Institucionální záležitosti v květnu 2021

Krátce…

Rada přijala nová pravidla pro rejstřík transparentnosti

Rada 6. 5. 2021 přijala po dohodě s EP a Komisí nová pravidla, která mají zajistit transparentní a etické zastupování zájmů. Nový společný rámec rozšiřuje působnost stávajícího rejstříku a zavádí povinnost zápisu zástupců zájmových skupin do rejstříku transparentnosti jako předpoklad pro určité činnosti, na něž se vztahuje interinstitucionální dohoda. Jedná se například o činnosti, jejichž cílem je ovlivňovat ve vztahu k některému ze 3 unijních orgánů politiky, přijímání právních předpisů nebo rozhodování. Jednotlivé orgány se zavázaly, že budou uplatňovat společný rámec stanovený v interinstitucionální dohodě, přičemž bude zohledněna jejich specifická úloha, a budou moci k zajištění transparentnosti přijímat doplňková opatření. V této souvislosti Rada v rámci sjednaného balíku přijala rozhodnutí o úpravě kontaktů mezi generálním sekretariátem Rady a zástupci zájmových skupin. Toto rozhodnutí obsahuje nová pravidla, podle nichž se zástupci zájmových skupin musejí předem zapsat do rejstříku, chtějí-li se setkat se zaměstnanci sekretariátu Rady působícími na vyšší úrovni, účastnit se tematických informačních schůzek a veřejných akcí, které pořádá generální sekretariát, a má-li jim být umožněn vstup do prostor Rady. Komise předložila v roce 2016 návrh nové interinstitucionální dohody o povinném rejstříku transparentnosti pro zástupce zájmových skupin, která se má vztahovat na EP, Radu a Komisi. EP a Komise společně spravují veřejný rejstřík zástupců zájmových skupin od roku 2011. Rada je od roku 2014 pozorovatelem (více v příspěvku „Komise navrhuje povinný rejstřík transparentnosti pro všechny orgány EU“, Institucionální záležitosti v září 2016, v příspěvku „Společný rejstřík transparentnosti projednáván všemi 3 institucemi”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2018 a v příspěvku „EU se dohodla na změnách v rejstříku transparentnosti”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2020).

EU prohloubí partnerství s africkým regionem

Rada 10. 5. 2021 schválila závěry, v nichž potvrdila, že EU je odhodlána dodat nový impuls partnerství s oblastí Afrického rohu, a stanovila pro tento region novou strategii. V oblasti Afrického rohu, která je pro EU geostrategickou prioritou, došlo v posledních letech k bezprecedentním událostem a nyní je tento region problematický. Prostřednictvím uvedené nové strategie má EU v úmyslu dále posilovat a prohlubovat své strategické vztahy a partnerství s oblastí Afrického rohu a tamními zeměmi, zejména s cílem zmírnit nestabilitu a podpořit demokracii a udržitelný růst. Cílem strategie bude posílit společný přístup k demokracii a míru a bezpečnosti v regionu, oživit multilateralismus a mezinárodní řád založený na pravidlech, posílit závazek v oblasti sociálního a lidského rozvoje a podporovat socioekonomické oživení po skončení pandemie COVID-19, jakož i obchod a regionální integraci. Strategie má rovněž za cíl posílit partnerství s širším regionem, zejména s oblastí Rudého moře, se západní částí Indického oceánu a oblastí Nilu. Základními prvky angažovanosti EU má být vzájemná odpovědnost spočívající v jednotném chápání povinností, priorit a konkrétních cílů každého partnera.

