Vnitřní trh v lednu 2014

10.02.2014
Euroskop

Instituce se shodly na pravidlech o trzích finančních nástrojů MiFID II, Nová pravidla zadávání veřejných zakázek v EU schválilo plénum EP, EU připravuje strukturální reformu bankovního sektoru

Instituce se shodly na pravidlech o trzích finančních nástrojů MiFID II

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení [nařízení o infrastruktuře evropských trhů] o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (KOM(2011)652)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o trzích finančních nástrojů a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (KOM(2011)656)

Řecké předsednictví dosáhlo 14. 1. 2014 trojstranné dohody o aktualizaci pravidel upravujících trhy finančních nástrojů (MiFID II). Konkrétně těch pravidel, která mění strukturu finančních trhů a posilují jejich transparentnost.

Pozadí

MiFID v listopadu 2007 nahradila původní směr­nici č. 93/22 (Investment Services Directive; ISD). MiFID sice stanoví pravidla pro poskytování in­vestičních služeb ve finančních nástrojích (např. makléřství, poradenství, prodej, správa portfolia, upisování atd.) ze strany bank a investičních firem a pro fungování tradičních burz i alternativních obchodních míst (tzv. mnohostranných obchodních systémů; Multilateral Trading Facility; MTF), ale má i řadu nedostatků, jež – jak tvrdí komisař Michel Barnier – vedou tomu, že finanční trhy neslouží re­álné ekonomice, ale naopak.

Komise při přípravě revize MiFID vyšla primár­ně ze závěrů skupiny G20, která se na summitu v Pittsburghu v září 2009 shodla na potřebě zvýšit transparentnost a dohled nad méně regulovanými trhy – včetně trhů s deriváty – a řešit problém nad­měrného kolísání cen na trzích s komoditními deriváty. Komise také respektovala zásady Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (International Organisation of Securities Commissions; IOSCO), což by mělo zajistit soulad „nové MiFID“ s právní­mi prostředími mimo EU.

Cílem je bezpečnější, zdravější, transparentnější a odpovědnější finanční systém vůči investorům, omezení spekulativního obchodování s komoditami a regulace vysokofrekvenčního obchodování (více v příspěvku „Rada podporuje revizi směrnice o trzích finančních nástrojů MiFID, musí se ale shodnout s EP“, Vnitřní trh v červnu 2013).

Klíčové a sporné body

Všechny systémy umožňující účastníkům trhu kupovat a prodávat finanční nástroje by měly fungovat jako regulované trhy (Regulated Markets; RM), mnohostranné systémy obchodování (MTF) a nově zřízené organizované obchodní systémy (OTF), aby bylo zajištěno, že všechny systémy obchodování budou ošetřeny právě směrnicí MiFID. Obchodování skrz OTF by mělo být omezeno na obchodování neakciové (dluhopisy, emisní povolenky či deriváty). Obchodní povinnost zajistí, že investiční podniky budou své obchody s akciemi provádět na organizovaných obchodních místech (RM nebo MTF). Cílem je regulovat četné obchodní platformy, které jsou v současné době neregulované.

Podle nových pravidel bude povinností firem poskytujících investiční služby jednat v nejlepším zájmu klientů, vytvářet investiční produkty pro specifické skupiny klientů dle jejich potřeb, vyjmout „toxické“ produkty z obchodu a zajistit, že všechny informace jsou jasně identifikovatelné a nezavádějící. Investoři se také budou moci spolehnout na nezávislé a neutrální poradenství; poplatky a struktury odměňování nesmí být s tímto požadavkem v rozporu. Norma přináší také posílení pravidel transparentnosti, která např. zavazují aktéry na trzích zveřejňovat informace před a po obchodování.

Důležitým bodem dohody je omezení nadměrných spekulací s komoditními deriváty, které často zvedají cenu základních (zejm. zemědělských) produktů (ačkoliv jejich původní funkcí bylo poskytnout ochranu proti kolísání cen). Mělo by být zajištěno, že příslušné orgány budou mít pravomoc omezit velikost čisté pozice, kterou může osoba držet v oblasti komoditních derivátů, aby tak omezily jejich spekulace a snížily volatilitu cen základních potravin a komodit. Někteří však vidí problém v tom, že limity budou stanoveny na vnitrostátní, nikoliv unijní úrovni, což zvýší riziko, že budou nastaveny příliš vysoko, a budou neúčinné. EP chce v této oblasti dát pravomoci Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA), který má nyní definovat metodiku pro výpočet limitů, jež pak budou uplatňovat národní orgány. Strany se dohodly na vyloučení derivátových kontraktů obchodujících plyn či elektřinu. Dohoda posiluje stávající pravidla pro zajištění efektivní spolupráce mezi orgány a harmonizované správní sankce s cílem odradit od porušování směrnice MiFID.

Dohodnuta byla také pravidla algoritmického obchodování s finančními nástroji.

Předpokládaný další vývoj

Reforma musí být formálně schválena EP a Radou. V platnost vstoupí 30 měsíců po uveřejnění v Úředním věstníku EU (očekává se, že to nebude dříve než v polovině roku 2016).

Odkazy

Nová pravidla zadávání veřejných zakázek v EU schválilo plénum EP

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (KOM(2011)895)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadávání veřejných zakázek (KOM(2011)896)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o udělování koncesí (KOM(2011)897)

Plénum EP 15. 1. 2014 schválilo nová pravidla pro veřejné zakázky a koncese v hodnotě nad 5 mil. €.

Pozadí

Komise své návrhy mající pozměnit zejm. směrnici č. 2004/17 a č. 2004/18 předložila v prosinci 2011. Krom toho balík sestával z návrhu na novou směr­nici o koncesích, jež byly dosud na evropské úrovni upraveny jen částečně (podle Komise nedostatečně, mj. i proto, že EU podporuje projekty PPP, které často – údajně z 60 % – nabývají charakteru koncesí, a přitom jim neposkytuje jednotný legislativní rá­mec; více v příspěvku „Komise reviduje pravidla pro zadávání veřejných zakázek“, Vnitřní trh v prosinci 2011). Kompromisu ohledně návrhů směrnic dosáhli zástupci Rady a EP v červnu 2013 (více v příspěvku „Rada a EP se shodly na změně pravidel pro zadávání veřejných zakázek“, Vnitřní trh v červnu 2013).

Klíčové a sporné body

Díky novému kritériu „hospodářsky nejvýhodnější nabídky“ (tzv. MEAT) budou moci orgány veřejné správy kromě ceny a celkových nákladů klást větší důraz na kvalitu, výhody v oblasti životního prostředí, sociální aspekty či inovace (v souladu s prováděním strategie Evropa 2020). Směrnice zavádí zcela nový postup, který posílí zavádění inovativnějších řešení při zadávání veřejných zakázek. „Inovační partnerství“ umožní orgánům veřejné správy vypsat veřejnou soutěž, která by vyřešila specifický problém, aniž by předjímaly jeho řešení. Zadavatel a uchazeč o veřejnou zakázku by tak mohli společně přijít s inovativním řešením. Např. pojem „náklady životního cyklu“, který je uveden ve směrnicích, bude podporovat veřejné orgány v tom, aby zvážily celý životní cyklus výrobků při rozhodování o jejich koupi.

Výběrová řízení budou díky jednotné zadávací dokumentaci pro podniky jednodušší. Pouze vítěz bude muset dodat originály dokumentů (certifikátů, atestů), jinak postačí čestná prohlášení. Toto opatření sníží dle odhadů Komise administrativní zátěž pro podniky o více než 80 %. Nová pravidla rovněž podporují možnost (nikoliv povinnost) rozdělení zakázek na části (u zakázek v hodnotě nad 500 tis. €), což by usnadnilo přístup k tendrům malým a středním podnikům. Pokud jde o finanční způsobilost hospodářského subjektu, budou požadavky na obrat omezeny na maximálně dvojnásobek odhadované hodnoty zakázky, s výjimkou řádně odůvodněných případů. Minimální lhůty k podání nabídek budou zkráceny. Povinné použití elektronických prostředků komunikace v oblasti zadávání veřejných zakázek zase zvýší dostupnost veřejných zakázek.

Aby bylo zajištěno dodržování pracovněprávních předpisů, zavedou směrnice pravidla týkající se subdodávek, jakož i přísnější pravidla týkající se „mimořádně nízkých“ nabídek. Dodavatelé, kteří nedodržují pracovněprávní předpisy EU, budou moci být z účasti na veřejných zakázkách vyloučeni. Další možností je změnit smlouvu v případě, že se změny týkají méně než 10 % hodnoty (v případě nepředvídaných okolností až do výše 50 % z hodnoty zakázky).

Členské státy mohou rozhodnout, jakým způsobem by měla být veřejná díla či služby poskytovány – prostřednictvím vlastních zdrojů či soukromými společnostmi. Nová směrnice nevyžaduje privatizaci veřejných podniků poskytujících služby veřejnosti. Poslanci rovněž uznali zvláštní povahu vody coby veřejného statku, a souhlasili proto s vyjmutím tohoto odvětví z oblasti působnosti nových pravidel.

Směrnice jasněji a přesněji definuje koncese na základě judikatury Soudního dvora EU, aby je odlišila od veřejných zakázek. Koncese nad 5 mil. € by měly nově podléhat uveřejnění v Úředním věstníku EU. Zároveň by měly být zpřesněny povinnosti veřejných zadavatelů týkající se (1) volby kritérií pro výběr a zadání zakázky (kritéria by měla být „objektivní“ a ekonomicky zvýhodňovat veřejné subjekty), (2) stanovení zá­kladních záruk, které je třeba dodržovat v průběhu zadávacího řízení (objektivní, nediskriminační a související s předmětem koncese; neměly by ale být tak restriktivní jako v případě zadávání „klasických“ veřejných zakázek), a (3) rozšíření výhod směrnice č. 2007/66 o přezkum­ném řízení v oblasti zadávání veřejných zakázek na všechny osoby, které mají zájem o získání koncese. Směrnice si klade za cíl usnadnit přístup ke koncesím všem hospodářským subjektům, včetně malých a středních podniků. Očekávají se nižší transakční náklady v přeshraničním poskytování služeb, zvýšení efektivity a zvýšení počtu obchodních příležitostí.

Předpokládaný další vývoj

Směrnice vstoupí v platnost 20 dní po uveřejnění v Úředním věstníku EU (nejspíše v březnu 2014). Od tohoto data budou mít členské státy 24 měsíců na provedení nových pravidel do vnitrostátních právních předpisů.

Odkazy

EU připravuje strukturální reformu bankovního sektoru

Proposal for a Regulation of the European parlament and of the Council on structural measures improving the resilience of EU credit institutions (COM(2014)43)

Komise 29. 1. 2014 navrhla nová pravidla, která mají zabránit největším bankám s nejsložitější strukturou provádět riskantní obchodování na vlastní účet.

Pozadí

Od počátku finanční krize v roce 2008 EU a její členské státy pracují na reformě bankovní regulace a dohledu s cílem vytvořit bezpečnější, spolehlivější, transparentnější a zodpovědnější finanční systém. Při vypracovávání svých návrhů Komise zohlednila zprávu skupiny na vysoké úrovni vedené guvernérem finské centrální banky Erkki Liikanenem (byla zřízena v listopadu 2011 a pověřena posouzením potřeby strukturální reformy bankovního sektoru EU), jakož i stávající vnitrostátní předpisy v některých členských státech, mezinárodní diskuse v dané oblasti a vývoj v jiných jurisdikcích.

Několik členských států EU (Belgie, Francie, Německo a Velká Británie) již přijalo strukturální reformy svých bankovních sektorů. Právní předpisy se týkají cca 30 velkých bank (s globálním významem nebo těch, které mají celková aktiva v hodnotě 30 mld. € a obchodní činnost o objemu větším než 70 mld. €/10 % celkových aktiv), které jsou příliš velké pro bankrot, příliš drahé na záchranu a jejichž problémy jsou příliš složité k vyřešení. Proto jsou zapotřebí další opatření, především strukturální oddělení rizik spojených s obchodní činností bank od funkce přijímání vkladů. Navrhovaná opatření podle Komise posílí finanční stabilitu a zajistí, že daňový poplatník nebude muset platit za chyby bank.

Klíčové a sporné body

Návrh se týká pouze největších a nejsložitějších bankovních domů v EU, které mají významné obchodní aktivity. Zakazuje bankám obchodování na vlastní účet s finančními nástroji a komoditami (tedy výhradně za účelem dosažení zisku pro banky), které je spojeno s mnoha riziky, ale nepřináší žádné hmatatelné výhody pro klienty banky nebo širší ekonomiku. Orgány dohledu budou mít pravomoc požadovat převedení jiných vysoce rizikových obchodních činností na samostatné právní subjekty uvnitř skupiny (dceřiné společnosti), aby banky neobcházely zákaz některých obchodních činností tajným obchodováním na vlastní účet. Banky by měly mít možnost činnosti neoddělit, pokud budou moci orgánu dohledu prokázat, že vytvářená rizika jsou zmírňována jinými způsoby. V neposlední řadě by měla být upravena pravidla týkající se propojení odděleného subjektu a zbytku bankovní skupiny z hlediska ekonomického, právního, správního a provozního.

Nová pravidla mají bankovnímu dohledu poskytnout pravomoc vyžadovat, aby zmíněné banky oddělily potenciálně rizikové obchodní činnosti od přijímání vkladů, pokud výkon těchto činností ohrožuje finanční stabilitu. Komise stanoví možnost, aby členský stát byl osvobozen od pravidel pro oddělení rizikových aktivit na trhu, pokud vnitrostátní právní předpisy mají rovnocenný účinek (což je důležité zejm. pro Velkou Británii). Současně s uvedeným návrhem přijala Komise doprovodná opatření, jejichž cílem je zvýšit transparentnost některých transakcí v tzv. stínovém bankovnictví (aby bylo možné zabránit tomu, že se banky pokusí obejít pravidla přesunutím části svých činností do méně regulovaného sektoru stínového bankovnictví). Tato opatření doplňují komplexní reformy na posílení finančního sektoru EU, které již byly přijaty. Obchodování na vlastní účet v minulosti tvořilo 15 % tržních aktiv, nyní jsou to jen 3 %.

Předpokládaný další vývoj

Zákaz obchodování na vlastní účet by měl být platný od 1. 1. 2017. Oddělení jiných obchodních činností by se mělo použít od 1. 7. 2018.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality