.

  • Podpora poskytovaná Komisí na strukturální reformy je úzce provázána s rámcem Evropského semestru.

Regulation (EU) No 2017/825 of the European Parliament and of the Council of 17 May 2017, on the establishment of the Structural Reform Support Programme – Work Programme for 2018

Pozadí

Komise v roce 2015 zřídila Útvar na podporu strukturální reforem, který má členským státům pomoci s přípravou, vypracováním a prováděním institucionálních, strukturálních a správních reforem. Útvar spravuje zvláštní program podpory – program na podporu strukturálních reforem – s rozpočtem na období 2017–2020 ve výši 142,8 mil. €. Program vstoupil v platnost v květnu 2017 (odkaz).

Jako součást svých návrhů na prohloubení evropské hospodářské a měnové unie Komise v prosinci 2017 navrhla zvýšit rozpočet programu do roku 2020 o 80 mil. €. Očekává se, že tato částka poplyne z dobrovolných transferů od členských států z jejich složky technické pomoci v rámci ESIF. Dostupný rozpočet na podpůrné aktivity by se tak do roku 2020 měl zvýšil na 300 mil. €, čímž by program na podporu strukturálních reforem mohl lépe reagovat na poptávku.

Klíčové a sporné body

  • Roční pracovní program na podporu strukturálních reforem stanovuje priority, cíle a očekáváné výsledky a nastiňuje opatření, která by se měla prostřednictvím programu provádět.

V roce 2018 má být poskytnuta technická podpora členským státům, aby mohly reformovat své rozpočtové systémy, modernizovat veřejnou správu a zvýšit kvalitu a efektivitu vnitrostátních soudních systémů a také jim pomoci bojovat pro podvodům, korupci a praní peněz. Další podpora má plynout pro lepší řízení přírodních zdrojů a účinnost zdrojů a na provádění iniciativ energetické unie. Řada členských států by měla moci využít podporu na provedení reformy zdravotní péče a systémů sociálního zabezpečení. Kromě toho by měla být členským státům poskytnuta pomoc v rozvoji kapitálových trhů, reformách v oblasti insolvenčních rámců a posilování jejich schopnosti řešit úvěry v selhání.

  • V roce 2018 žádosti členských států o technickou podporu 5krát překračují dostupný objem prostředků a počet členských států, které budou tuto podporu v rámci programu na podporu strukturálních reforem čerpat, se ve srovnání s rokem 2017 významně zvýšil. Aby bylo možné vyhovět většímu počtu žádostí, Komise v prosinci 2017 navrhla zvýšení financování opatření technické podpory.

Podpora poskytovaná Komisí na strukturální reformy je úzce provázána s rámcem Evropského semestru, jelikož jedním z cílů programu na podporu strukturálních reforem je také zlepšení provádění reforem zdůrazněných v doporučeních pro jednotlivé země a ve zprávách o jednotlivých zemích. Příklady technické podpory poskytnuté v roce 2017 a v dřívějších letech jsou popsány ve zprávách o jednotlivých zemích pro rok 2018, které byly také zveřejněny.

Odkazy

Nová opatření Komise mají snížit podíl úvěrů v selhání v EU

  • Budou-li mít banky dle plánů Komise ve svých rozvahách méně úvěrů v selhání, budou moci půjčovat více prostředků domácnostem a podnikům.

  • Banky by měly vyčlenit finanční prostředky k pokrytí rizik spojených s úvěry poskytnutými v budoucnosti, které by se mohly stát úvěry v selhání.

  • EU by měla podporovat rozvoj sekundárních trhů, na nichž mohou banky prodat své úvěry v selhání poskytovatelům úvěrů a investorům.

  • Mělo by také dojít k usnadnění vymáhání pohledávek.

Proposal for a Directive on credit servicers, credit purchasers and the recovery of collateral (COM(2018)135)

Proposal for a Regulation on amending Regulation (EU) No 575/2013 as regards minimum loss coverage for non-performing exposures (COM(2018)134)

  • Komise 14. 3. 2018 navrhla komplexní balík opatření zaměřených na úvěry v selhání v EU.