Nová metodika rozšíření by měla být uplatněna u Černé hory a Srbska

Rada 11. 5. 2021 rozhodla, že na přístupová jednání s Černou Horou a Srbskem se uplatní revidovaná metodika rozšíření. Stalo se tak poté, co obě kandidátské země vyjádřily s touto novou metodikou souhlas. Změny budou ve stávajících rámcích pro jednání s Černou Horou a Srbskem zohledněny během příštích mezivládních konferencí. Posílený proces přistoupení Černé Hory a Srbska se soustředí na: (1) důraznější zaměření na základní reformy: je zásadní a rovněž ve vlastním zájmu kandidátských zemí, aby nadále plnily své reformní závazky a dosahovaly hmatatelných výsledků při jejich provádění. Tento aspekt má zásadní význam pro uskutečnění jejich evropské perspektivy. Vyžaduje, aby byl v průběhu celého procesu přistoupení kladen větší důraz na právní stát, základní práva, fungování demokratických institucí a reformu veřejné správy i na hospodářská kritéria; (2) silnější politické vedení: pravidelné mezivládní konference na ministerské úrovni coby jeden z klíčových prvků pro posílení procesu přistoupení společně s Radou stabilizace a přidružení má posílit dialog s kandidátskými zeměmi a přispět k soustředění úsilí na klíčové reformy, jež by měly umožnit další pokrok; (3) zvýšenou dynamice: vytvoření tematických okruhů u kapitol jednání by mělo přispět k urychlení příprav kandidátských zemí prostřednictvím vzájemného obohacování vyvíjeného úsilí mezi jednotlivými kapitolami a k důraznějšímu zaměření na klíčová odvětví a na nejdůležitější a nejnaléhavější reformy. Mělo by rovněž přispět k určení urychlených integračních opatření; (4) zlepšení předvídatelnosti procesu na základě objektivních kritérií a přísných pozitivních a negativních podmínek. EU a její členské státy obecně vyjadřují podporu evropské perspektivě západního Balkánu. Rada v březnu 2020 potvrdila sdělení Komise z února 2020 „Posílení procesu přistoupení – přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán“, jehož cílem je oživit proces přistoupení tím, že bude předvídatelnější, důvěryhodnější, dynamičtější a bude podléhat silnějšímu politickému řízení. Tento nový proces je založen na objektivních kritériích, přísných pozitivních a negativních podmínkách a na zásadě reverzibility. Jeho důvěryhodnost je posílena ještě větším zaměřením na základní reformy, počínaje právním státem, fungováním demokratických institucí a veřejné správy, jakož i na hospodářství kandidátských zemí (více v příspěvku „Komise předložila návrhy na úpravu procesu přistoupení k EU“, Institucionální záležitosti v únoru 2020 a v příspěvku „Komise i Rada souhlasí s rozšířením EU o západní Balkán”, Institucionální záležitosti v březnu 2020). Přístupová jednání s Černou Horou byla zahájena v červnu 2012, kdy byl na 1. zasedání přístupové konference na ministerské úrovni představen rámec pro jednání s touto zemí. Přístupová jednání se Srbskem byla zahájena v lednu 2014, kdy byl na 1. zasedání přístupové konference na ministerské úrovni představen rámec pro jednání s touto zemí. Prvky revidované metodiky rozšíření budou každé z obou kandidátských zemí předloženy na příštím zasedání příslušné mezivládní přístupové konference na ministerské úrovni.

