Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2020

10.01.2021
Euroskop

EU chce modernizovat justici, Komise předložila protiteroristickou agendu, Komise představila strategii pro posílené uplatňování Listiny základních práv, Komise předložila nový akční plán pro demokracii, Komise informovala o případech nesplnění povinnosti, Rada přijala změny v boji proti podvodům, EU přijala globální režim sankcí v oblasti lidských práv, EU schválila změny ve vízovém informačním systému, Komise předložila 1. zprávu o bezpečnostní unii, Dohoda Rady má zvýšit bezpečnost internetu, EU se dohodla na změnách v rejstříku transparentnosti, Instituce se dohodly na programu Práva a hodnoty, EP přijal nová pravidla, která posilují úlohu OLAF, EU dosáhla prozatímní dohody o programu spravedlnosti

Komise představila strategii pro posílené uplatňování Listiny základních práv

Komise 2. 12. 2020 představila novou strategii pro posílené uplatňování Listiny základních práv v EU. Nová strategie potvrzuje obnovený závazek zajistit, aby byla listina plně uplatňována. Od roku 2021 má Komise předkládat výroční zprávu, která se bude zabývat tím, jak členské státy listinu uplatňují ve vybrané tematické oblasti. Strategie doplňuje evropský akční plán pro demokracii a zprávu o stavu právního státu. Strategie se zaměřuje na 4 pilíře opatření a stanovuje směr provádění Listiny na příštích 10 let: (1) Účinné uplatňování členskými státy: Pro členské státy je Listina závazná, když provádějí právo EU. Komise bude úzce spolupracovat s členskými státy a je připravena je prostřednictvím dialogu podporovat v účinném provádění práva EU a při plném dodržování listiny. Členské státy se vyzývají, aby jmenovaly kontaktní místo pro listinu s cílem usnadnit koordinaci a sdílení informací. Od roku 2021 bude Komise o listině každoročně podávat zprávy, přičemž se bude podrobněji zabývat uplatňováním listiny v jednotlivých členských státech v konkrétních oblastech. Zpráva z roku 2021 se zaměří na základní práva v digitálním věku. (2) Posilování postavení občanské společnosti: Komise bude pozorně sledovat vnitrostátní opatření, která mají dopad na činnost občanské společnosti a která jsou v rozporu s právem EU, a bude proti nim podnikat kroky. Některé členské státy stále nemají plně funkční vnitrostátní instituce pro lidská práva, které tvoří důležité spojení mezi vládou a občanskou společností. Členské státy se vyzývají, aby tyto instituce zřídily a zajistily jim prostředky ke zcela nezávislému působení. Komise bude rovněž podporovat vzdělávání soudců a dalších právníků a advokátů týkající se listiny. (3) Listina jako kompas pro orgány EU: Orgány EU musí dodržovat listinu při všech svých činnostech. Komise posílí svou interní kapacitu v oblasti dodržování listiny, mimo jiné prostřednictvím elektronického učení, aktualizovaných pokynů pro zaměstnance a plánů odborné přípravy. Komise plánuje podpořit EP a Radu při zajišťování toho, aby ve své práci listinu účinně uplatňovaly. (4) Zvyšování povědomí občanů: Nedávný průzkum Eurobarometr ukázal, že 6 z 10 respondentů se chce dozvědět více o svých právech a o tom, kam se obrátit v případě porušení jejich práv vyplývajících z listiny. Komise zahájí informační kampaň o listině a ke zvýšení informovanosti mladých lidí využije program Erasmus+. Komise vybízí členské státy, aby rozvíjely vlastní iniciativy na podporu informovanosti.