Pozadí

Rizika v bankovním sektoru se v EU v posledních letech podařilo výrazně omezit. Banky pod dohledem ECB získaly od roku 2014 dodatečný kapitál ve výši 234 mld. eur a mají mnohem větší rezervy v oblasti likvidity, a to i díky regulačním opatřením, která již byla přijata a měla by být dále posílena prostřednictvím balíku pro snížení bankovního rizika, který Komise navrhla v listopadu 2016 (více v příspěvku „Komise plánuje další posilování bankovního systému EU“, Institucionální záležitosti v listopadu 2016). Úvěry v selhání zůstávají jedním z největších rizik evropského bankovního systému.

  • Úvěry v selhání jsou ty, u kterých dlužník není schopen provádět plánované platby k pokrytí úroků nebo splátek jistiny. V případě, že platby jsou více než 90 dní po splatnosti nebo se usoudí, že dlužník pravděpodobně úvěr nesplatí, je klasifikován jako úvěr v selhání. V důsledku finanční krize a následné recese nebyl větší počet dlužníků schopen splatit své úvěry.

Komise v říjnu 2017 navrhla, aby opatření ke snížení úvěrů v selhání založená na souběžném sdílení a snižování rizik byla součástí procesu dokončení bankovní unie (více v příspěvku „Komise ve svém sdělení vyzvala k dokončení úplné bankovní unie“, Institucionální záležitosti v říjnu 2017). Nynější návrh navazuje na akční plán pro snížení objemu úvěrů v selhání, který schválili ministři financí v červenci 2017 (více v příspěvku „Rada se zabývala otázkou nesplacených úvěrů v EU“, Vnitřní trh v červenci 2017). Plán navázal na probíhající snahu členských států, orgánů dohledu, úvěrových institucí a EU, díky níž v posledních letech objem úvěrů v selhání v bankách a zemích EU klesá.

Klíčové a sporné body

Cílem nových opatření je ještě více zpevnit základy bankovního sektoru EU a zajistit vysoce stabilní banky, které financují ekonomiky a podporují růst. Balíček doplňuje práci na unii kapitálových trhů a je nezbytným krokem k dokončení bankovní unie.

1. Dostatečné krytí ztrát bank u budoucích úvěrů v selhání

Opatření reaguje na riziko nedostatečných finančních prostředků k pokrytí ztrát z budoucích úvěrů v selhání a brání jejich akumulaci. Návrh nařízení, kterým se mění nařízení o kapitálových požadavcích, zavádí společné min. úrovně krytí u nově poskytnutých úvěrů, z nichž se stanou úvěry v selhání. V případě, že by banka nesplnila použitelnou min. úroveň, uplatnily by se odpočty od jejího vlastního kapitálu.

2. Rychlejší mimosoudní vymáhání úvěrů zajištěných kolaterálem

Podle tohoto návrhu by se banky a dlužníci mohli předem dohodnout na urychleném mechanismu zpětného získání hodnoty z úvěrů zajištěných kolaterálem. V případě selhání dlužníka by mohla banka (či jiný zajištěný věřitel) zpětně získat kolaterál, který úvěr zajišťuje, mimosoudní cestou. Mimosoudní vymáhání kolaterálu by bylo omezeno výhradně na úvěry poskytnuté podnikům a podléhalo zárukám, spotřebitelské úvěry jsou vyloučeny.

3. Rozvoj sekundárních trhů pro úvěry v selhání

Návrh podporuje rozvoj sekundárních trhů pro úvěry v selhání prostřednictvím harmonizace požadavků a vytvoření jednotného trhu pro správu úvěrů a převádění bankovních úvěrů třetím stranám v celé EU. V návrhu směrnice jsou definovány činnosti poskytovatelů úvěrů, stanoveny společné normy pro povolování a dohled a pravidla jednání v EU. Tj. poskytovatelé, kteří tato pravidla respektují, by mohli nabízet své služby v celé EU, aniž by museli splňovat zvláštní vnitrostátní požadavky pro povolení. Pochází-li kupující spotřebitelského úvěru ze třetí země, musí využít oprávněného správce úvěrů v EU. Ochrana spotřebitelů je zajištěna právními zárukami a pravidly transparentnosti tak, aby převod úvěru neměl vliv na zákonná práva a zájmy dlužníka.