Komise zveřejnila jarní hospodářskou prognózu

Komise 12. 5. 2021 zveřejnila pravidelnou hospodářskou prognózu. Podle jarní prognózy by ekonomika EU měla v roce 2021 růst o 4,2 % a v roce 2022 o 4,4 %. Ekonomika eurozóny podle prognózy letos vzroste o 4,3 % a příští rok o 4,4 %. Výhled v oblasti růstu se tak ve srovnání se zimní hospodářskou prognózou, kterou Komise představila v únoru 2021, výrazně zlepšil. Míry růstu budou v rámci EU i nadále různé, ale do konce roku 2022 by se všechny členské státy měly dostat zpět na úroveň před krizí. Koronavirová pandemie představuje pro evropské ekonomiky otřes historických rozměrů. Ekonomika EU se v roce 2020 propadla o 6,1 % a ekonomika eurozóny o 6,6 %. Ačkoli se podniky i spotřebitelé obecně přizpůsobili a dokáží se s opatřeními proti šíření nákazy lépe vyrovnávat, některá odvětví – například cestovní ruch a osobní služby – stále trápí obtíže. Oživení evropského hospodářství, které začalo v létě 2020, se ve 4. čtvrtletí 2020 a v 1. čtvrtletí 2021 zastavilo v důsledku nových opatření v oblasti veřejného zdraví, která měla za cíl omezit nárůst případů onemocnění COVID-19. S vyšší mírou proočkovanosti a s uvolňováním omezení však lze očekávat, že hospodářství EU i eurozóny budou výrazně posilovat. Tento růst bude poháněn soukromou spotřebou, investicemi a rostoucí poptávkou po vývozu z EU díky sílící světové ekonomice. Veřejné investice jako podíl HDP mají v roce 2022 dosáhnout nejvyšší úrovně za uplynulých více než 10 let. K tomu přispěje klíčový Nástroj pro oživení a odolnost, který je ústředním prvkem iniciativy Next Generation EU. Podmínky na trhu práce se po počátečním dopadu pandemie pomalu zlepšují. Zaměstnanost ve 2. pol. roku 2020 rostla a míra nezaměstnanosti ve většině členských států klesá na nižší hodnoty. Díky režimům veřejné podpory, z nichž některé podporuje EU prostřednictvím nástroje SURE, nedošlo k dramatickému nárůstu nezaměstnanosti. Trhy práce však budou potřebovat určitý čas, aby se plně zotavily; než budou podniky muset začít najímat další pracovníky, existuje ještě prostor pro prodlužování pracovní doby. Míra nezaměstnanosti v celé EU by podle prognózy měla v roce 2021 dosáhnout 7,6 % a v roce 2022 pak 7 %. V eurozóně se očekává v roce 2021 nezaměstnanost ve výši 8,4 % a v roce 2022 pak 7,8 %. Tyto hodnoty zůstávají vyšší než v době před krizí. Inflace počátkem letošního roku prudce stoupla, zejména v důsledku růstu cen energií a také řady dočasných technických faktorů, jako je roční úprava vah u zboží a služeb ve spotřebním koši, který se k výpočtu inflace používá. Znatelně se projevil rovněž konec snížení DPH a zavedení uhlíkové daně v Německu. Inflace se bude v průběhu roku výrazně proměňovat, jelikož předpokládané ceny energií a změny sazeb DPH způsobí znatelné výkyvy v úrovni cen ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. Míra inflace v celé EU by podle nynější prognózy měla v roce 2021 činit 1,9 % a v roce 2022 pak 1,5 %. Pro eurozónu se předpovídá inflace v roce 2021 ve výši 1,7 % a v následujícím roce 1,3 %. Veřejná podpora pro domácnosti a podniky sehrává zásadní úlohu při zmírňování dopadů pandemie na hospodářství, ale vede také k růstu zadlužení členských států. Souhrnný schodek veřejných financí se letos v EU zvýší přibližně o půl p. b. na 7,5 % HDP a v eurozóně přibližně o 3/4 p. b. na 8 % HDP. Podle prognózy vykáží všechny členské státy s výjimkou Dánska a Lucemburska v roce 2021 schodek přesahující 3 % HDP. Očekává se však, že do roku 2022 se souhrnný rozpočtový schodek v EU i v eurozóně sníží o 1/2 na hodnotu těsně pod 4 %. Počet členských států s deficitem přes 3 % HDP by měl výrazně klesnout. Předpokládá se, že v celé EU dosáhne letos poměr veřejného dluhu k HDP vrcholu ve výši 94 % a poté se v roce 2022 mírně sníží na 93 %. V eurozóně se u tohoto ukazatele předpovídá stejný trend: letos vzroste na 102 % a v roce 2022 pak mírně klesne na 101 %. Rizika spojená s výhledem jsou vysoká a na této úrovni zůstanou, dokud budou hospodářství ohrožovat důsledky pandemie COVID-19. Vývoj epidemiologické situace a účinnost a efektivnost programů očkování by ve skutečnosti mohly být lepší nebo horší, než jak se v hlavním scénáři prognózy předpokládá. Je možné, že tato prognóza podceňuje ochotu domácností utrácet nebo že naopak podceňuje přání spotřebitelů zachovat si preventivně úspory na vyšší úrovni. Dalším faktorem je načasování ukončení politické podpory, které by mohlo ohrozit hospodářské oživení, kdyby nastalo předčasně. Na druhé straně opožděné ukončení podpory by mohlo vést k narušení trhu a bránit odchodu neživotaschopných podniků z trhu. Dopady potíží podnikové sféry na trh práce a na finanční sektor by mohly být oproti očekávání horší. Silnější globální růst, zejména v USA, by mohl mít na evropské hospodářství příznivější dopad, než se předpokládá. Silnější růst ve Spojených státech by však také mohl zvýšit výnosy státních dluhopisů USA, což by mohlo způsobit nesourodou korekci na finančních trzích, která by obzvláště tvrdě zasáhla vysoce zadlužené rozvíjející se tržní ekonomiky s vysokými dluhy v cizí měně.

