Veřejné zdraví v dubnu 2018

Komise navrhuje usnadnění sdílení údajů o zdravotní péči

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o usnadnění digitální transformace v oblasti zdravotnictví a péče na jednotném digitálním trhu; posílení postavení občanů a budování zdravější společnosti (KOM(2018)233)

Proposal for a directive of the European Parliament and of the Council on the re-use of public sector information (recast) ( COM(2018) 234)

• Komise 25. 4. 2018 předložila soubor opatření, díky kterým by se měla zvýšit dostupnost dat pro potřeby evropského hospodářství. Předložené návrhy navazují na předchozí iniciativy zaměřené na podporu volného přenosu jiných než osobních údajů v rámci jednotného digitálního trhu.

Pozadí

V roce 2016 měla evropská ekonomika založená na datech hodnotu přibližně 300 mld. €. Komise tvrdí, že pokud budou přijata vhodná legislativní a politická opatření, do roku 2020 tato hodnota vzroste na 739 mld. €, tedy 4 % HDP celé EU.

Využívání údajů produkovaných veřejnými subjekty (např. meteorologických dat, dat o dopravě, dat z právního či finančního sektoru) pro komerční i nekomerční účely se v EU řídí směrnicí č. 98/2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru.

V roce 2012 Komise přijala balík obsahující řadu opatření ke zlepšení přístupu k vědeckým informacím v Evropě, včetně doporučení o přístupu k vědeckým informacím, které vznikají s pomocí veřejných prostředků, a o jejich uchovávání.

V roce 2017 (od ledna do června 2017) pořádala Komise dialog zúčastněných stran ke sdělení o „Budování evropské ekonomiky založené na datech“. Dle výsledků mají silnou podporu neregulativní opatření, která by maximalizovala a organizovala přístup k údajům a jejich další využití mezi podniky. Konkrétně tématu digitální transformace zdravotní péče se věnovala veřejná konzultace, která skončila v říjnu 2017. Ta zjišťovala potřebnost politických opatření, která by mohla podpořit digitální inovace v zájmu kvalitnější zdravotní péče a veřejného zdraví v EU.

Klíčové a sporné body

Předložené návrhy kromě jiného vycházejí z obecného nařízení o ochraně údajů (GDPR) č. 679/2016, které vstupuje v platnost 25. 5. 2018 (více v příspěvku „Brzy začnou platit nová pravidla na ochranu osobních údajů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2018).

Hlavní cílem právní úpravy je lepší přístupnost údajů veřejného sektoru a jejich další využití. Revidovaná legislativa o informacích veřejného sektoru se vztahuje na údaje v držení veřejných podniků z odvětví dopravy a veřejných služeb. Omezuje např. výjimky, které veřejným orgánům umožňují účtovat poplatky vyšší, než kolik činí mezní náklady, jež při jejich šíření za účelem dalšího využití vznikají.

• Revize by měla usnadňovat další využívání veřejně přístupných dat (tzv. open data) pocházejících z výzkumu financovaného z veřejných zdrojů a zavazuje členské státy, aby vypracovaly vlastní politiku otevřeného přístupu. V neposlední řadě revize požaduje, aby tam, kde je to možné, byla zajištěna vhodná technická řešení, jako jsou aplikační programovací rozhraní API, a byl tak umožněn přístup k údajům v reálném čase.

Nový soubor doporučení má odrážet politické a technologické změny, ke kterým došlo od přijetí posledního návrhu týkajícího se přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání. Obsahuje pokyny k provádění politiky otevřeného přístupu k údajům v souladu s cíli strategie Open Science (otevřené vědy), pokyny týkající se výzkumných dat a správy údajů, vytvoření evropského cloudu pro otevřenou vědu a vytěžování textů a dat. Také zdůrazňuje důležitost pobídek, odměn, dovedností a měřítek vhodných pro novou éru propojeného výzkumu.

Revize by měla zajistit také sdílení informací ze soukromého sektoru mezi podniky navzájem a mezi podniky a orgány státní správy a zabezpečení osobních údajů o zdravotní péči a současně posílení spolupráce při jejich využívání v rámci EU.

Představený akční plán by měl zajistit, aby občané měli přístup k údajům o čerpané zdravotní péči a mohli je sdílet přes hranice členských států; umožnit využívat rozsáhlejší datové sady, tedy individualizovanější diagnostiku, léčbu a přesnější prognózy epidemií. Nově mají být používány digitální nástroje, které orgánům veřejné moci umožní lépe využívat zdravotních údajů k výzkumu a reformám systémů zdravotní péče. Návrh se také věnuje interoperabilitě elektronických zdravotních záznamů a mechanismu dobrovolné koordinace při sdílení údajů – včetně údajů genomických – v zájmu zdravotní prevence a výzkumu.

Předpokládaný další vývoj

Komise vyzývá EP a Radu, aby návrhy revidovaných pravidel týkajících se dat z veřejného sektoru přijaly. V druhé polovině roku 2018 a první polovině roku 2019 Komise hodlá uspořádat debatu na vysoké úrovni a projednat otázky související se sdílením informací ze soukromého sektoru mezi podniky a orgány státní správy.