Komise předložila nový akční plán pro demokracii

Komise 3. 12. 2020 předložila Evropský akční plán pro demokracii, jehož cílem je posílit postavení občanů a vybudovat odolnější demokracie v celé EU. Akční plán má řešit problémy, jimž čelí demokratické systémy v souvislosti s rostoucím extremismem a pociťovaným odcizením mezi politickými představiteli a veřejností. Stanovuje opatření pro podporu svobodných a spravedlivých voleb, posílení svobody sdělovacích prostředků a boj proti dezinformacím. Konkrétně na základě akčního plánu Komise plánuje navrhnout právní opatření týkající se politické reklamy, které se zaměří na sponzory placeného obsahu a výrobní a distribuční kanály, včetně online platforem, inzerentů a subjektů poskytujících politické poradenství, přičemž vyjasní jejich příslušné povinnosti. Komise rovněž doporučí opatření k řešení otázky bezpečnosti novinářů a předloží iniciativu na jejich ochranu před strategickými žalobami proti účasti veřejnosti. Mimo to má Komise řídit úsilí o přepracování stávajícího kodexu zásad boje proti dezinformacím, zpřísnit požadavky na online platformy a zavést důsledné monitorování a dohled. Komise má Evropský akční plán pro demokracii provádět postupně do roku 2023. Komise by poté měla posoudit dosažený pokrok a případnou potřebu dalších kroků.

Komise informovala o případech nesplnění povinnosti

Komise 3. 12. 2020 informovala o tom, že rozhodla, že zašle ČR, Estonsku, Itálii, Litvě, Rakousku a Polsku výzvu, protože tyto země ve svém vnitrostátním právu neúplně nebo nesprávně provedly rámcové rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu (2002/584/SVV). Evropský zatýkací rozkaz zjednodušuje přeshraniční justiční postup předávání: pokud soudce některého členského státu vydá příkaz k zadržení osoby podezřelé ze spáchání závažného trestného činu, je tento zatýkací rozkaz platný na celém území EU. Tento zatýkací rozkaz, který funguje od 1. 1. 2004, nahradil zdlouhavé postupy vydávání osob, které se dříve mezi členskými státy EU uplatňovaly. K zajištění řádného fungování evropského zatýkacího rozkazu je nezbytné, aby všechny členské státy do svého vnitrostátního práva plně a správně začlenily veškerá ustanovení rámcového rozhodnutí. ČR, Estonsko, Itálie, Litva, Rakousko a Polsko tak neučinily: např. zacházejí se svými státními příslušníky příznivěji než s občany EU z jiných členských států nebo zavedly další důvody pro odmítnutí zatýkacích rozkazů, jež se v rámcovém rozhodnutí nestanoví. Proto se dnes Komise rozhodla zaslat těmto členským státům výzvy. Nyní mají 2 měsíce na to, aby přijaly nezbytná opatření k nápravě nedostatků, které Komise zjistila. Pokud tak neučiní, může Komise rozhodnout, že zašle odůvodněné stanovisko. Již 30. 10. 2020 zaslala Komise výzvu Irsku a pokračuje v hodnocení toho, zda ostatní členské státy rámcové rozhodnutí provedly úplně a správně. Komise se také rozhodla zaslat Bulharsku, ČR a Rumunsku výzvu, v níž je žádá, aby přijaly opatření k zajištění plného uplatňování právních předpisů EU o zásobách ropy. Podle směrnice o zásobách ropy (směrnice č. 119/2009) musí členské státy udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů odpovídající nejméně 90 dnům průměrného denního čistého dovozu nebo 61 dnům průměrné denní domácí spotřeby, podle toho, která z těchto 2 hodnot je vyšší. Směrnice měla být členskými státy provedena ve vnitrostátním právu do konce roku 2012. Vzhledem k úloze ropy v energetickém mixu EU, silné vnější závislosti EU na dodávkách ropy a ropných produktů a geopolitické nejistotě v mnoha oblastech produkce je naprosto zásadní zaručit spotřebitelům přístup k ropným produktům. Komise zjistila, že tyto 3 členské státy opakovaně nesplnily svou povinnost udržovat minimální nouzové zásoby ropy; některé tuto povinnost neplní již od ledna 2013. Komise proto dospěla k závěru, že zjištěná nízká úroveň zásob není dána výjimečnými okolnostmi, ale představuje spíše strukturální nedodržování směrnice. Tyto členské státy mají nyní 2 měsíce na to, aby na argumenty předložené Komisí zareagovaly. Pokud tak neučiní, může Komise rozhodnout, že zašle odůvodněné stanovisko.