Rada se zabývala problémy médii

Rada 18. 5. 2021 schválila závěry na podporu oživení a transformace evropského mediálního odvětví. Audiovizuální odvětví a odvětví zpravodajských médií jsou podle odhadů Komise významnými hospodářskými aktéry s ročním obratem 193 mld. €. Obě odvětví během krize COVID-19 trpěla. Příjmy z reklamy klesly o více než 20 % a evropská kina utrpěla obrovské ztráty. Členské státy se proto vyzývají, aby využily Nástroje pro oživení a odolnost, který je pokrizovým finančním nástrojem EU, a aby investovaly do urychlení digitální transformace a ekologické transformace zpravodajských médií a audiovizuálního odvětví. Rada rovněž vyzvala k úsilí o zajištění toho, aby se audiovizuální odvětví mohlo snadněji dostat k evropským a mezinárodním trhům a publiku. V zájmu podpory šíření evropského obsahu v EU i na mezinárodní úrovni je třeba usnadnit spolupráci v oblasti produkce a distribuce. Zásadní význam má rovněž podpora přeshraniční spolupráce mezi aktéry na audiovizuálním trhu. Plánovaná iniciativa MEDIA INVEST by měla poskytnout 400 mil. € na podporu investic do audiovizuálního odvětví.

Konference o budoucnosti Evropy byla zahájena

Výkonná rada 26. 5. 2021 schválila harmonogram plenárních zasedání a panelových diskusí evropských občanů. Řada akcí má být zahájena během června 2021. Jedná se např. o ustavující plenární zasedání, které se má konat ve Štrasburku, a to za fyzické přítomnosti členů i za přítomnosti členů na dálku v plném souladu se zdravotní situací, a má zahrnovat prezentace o panelech evropských občanů a o vícejazyčné digitální platformě. Dále akce evropských občanů, která se má konat v Lisabonu, a zúčastní se jí 27 zástupců občanských panelů nebo akcí jednotlivých členských států (z každého členského státu 1), předseda Evropského fóra mládeže a řada občanů, kteří již byli vybráni do občanských panelů na evropské úrovni. Výkonná rada rovněž schválila konečné praktické postupy pro 4 plánované panely evropských občanů, včetně témat, které byly každému panelu přiděleny: (1) hodnoty, práva, právní stát, demokracie, bezpečnost; (2) změna klimatu, životní prostředí / zdraví; (3) silnější hospodářství, sociální spravedlnost, zaměstnanost / vzdělávání, mládež, kultura, sport / digitální transformace a (4) EU ve světě / migrace. Kromě toho byly připraveny pokyny, které mají členským státům a dalším subjektům pomoci při pořádání občanských panelů a dalších akcí pod záštitou konference na celostátní, regionální nebo místní úrovni. Plenární zasedání konference se má skládat ze 108 zástupců EP, 54 zástupců Rady (2 z každého členského státu) a 3 zástupců Komise a dále ze 108 zástupců všech vnitrostátních parlamentů, zastoupených rovnocenně, a občanů. 108 občanů bude spolu s předsedou Evropského fóra mládeže diskutovat o nápadech vycházejících z občanských panelů a vícejazyčné digitální platformy. Mají být vytvořeny 4 panely evropských občanů. Každého z nich se má účastnit 200 občanů a bude v něm muset být zapojena alespoň 1 žena a 1 muž z každého členského státu. Občané budou vybráni náhodně, aby se zajistilo, že reprezentují rozmanitost EU z hlediska zeměpisného původu, genderu, věku, socioekonomického zázemí a úrovně vzdělání. ⅓ každého panelu mají tvořit mladí lidé ve věku 16–25 let. Oficiálně byla Konference o budoucnosti Evropy zahájena 9. 5 2021. EP u příležitosti Dne Evropy ve Štrasburku hostil slavnostní zahájení konference o budoucnosti Evropy. Výkonná rada 9. 5. 2021 schválila jednací řád, který stanovuje složení a způsob fungování plenárního zasedání konference o budoucnosti Evropy (více v příspěvku „Konference o budoucnosti Evropy se blíží”, Institucionální záležitosti v dubnu 2021).

EPPO zahájí svoji činnost

Komise 26. 5. 2021 potvrdila, že Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) zahájí svou činnost 1. 6. 2021. Úřad evropského veřejného žalobce je odpovědný za vyšetřování a stíhání trestných činů proti rozpočtu EU. Jedná se o první takový úřad s nadnárodní působností. Jeho úkolem je vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy, které poškozují nebo ohrožují finanční zájmy EU: podvody týkající se výdajů a příjmů; podvody v oblasti DPH (pokud se týkají dvou nebo více členských států a jejich hodnota činí nejméně 10 mil. €); praní peněz pocházejících z podvodů s finančními prostředky EU; aktivní a pasivní korupce nebo zneužívání veřejných prostředků poškozující nebo ohrožující finanční zájmy EU; účast na zločinném spolčení, pokud je jeho činnost zaměřena na páchání trestných činů proti rozpočtu EU. Nový unijní úřad má moci rovněž vyšetřovat a stíhat jakoukoli jinou nezákonnou činnost, která je spjata s trestným činem proti rozpočtu EU. Úřad má vyšetřovat a stíhat zcela nezávisle na Komisi, ostatních orgánech a institucích EU i členských státech. Dle plánu má spolupracovat s dalšími unijními institucemi, jako je OLAF, Eurojust a Europol, jakož i s příslušnými orgány členských států, které se na EPPO nepodílejí, a doplňovat jejich činnost. Očekává se, že EPPO bude vyšetřovat přibližně 3 tis. případů ročně. EPPO, zřízený nařízením č. 1939/2017, je prvním nadnárodním úřadem veřejného žalobce s pravomocí provádět trestní vyšetřování a stíhání. EPPO vznikl jako posílená spolupráce, které se účastní 22 členských států EU – Belgie, Bulharsko, ČR, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. V čele úřadu, který sídlí v Lucemburku, stojí evropská nejvyšší žalobkyně Laura Codruța Kövesiová. V jeho ústředí pracují evropští žalobci (za každý zúčastněný členský stát 1) a další zaměstnanci (více v příspěvku „Posílený Úřad evropského veřejného žalobce má bojovat proti přeshraničnímu terorismu“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2018 a v příspěvku „Jmenována první evropská veřejná žalobkyně”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2019).