Odkazy

• Communication on Building a European Data Economy
• Díky novým návrhům Komise se zvýší dostupnost dat a usnadní sdílení údajů o zdravotní péči
• EU countries will cooperate in linking genomic databases across borders
• European legislation on the re-use of public sector information
• European Open Science Cloud (EOSC)
• Final results of the European Data Market study measuring the size and trends of the EU data economy
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES
• Open Access to scientific information
• Public Consultation on Health and Care in the Digital Single Market
• Synopsis report of the public consultation on building a European data economy
• Transformation of Health and Care in the Digital Single Market

Komise usiluje o větší proočkovanost

Proposal for a Council Recommendation on strengthened cooperation against vaccine preventable diseases (COM(2018) 244/2)

• Komise 26. 4. 2018 vydala soubor doporučení zaměřujících se na možnosti posílení spolupráce EU v boji proti nemocem, kterým lze předcházet očkováním. Doporučení jsou reakcí na projev o stavu Unie v roce 2017, ve kterých Juncker vyzval, aby byla zlepšena proočkovanost a aby byl v EU zajištěn přístup k očkování pro všechny.

Pozadí

Podle údajů Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) se počty případů spalniček v řadě zemí EU a EHP nadále zvyšují (v poslední době i v ČR). Za období od března 2017 do února 2018 bylo prostřednictvím evropského systému sledování nahlášeno 14 813 případů tohoto onemocnění. Z toho 86 % osob, u kterých byly k dispozici informace o prodělaném onemocnění, nebylo očkováno. ECDC dále odhaduje, že každoročně nejméně 40 tis. osob umírá na chřipku, a to částečně z důvodu nízké proočkovanosti.

EU se problematice očkování věnuje dlouhodobě a navazuje na řadu aktů, např. doporučení Rady z roku 2009 o očkování proti sezónní chřipce, dohodu o společném zadávání veřejných zakázek podle rozhodnutí o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách (č. 1082/2013) a společnou akci v oblasti vakcinace spolufinancovanou z programu pro oblast zdraví na období 2014–2020.

Data ukazují, že díky očkování se každoročně na celém světě daří zachránit 1 až 3 mil. životů. Podle Světové zdravotnické organizace v nadcházejícím desetiletí má očkování ochránit dalších 25 mil. lidí. Nicméně podle ECDC se několik států EU kvůli nedostatečné proočkovanosti potýká s rozšiřováním spalniček a opětovným výskytem jiných nemocí, kterým lze předcházet právě očkováním.

Klíčové a sporné body

Návrh Komise se zaměřuje na 3 hlavní pilíře opatření: (1) opatření proti váhavosti vůči očkování a na zlepšování proočkovanosti; (2) udržitelné politiky očkování v EU a (3) koordinace na úrovni EU a přispění EU k celosvětovému zdraví.

Návrh obsahuje 20 opatření, která např. doporučují:

• do roku 2020 vypracovat a realizovat vnitrostátní a/nebo regionální plány očkování, včetně dosažení alespoň 95% proočkovanosti proti spalničkám,
• zavést rutinní kontroly očkovanosti a pravidelné možnosti nechat se v různých fázích života očkovat, například ve školách a na pracovišti,
• navrhnout možnosti společného očkovacího průkazu, který by bylo možné elektronicky konzultovat v zahraničí,
• zřídit do roku 2019 Evropský informační portál pro otázky očkování, kde by byly online k dispozici objektivní, transparentní a aktuální důkazy o přínosech a bezpečnosti očkovacích látek,
• zmírnit rizika související s nedostatkem očkovacích látek vytvořením virtuální databanky EU shromažďující informace o zásobách očkovacích látek a poptávce po nich, která by usnadňovala dobrovolnou výměnu informací o dostupných očkovacích látkách a výpadcích základních očkovacích látek,
• poskytnout všem zdravotnickým pracovníkům potřebná školení, aby v otázkách očkování a řešení případů váhavosti vystupovali přesvědčivě,
• vytvořit koalici na podporu očkování sdružující evropské asociace zdravotnických pracovníků a příslušné asociace studentů v oboru, která bude zavazovat k poskytování přesných informací veřejnosti, vyvracení mýtů a výměně osvědčených postupů,
• zavést Evropský systém sdílení informací, v rámci kterého mají být shromažďovány poznatky a do roku 2020 vypracovány pokyny k základnímu očkovacímu plánu s informacemi o dávkách a věku podání, na kterých se členské státy EU shodnou a které budou pro všechny země společné;
• posilovat partnerství a spolupráci v oblasti očkování s mezinárodními partnery.

Předpokládaný další vývoj

O návrhu Komise bude jednat Rada a cílem je, aby byl přijat do konce roku 2018 a rychle vstoupil v platnost. Poté by měla Komise každé 3 roky předkládat zprávu o pokroku při provádění doporučení. Dále by také měla v rámci iniciativy Zdravotní stav populace v EU vypracovat zprávu monitorující důvěru v očkování v EU, ve které má sledovat postoje vůči očkování.

Odkazy

• European Centre for Disease Prevention and Control
• Komise vyzývá k posílení spolupráce EU v boji proti nemocem, kterým lze předcházet očkováním
• Measles and rubella surveillance – 2017
• Projev o stavu Unie 2017
• State of Health in the EU