4. Technický plán, jak zakládat vnitrostátní společnosti spravující aktiva

Nezávazný plán poskytuje členským státům pokyny, jak založit vnitrostátní společnosti spravující aktiva v plném souladu s bankovními pravidly EU a s pravidly státní podpory. Plán objasňuje přípustnou koncepci společnosti spravující aktiva, která přijímá veřejnou podporu (považují se ale za výjimečné řešení). Stanoví rovněž alternativní opatření na záchranu znehodnocených aktiv.

Odkazy

Krátce…

Rada se dohodla na termínu voleb do EP v roce 2019

  • Volby do EP by se měly konat ve dnech 23.-26. 5. 2019.

  • Červnový termín není dle členských států možný.

Rada se 20. 3. 2018 shodla na tom, že příští volby do EP by se měly konat ve dnech 23. až 26. 5. 2019. Volby do EP se konají jednou za 5 let. Poslední volby do EP se konaly ve dnech 22. až 25. 5. 2014. Na základě aktu o volbách z roku 1976 by se příští volby do EP měly konat ve dnech 6. až 9. června 2019. Podle názoru členských států je však není možné volby v tomto termínu uspořádat, a proto Rada v souladu s aktem o volbách jednomyslně shodla na náhradním termínu voleb. Po obdržení stanoviska EP by Rada měla své rozhodnutí formálně přijmout do konce června 2018.

Komise navrhuje levnější přeshraniční platby v celé EU

  • Návrh přiznává subjektům v zemích mimo eurozónu stejné podmínky pro přeshraniční platby v eurech, jako mají rezidenti eurozóny.

  • Všichni by tak měli převádět peníze v eurech do jiné země EU za cenu, kterou platí za domácí transakce.

Komise 28. 3. 2018 navrhla levnější přeshraniční platby v eurech v celé EU. Podle stávajících pravidel není žádný rozdíl v tom, zda se provádí transakci v eurech uvnitř svého státu, nebo s jiným členským státem eurozóny, pokud je subjekt rezidentem nebo podnikem eurozóny. Podle nového návrhu by měla tato výhoda platit i pro lidi a podniky z členských států mimo eurozónu. Cena za všechny přeshraniční platby v eurech uvnitř EU, avšak mimo eurozónu, by byla stejná jako u domácích plateb v místní oficiální měně (s nízkými nebo žádnými poplatky). Komise také navrhla vnést větší transparentnost a konkurenci do služeb měnové konverze při nákupu zboží či služeb spotřebiteli v jiné měně než jejich vlastní. Poplatky účtované za přeshraniční platby v eurech by měly být stejné jako poplatky za obdobné domácí platby v místní měně. Poplatky za běžný převod dnes v některých členských státech mimo eurozónu mohou být až 24 € za převod 10 €. Současné jsou poplatky na jednotném trhu překážkou, jelikož omezují přeshraniční aktivitu (nákupy zboží a služeb ze zemí s jinou měnou). Návrh by také měl přinést transparentnost v platbách, které probíhají v různých měnách EU. Momentálně spotřebitelé nebývají informovaní či si nejsou vědomí ceny transakce, která zahrnuje přepočet měny. Jelikož spotřebitelé nemají dostatek informací, aby se mohli rozhodnout, která forma přepočtu je pro ně nejlepší, jsou často navedeni na dražší variantu. Proto Komise navrhuje, aby platila povinnost spotřebitele plně informovat o ceně měnové konverze předtím, než platbu provede (ať jde o výběr hotovosti z bankomatu, nebo o platbu kartou v obchodě nebo online). Bude si tak moci porovnat cenu různých způsobů přepočtu a lépe si vybrat. Legislativní návrh nyní bude předložen ke schválení EP a Radě.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality