AKTUALIZACE: Telekomunikační balík

07.04.2009
Euroskop

Přestože koncem listopadu 2008 došlo v Radě ve věci telekomunikačního balíku k politické dohodě, vzápětí byla další jednání fakticky zastavena a dlouhou dobu se zdálo, že během druhého čtení dojde k fiasku. Situace se však výrazně změnila v průběhu února a března 2009.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského úřadu pro trh elektronických komunikací (KOM(2007)699)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení 2006/2004/ES o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (KOM(2007)628)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (ES) č.21/2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice (ES) č.19/2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice (ES) č.20/2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (KOM(2007)697)

1. Legislativní pozadí

Telekomunikační balík představený 13. listopadu 2007 má za cíl změnu stávajícího předpisového rámce, jíž by mělo být dosaženo „jednotného evropského informačního systému. Evropský parlament během prvního čtení prosadil do všech tří legislativních návrhů, z nichž balík sestává, poměrně zásadní pozměňovací návrhy (více zde, zde a zde). Komise některé myšlenky z pozměňovacích návrhů pléna Evropského parlamentu přejala, ale přesto prosazuje mnohé, co zařadila již do původního návrhu (více zde).

Rada rozhodla o svém pohledu na balík koncem listopadu 2008, kdy dospěla k politické dohodě. Tento kompromis byl umožněn především ústupky, k nimž přistoupila trojice vlivných členských zemí (Velká Británie, Švédsko a Nizozemí). Rada odmítla navrhovaný regulační úřad v podobě navrhované Komisí, čímž se potvrdilo, že otázky regulace jsou v rámci balíku těmi nejspornějšími.

Po přijetí kompromisu Radou připadla nejdůležitější úloha českému předsednictví, které se mělo pokusit o dosažení shody mezi Komisí, Radou a Evropským parlamentem. Až do konce posledního únorového týdne se však zdálo, že čeští vyjednavači tento „úkol nesplní, jelikož se rozhovory neposunuly žádným pozitivním směrem. Kritiky se předsednictví dočkalo především ze strany členů Evropského parlamentu, kteří se obávali, že se legislativní proces nestihne ukončit do červnových voleb. Po 17. únoru 2009 však přece jen zavládl určitý optimismus. Tento den se uskutečnila neformální konference odpovědných ministrů v Praze. Česká strana zde představila svůj kompromisní návrh, který se setkal s poměrně pozitivním přijetím ze všech stran.

2. Stav legislativního procesu

2.1. Jednání nad návrhy českého předsednictví

První ze zásadních inovativních kroků, které čeští vyjednavači předložili, se týká Komise, která si v původních textech balíku přisoudila poměrně rozsáhlé a sporné pravomoci. Dle nich by mohla udělovat doporučení na základě diskuzí s úřadem GERT. Tato doporučení by se týkala harmonizace telekomunikačního trhu. Přestože by se nejednalo o přímá nařízení, ale pouze o doporučení, mohly by tyto kroky být použity v soudních přích. Odpovědná komisařka Readingová toto řešení označila za inovativní a naléhala, aby jej členské státy braly vážně. (Přesto by komisařka přivítala spíše formu směrnic, jež považuje za mnohem účelnější, jelikož musejí být implementovány do národního práva.)

Před prvním březnovým jednáním zainteresovaných institucí bylo jasné, že nejvážnější spory se povedou na dvou „frontách. Prvním sporným bodem byly nápravné pravomoci Komise (viz předchozí odstavec), druhou zásadní otázkou výstavba vysokorychlostní telekomunikační sítě. Oba spory existují především mezi Evropským parlamentem a Radou. Co se týče Komise, parlamentní zpravodajové jsou toho názoru, že na poli rozhodování by mělo docházet ke kooperaci mezi Komisí a budoucím úřadem GERT. Zároveň by dali členským státům mnohem větší moc kontroly nad kroky, které by Komise mohla činit bez svolení GERT. Komise zastává v podstatě shodnou pozici jako Parlament. Liší se pouze ve svém pohledu na řešení situací, kdy se Komise s GERT nedokáží shodnout na společném stanovisku. V takovém případě Evropský parlament upřednostňuje konzultační postup komitologie, Komise trvá na svém vetu.

2.2. Otázka regulačního úřadu

Další významný pokrok ve vyjednáváních nastal na třístranném jednání 30. března 2009. Došlo ke shodě, že úřad GERT bude nahrazen Orgánem evropských regulátorů elektronických komunikací (BEREC – Body of European Regulators in Electronic Communications). Toto řešení vychází především z iniciativy některých členských států (např. Německo, Nizozemí, Velká Británie a Francie), které přednesly své vlastní návrhy na řešení složité situace kolem celého balíku. Zdá se tedy, že podoba budoucího podpůrného úřadu je konečná. Úřad by měl být financován zdroji Evropské unie a zaměstnávat přibližně 25 pracovníků. V rámci tohoto řešení ztrácí Komise nejspíše definitivně možnost veta vůči opatřením národních regulačních úřadů. Bude pouze moci předkládat svá doporučení, ale ta budou závazná jen v případě, že s nimi bude souhlasit také BEREC.

2.3. Poslední sporné body

Posun je možné zaznamenat také v otázce liberalizace radiových frekvencí. Zdá se, že Itálie ustupuje od svého postoje, kdy chtěla použít veta s ohledem na své národní zájmy. Stále nedojednanými prvky balíku jsou například práva spotřebitelů a ochrana jejich soukromí. Pokrok v těchto záležitostech požaduje především zpravodaj Malcolm Harbour z Velké Británie.

Další problém tkví v otázce omezení svobody slova a práva na informace na internetu: k omezení smí podle Parlamentu přistoupit jedině soudní autorita. To se ovšem nestřetává se záměry francouzské vlády, která chce schválit kontroverzní zákon, jenž by vytvořil vysoký úřad pro ochranu práv na internetu. Problém spočívá v tom, že daný úřad by měl být byrokratické, ne soudní povahy.

3. Očekávaný vývoj

Některé části telekomunikačního balíku stále zůstávají nedořešeny, a jak řekl český ministr Ivan Langer, „nesmíme vyhlásit vítězství předčasně. Proces stále pokračuje. Přesto se o problémech, které zůstávají, dá hovořit jako o minimálních v porovnání s těmi, které již byly vyřešeny. Z tohoto důvodu se dá předpokládat, že vyjednávání dospěje ke konci a splní se tak cíl, který si zainteresované strany zadaly: dojít ke kompromisu do 21. dubna 2009, kdy dojde k hlasování ve výboru ITRE. Pokud dojde ke schválení předložených kompromisních textů, bude následovat plenární hlasování, jež je naplánováno na květen 2009. Dalším krokem bude schválení v Radě, které by mohlo proběhnout během července 2009.

Připojené dokumenty: SEK(2007)1473, SEK(2007)1472

Právní báze: čl. 95 Smlouvy o založení ES revidované Smlouvou z Nice

Procedura: spolurozhodování

Odpovědné generální ředitelství Komise:Informační společnost a média

Odpovědný výbor Evropského parlamentu:IMCO (zpravodaj Malcolm Harbour, Velká Británie,EPP-ED)

Odpovědná formace Rady: TTE

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského úřadu pro trh elektronických komunikací (KOM(2007)699)

Připojené dokumenty: SEK(2007)1473, SEK(2007)1472

Právní báze: čl. 95 Smlouvy o založení ES revidované Smlouvou z Nice

Procedura: spolurozhodování

Odpovědné generální ředitelství Komise:Informační společnost a média

Odpovědný výbor Evropského parlamentu:ITRE (zpravodajkaPilar del Castillo Vera, Španělsko,EPP-ED)