Rada přijala změny v boji proti podvodům

Rada 4. 12. 2020 přijala postoj v 1. čtení ke změnám nařízení o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF). Cílem nových pravidel je zajistit hladkou spolupráci mezi úřadem OLAF a Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO), který by měl začít fungovat začátkem roku 2021. Rovněž posílí rámec pro vyšetřování prováděná úřadem OLAF. Nařízení o EPPO již obsahuje ustanovení, která upravují vztah mezi EPPO a úřadem OLAF. Tato ustanovení jsou založena na zásadách úzké spolupráce, výměny informací, doplňkovosti a zamezení zdvojenému úsilí. Nová pravidla, která Rada přijala, upřesňují další podrobnosti tohoto vztahu, zejména pokud jde o provádění doplňujících správních vyšetřování z podnětu úřadu OLAF. Tato vyšetřování budou možná za určitých podmínek, nevznese-li EPPO námitky. Změny mají také zvýšit účinnost vyšetřování úřadu OLAF a objasňují a zjednodušují některá ustanovení nařízení o úřadu OLAF, aniž by se měnil jeho mandát či pravomoci. Některé změny se týkají provádění kontrol a inspekcí na místě a přípustnosti zpráv o případech vypracovaných úřadem OLAF jako důkazů ve správních nebo soudních řízeních. Úřad OLAF také dostane větší právo na přístup k informacím o bankovních účtech ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány, což může mít zásadní význam pro odhalování případů podvodů nebo nesrovnalostí tam, kde se jedná o složité peněžní toky.

EU přijala globální režim sankcí v oblasti lidských práv

Rada 7. 12. 2020 přijala rozhodnutí a nařízení, kterými se zřizuje globální režim sankcí v oblasti lidských práv. Je to poprvé, co EU zavádí rámec, který jí umožní přijímat cílená opatření vůči osobám, subjektům a orgánům – státním i nestátním aktérům –, které jsou za závažné porušování lidských práv kdekoli na světě odpovědné nebo se na něm podílejí, jakož i osobám, subjektům a orgánům, které jsou s nimi spojeny, bez ohledu na to, kde k těmto aktům dochází. Omezující opatření mají spočívat v zákazu cestování, který se vztahuje na jednotlivce, a zmrazení finančních prostředků, jež se vztahuje jak na jednotlivce, tak na subjekty. Kromě toho osoby a subjekty v EU nesmějí osobám ani subjektům uvedeným na seznamu přímo ani nepřímo zpřístupňovat finanční prostředky. Rámec pro cílená omezující opatření se vztahuje na činy, jako je genocida, zločiny proti lidskosti a jiné případy závažného porušování nebo zneužívání lidských práv (např. mučení, otroctví, mimosoudní popravy, svévolné zatýkání nebo zadržování). Do působnosti sankčního režimu může spadat i jiné porušování nebo zneužívání lidských práv, jestliže je rozsáhlé, systematické nebo jinak závažné s ohledem na cíle společné zahraniční a bezpečnostní politiky stanovené v SEU. Seznam sankcí má sestavovat, přezkoumávat a měnit Rada na návrh některého členského státu nebo vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Rozhodnutí podtrhuje skutečnost, že prosazování a ochrana lidských práv zůstává základním pilířem a prioritou vnější činnosti EU, a odráží odhodlání EU řešit případy závažného porušování a zneužívání lidských práv.

EU schválila změny ve vízovém informačním systému

Rada a EP 8. 12. 2020 dosáhly prozatímní dohody o hlavních politických prvcích návrhu nařízení, kterým se mění nařízení o vízovém informačním systému (VIS). Nyní budou na technické úrovni pokračovat diskuse o zbývajících aspektech. Komise v květnu 2018 navrhla úpravu VIS, databáze obsahující informace o osobách, které žádají o schengenská víza, aby bylo možné lépe reagovat na měnící se výzvy spojené s bezpečností a migrací a zlepšit správu vnějších hranic EU (více v příspěvku „Nová vízová politika EU představena Komisí“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2018 a v příspěvku „Komise navrhuje nový vízový režim”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2018). Hlavním cílem pozměňovacího nařízení je: dále posilovat bezpečnost postupu pro krátkodobá víza; zahrnout dlouhodobá víza a povolení k pobytu do databáze VIS; zajistit interoperabilitu mezi VIS a dalšími příslušnými systémy a databázemi EU. Nová pravidla mají umožnit důkladnější kontroly spolehlivosti u žadatelů o víza a povolení k pobytu, lepší výměnu informací mezi členskými státy a zajistit plnou interoperabilitu s dalšími celoevropskými databázemi. Podle navrhovaných pravidel nebude VIS obsahovat pouze informace o krátkodobých vízech jako dříve, ale bude zahrnovat i dlouhodobá víza a povolení k pobytu, protože tyto dokumenty umožňují volný pohyb v schengenském prostoru. Registrace těchto dokumentů v centralizované databázi pomůže orgánům ověřit jejich pravost a platnost. Do VIS bude navíc zahrnut sken stránky s biografickými údaji cestovního dokladu. Před vydáním víza nebo povolení k pobytu by nová pravidla umožnila rozšířené kontroly spolehlivosti žadatele v příslušných bezpečnostních a migračních databázích včetně Schengenského informačního systému (SIS), systému vstupu / výstupu (EES), evropského systému pro vydávání povolení k cestování (ETIAS), Eurodac, údaje Europolu, ECRIS-TCN a příslušné databáze Interpolu o cestovních dokladech. VIS by automaticky spustil dotaz na tyto databáze a případné shody by byly ručně ověřeny a sledovány příslušným orgánem. V rámci boje proti obchodování s dětmi se podle nového nařízení sníží věk otisků prstů dětí z 12 na 6 let. Má být rovněž zavedena horní hranice, přičemž do systému VIS nebudou zahrnuty otisky prstů osob starších 75 let.

Komise předložila 1. zprávu o bezpečnostní unii

Komise 9. 12. 2020 předložila 1. zprávu týkající se nové Strategie bezpečnostní unie EU na období 2020–2025, jež byla představena v červenci 2020 (více v příspěvku „Komise pokračuje v provádění bezpečnostní unie”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2020). Zpráva klade důraz na opatření přijatá na úrovni EU v rámci 4 hlavních priorit: bezpečnostní prostředí, které obstojí i v budoucnosti; potírání vyvíjejících se hrozeb; ochrana Evropanů před terorismem a organizovanou trestnou činností a silný evropský bezpečnostní ekosystém. Zpráva o bezpečnostní unii se týká širokého spektra témat bezpečnostní politiky a v souladu s pojetím nové strategie, které zahrnuje širší společenské aspekty, sem spadají např. i otázky týkající se dovedností a zvyšování informovanosti nebo otázka vzdělávání. Jejím hlavním tématem je provádění dohodnutých rozhodnutí, což vyžaduje trvalé politické a operativní úsilí orgánů EU i vnitrostátních orgánů. Zpráva se týká období říjen 2019 až prosinec 2020 a popisuje posun, jehož bylo dosaženo u prioritních i jiných legislativních iniciativ v rámci 4 strategických priorit, a identifikuje oblasti, v nichž je třeba posunu: (1) Bezpečnostní prostředí, které obstojí i v budoucnosti: Komise v roce 2020 přijala strategická a technická opatření k zajištění kybernetické bezpečnosti sítí 5G a k řešení přeshraničních zdravotních hrozeb. Je však ještě třeba zvýšit ochranu a odolnost fyzické i digitální infrastruktury před širokou škálou hrozeb, ať už přírodních nebo člověkem způsobených katastrof nebo teroristických útoků. Komise za tímto účelem chce brzy předložit další návrhy. Probíhají rovněž kroky k řešení konkrétních bezpečnostních potřeb souvisejících se zneužíváním vznikajících technologií, jako jsou např. drony. Zpráva také informuje o vůbec 1. kybernetických sankcích uložených za kybernetické útoky. (2) Řešení vyvíjejících se hrozeb: Komise přijala opatření k řešení vyvíjejících se hrozeb v oblasti boje proti pohlavnímu zneužívání dětí, hybridním útokům a dezinformacím s cílem zajistit, aby členské státy měly k dispozici ty správné nástroje pro boj proti trestné činnosti a stíhání trestné činnosti a přitom plně dodržovaly základní práva. Komise vyzývá členské státy, aby plně provedly jak směrnici o útocích na informační systémy, tak směrnici o boji proti pohlavnímu zneužívání dětí. V červenci 2020 Komise přijala Strategii EU pro účinnější boj proti pohlavnímu zneužívání dětí a poté navrhla dočasné právní předpisy, které umožní internetovým komunikačním službám, aby mohly nadále na dobrovolné bázi odhalovat trestné činy páchané on-line, a to i po 21. 12. 2020, kdy se na tyto poskytovatele začnou vztahovat ustanovení směrnice o soukromí a elektronických komunikacích. Komise však pracuje také na dlouhodobém řešení, které má být předloženo v roce 2021. (3) Ochrana Evropanů před terorismem a organizovanou trestnou činností: Komise současně přijala novou Protiteroristickou agendu pro EU, jejímž cílem je posílit rámec EU pro předvídání hrozeb a rizik, boj proti radikalizaci a násilnému extremismu a chránit občany a infrastruktury, zejména veřejné prostory. Rovněž přijala návrh na revizi mandátu Europolu s cílem posílit činnost této agentury EU pro policejní spolupráci v boji proti organizované trestné činnosti a terorismu. (4) Silný evropský bezpečnostní ekosystém závisí dle Komise na dokonalé spolupráci a výměně informací a na důkladné kontrole vnějších hranic. K tomu je třeba zaměřit pozornost především na provádění dohodnutých reforem, zejména za účelem dosažení interoperability databází pro řízení migrace, ochranu hranic a bezpečnost. Zpráva rovněž zdůrazňuje naléhavou potřebu dokončit jednání mezi EP a Radou o navrhovaném nařízení o teroristickém obsahu on-line a práci internetového fóra EU jakožto základní platformy, která sdružuje členské státy a průmysl s cílem předcházet šíření teroristického obsahu on-line a bojovat proti radikalizaci.

Dohoda Rady má zvýšit bezpečnost internetu

Rada a EP 10. 12. 2020 dosáhly předběžné dohody o návrhu nařízení o boji proti šíření teroristického obsahu online. Tento návrh předložila Komise v září 2018 v návaznosti na výzvu vedoucích představitelů EU z června 2018 (více v příspěvku „Komise reaguje na stupňující se nezákonný online obsah“, Informační společnost v březnu 2018, v příspěvku „Komise podnikla kroky k odstranění teroristického obsahu z internetu”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2018, v příspěvku „Teroristický obsah na internetu by měl být odstraněn během jedné hodiny“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2019 a v příspěvku „Teroristický obsah na internetu by měl být odstraněn během jedné hodiny”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2019). Cílem tohoto právního předpisu je rychlé odstranění teroristického obsahu online a vytvoření jednoho společného nástroje za tímto účelem pro všechny členské státy. Navrhovaná pravidla se mají vztahovat na poskytovatele hostingových služeb nabízející služby v EU, ať již mají hlavní sídlo v členském státě či nikoli. Dobrovolná spolupráce s těmito společnostmi bude pokračovat, avšak tento právní předpis poskytne členským státům v případě potřeby další nástroje k prosazování rychlého odstranění teroristického obsahu. Návrh právního předpisu stanovuje konkrétní oblast působnosti a jednotnou definici teroristického obsahu s cílem plně respektovat základní práva chráněná v právním řádu EU, a zejména práva zaručená Listinou základních práv EU. Příslušné orgány ve členských státech mají mít pravomoc vydávat poskytovatelům služeb příkazy k odstranění, jejichž prostřednictvím budou moci požadovat odstranění teroristického obsahu nebo znemožnění přístupu k němu ve všech členských státech. Poskytovatelé služeb pak budou muset teroristický obsah odstranit nebo k němu znemožnit přístup do jedné hodiny. Příslušné orgány ve členských státech, v nichž je poskytovatel služeb usazen, budou mít právo kontrolovat příkazy k odstranění vydané jinými členskými státy. Pravidla pro uvalování sankcí v případě nedodržení právního předpisu stanoví členské státy. Poskytovatelé hostingových služeb vystavení teroristickému obsahu budou muset přijmout konkrétní opatření k řešení zneužívání svých služeb a k ochraně svých služeb před šířením teroristického obsahu. Rozhodnutí o výběru opatření zůstává na poskytovateli hostingových služeb.

EU se dohodla na změnách v rejstříku transparentnosti

Instituce 15. 12. 2020 dosáhly konečné politické dohody o posílení transparentního a etického zastoupení zájmů. V roce 2016 předložila Komise svůj návrh nové interinstitucionální dohody o povinném rejstříku transparentnosti pro zástupce zájmových skupin, který zastřešuje EP, Radu a Komisi. Od roku 2011 EP a Komise společně provozují veřejný registr zástupců zájmových skupin (více v příspěvku „Komise navrhuje povinný rejstřík transparentnosti pro všechny orgány EU“, Institucionální záležitosti v září 2016 a v příspěvku „Společný rejstřík transparentnosti projednáván všemi 3 institucemi”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2018). Posílený rejstřík transparentnosti se má poprvé vztahovat na všechny 3 orgány včetně Rady. Rovněž jej mohou dobrovolně využívat i ostatní orgány a instituce EU, čímž se zvyšuje potenciál větší transparentnosti na úrovni EU. Stálá zastoupení členských států se rovněž mohou zúčastnit jednostranných dobrovolných opatření. Činnosti zaměřené na ovlivňování rozhodovacích procesů nebo formulování nebo provádění politiky či právních předpisů na úrovni EU budou spadat do působnosti rejstříku transparentnosti. Vyjednavači se dohodli na neúplném seznamu, který zahrnuje organizování setkání nebo akcí, přispívání k veřejným konzultacím, komunikační kampaně a přípravu pozičních dokumentů nebo pozměňovacích návrhů. Budou zahrnuty i tytéž typy činností třetích zemí, pokud jsou prováděny subjekty bez diplomatického statusu nebo prostřednictvím zprostředkovatelů. Zástupci zájmových skupin budou muset deklarovat zájmy a cíle, které prosazují, a také specifikovat klienty, které zastupují. Všichni žadatelé o registraci budou muset poskytnout informace o zdrojích, které věnují na činnosti zastupování zájmů, s novým zaměřením na zdroje financování. Některé činnosti budou nadále možné bez registrace, např. spontánní schůzky, poskytování informací na žádost institucí, právní poradenství a činnosti sociálních partnerů, politických stran, mezivládních organizací nebo veřejných orgánů členských států. Dohoda bude muset projít interními postupy a přijetím v každé instituci, poté bude možné ji podepsat a bude moci vstoupit v platnost.

Instituce se dohodly na programu Práva a hodnoty

EP a Rada 17. 12. 2020 dosáhly předběžné politické dohody o programu Práva a hodnoty na období 2021–2027. Cílem financování prostřednictvím tohoto programu je chránit práva a hodnoty zakotvené ve Smlouvách EU s cílem zachovat otevřenou, demokratickou a inkluzivní společnost. Program má mít rozpočet v maximální výši 1,55 mld. €. Program má mít rozpočet ve výši 641,7 mil. € s dodatečným přídělem v maximální výši 912 mil. € a stanoví 4 specifické cíle: (1) prosazovat rovnost a práva, včetně genderové rovnosti, zákazu diskriminace a práv dětí; (2) podporovat angažovanost a účast občanů na demokratickém životě EU a zvyšovat povědomí o společné evropské historii; (3) bojovat proti násilí, zejména na dětech a ženách a (4) chránit a prosazovat hodnoty EU. Nově zavedený cíl chránit a prosazovat hodnoty EU by měl získat finanční prostředky ve výši 689,5 mil. €. Částka 91,2 mil. € by měla zůstat nepřidělena, aby bylo možné řešit veškeré nově vyvstávající potřeby a budoucí výzvy. Za tímto účelem bude program podporovat organizace občanské společnosti a další zúčastněné strany, které působí na místní, regionální, vnitrostátní a nadnárodní úrovni a podporují občanskou a demokratickou účast.

EP přijal nová pravidla, která posilují úlohu OLAF

EP 17. 12. 2020 přijal nová pravidla, která posilují úlohu úřadu OLAF a připravují půdu pro bezproblémovou spolupráci s novým Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO). Očekává se, že úřad EPPO zahájí svou činnost počátkem roku 2021. Revidované nařízení č. 883/2013 (tzv. nařízení o úřadu OLAF) stanovuje, jak bude úřad OLAF spolupracovat s žalobci úřadu EPPO s cílem zajistit náležitou ochranu finančních prostředků EU. Oba úřady – OLAF i EPPO – mají usilovat o ochranu finančních zájmů EU a jejich úlohy se mají vzájemně doplňovat: mandát úřadu EPPO zahrnuje 22 z 27 členských států a zaměří se výhradně na vyšetřování a stíhání trestných činů. Úřad OLAF bude nadále působit v celé EU a bude se zaměřovat na vyšetřování i jiných než trestních věcí, které mají dopad na finanční zájmy EU. Nová pravidla mají stanovit zejména způsob, jakým spolu oba úřady budou spolupracovat. Jedná se o (1) jasná pravidla pro podávání zpráv, aby žádný případ nezůstal bez povšimnutí: úřad OLAF bude úřadu EPPO podávat zprávy o všech případech, u nichž se má za to, že spadají do oblasti působnosti úřadu EPPO, zatímco úřad EPPO bude informovat úřad OLAF o případech týkajících se nezákonné činnosti poškozující rozpočet EU, které nespadají do jeho mandátu; (2) jasné vymezení vzájemně se doplňujících úloh obou úřadů: úřad OLAF se zaměří na opatření nezbytná k vymáhání neoprávněně vyplacených peněz a na správní opatření na ochranu rozpočtu před podvody, zatímco úřad EPPO bude provádět šetření s cílem stanovit trestní odpovědnost. Revidované nařízení rovněž posiluje možnosti úřadu OLAF vést svá vlastní vyšetřování, a to prostřednictvím (1) zjednodušených pravidel pro kontroly a inspekce, která úřadu umožňují vykonávat své vyšetřovací pravomoci účinnějším a soudržnějším způsobem ve všech členských státech; (2) nových pravidel pro přístup úřadu OLAF k informacím o bankovních účtech, které mají při vyšetřování podvodů často zásadní význam, a to prostřednictvím příslušných vnitrostátních orgánů; (3) posílených pravidel týkajících se koordinačních služeb pro boj proti podvodům v členských státech a spolupráce mezi úřadem OLAF a příslušnými vnitrostátními orgány před zahájením vyšetřování, v jeho průběhu a po jeho skončení; (4) silnějších záruk pro osoby, jichž se vyšetřování úřadu OLAF týká, a to vytvořením funkce kontrolora, který bude vyřizovat stížnosti týkající se uplatňování procesních záruk a pravidel, která se vztahují na vyšetřování, a přístupu dotyčné osoby k závěrečné zprávě úřadu OLAF v případě vyšetřování, jež vyústí v soudní doporučení. Konkrétní ustanovení o vztahu s úřadem EPPO se použijí ode dne, kdy tento úřad převezme své funkce v oblasti vyšetřování a trestního stíhání, k čemuž by mělo dojít začátkem roku 2021.

EU dosáhla prozatímní dohody o programu spravedlnosti

Rada a EP 18. 12. 2020 dosáhly prozatímní dohody o programu spravedlnosti, který stanovuje financování v této oblasti na období 2021–2027. Cílem tohoto programu je podpora rozvoje evropského prostoru práva založeného na zásadách právního státu a vzájemného uznávání a důvěře, zejména usnadněním přístupu ke spravedlnosti, podporou soudní spolupráce v občanských a trestních věcech a účinností vnitrostátních systémů soudnictví. Program bude mít rozpočet 305 mil.€ a stanoví 4 konkrétní cíle: (1) usnadňovat a podporovat justiční spolupráci v občanských a trestních věcech a prosazovat nezávislost a nestrannost soudnictví v oblasti právního státu; (2) podporovat a propagovat justiční vzdělávání s cílem podpořit společnou kulturu právního, soudního a právního státu a (3) usnadnit účinný a nediskriminační přístup ke spravedlnosti pro všechny, a to i elektronickými prostředky, a podporovat práva obětí trestných činů i procesní práva podezřelých a obviněných osob. Činnosti financované v rámci programu se zaměřují na členy soudnictví a dalších právníků a na organizace občanské společnosti. Během provádění programu bude věnována zvláštní pozornost podpoře rovnosti žen a mužů, práv dítěte, ochraně obětí a účinnému uplatňování zásady rovných práv a nediskriminace.