Veřejné zdraví v listopadu 2017

Dne 1. 11. 2017 vstoupily v platnost další aspekty dohody o vzájemném uznávání mezi EU a USA. Tato dohoda se zabývá uznáváním inspekcí výrobních míst pro léčivé přípravky. Dohoda, která aktualizuje dohodu z roku 1998, by měla umožňovat vzájemné uznávání výsledků inspekcí a tím i lepší využívání odborných znalostí a zdrojů. Komise v červnu 2017 potvrdila, že americký Food and Drug Administration (FDA) má kapacity a zná postupy pro kontroly. FDA v říjnu 2017 potvrdil, že Rakousko, Chorvatsko, Francie, Itálie, Malta, Španělsko, Švédsko a VB je schopno adekvátních kontrol. Zbývající inspektoráty budou posuzovány do července 2019. Jedná se o bezprecedentní případ, jelikož FDA nikdy předtím neuznal inspektorát z jiné země. Dohoda by měla umožnit orgánům EU i FDA lépe využívat inspekce a zaměřit se na místa s vyšším rizikem, kde se vyrábějí farmaceutické přísady a léky pro trh EU nebo USA. Přibližně 40 % hotových léčivých přípravků uváděných na trh v EU pochází ze zámoří a 80 % výrobců farmaceutických složek léčivých přípravků dostupných v EU pochází mimo ni.

Komise 23. 11. 2017 zveřejnila 1. studii ve dvouletém cyklu s názvem Zdravotní stav v EU. Hlavním důvodem byla neexistence relevantní a komplexní analýzy, což mohlo být dle Komise také překážkou pro tvůrce politiky v oblasti zdraví. Výsledkem hodnocení je 28 dílčích zpráv pro jednotlivé členské státy a jedna doprovodná shrnující zpráva. Zdravotní profily jednotlivých zemí byly vypracovány ve spolupráci s OECD a Evropským střediskem pro sledování zdravotnických systémů a politik. Zprávy obsahují podrobnou analýzu systémů zdravotní péče členských států EU, zkoumají zdraví obyvatelstva a významné rizikové faktory, jakož i efektivitu, dostupnost a odolnost systémů zdravotní péče v každém členském státě EU. Dle výsledků mají členské státy společné cíle. Konkrétně lze uvést 5 základních závěrů: 1) Podpora zdraví a prevence nemocí jsou základem pro účinnější a efektivnější systém zdravotní péče. Vedle nerovnoměrných investic do prevence je třeba řešit také sociální nerovnosti, jak dokládají rozdíly v oblasti screeningu rakoviny nebo tělesné aktivity u lidí s vyššími a nižšími příjmy a vzděláním. 2) Důkladná primární péče pacienty účinně provází zdravotnickým systémem a pomáhá zamezit zbytečným výdajům. 27 % návštěv na pohotovosti je zapříčiněno nedostatečnou primární péčí. Pouze ve 14 zemích EU je pro návštěvu odborného lékaře vyžadován posudek obvodního lékaře; v dalších 9 zemích existují finanční pobídky pro žádosti o konzultaci. 3) Integrovaná péče zajišťuje, že se pacientovi dostane komplexní zdravotní péče. 4) Proaktivní plánování a předvídání potřeb v oblasti pracovních sil ve zdravotnictví učiní systémy zdravotní péče odolné vůči budoucím změnám. 5) Pacienti by měli být ústředním prvkem příští generace lepších zdravotních údajů využívaných v politice i v praxi. Zprávy by měly být předloženy ministerstvům zdravotnictví všech zemí EU a ty je mohou dále projednat s odborníky z OECD a Evropského střediska pro sledování zdravotnických systémů a politik.