Vnitřní trh v únoru 2014

08.03.2014
Euroskop

Zpoždění v zavádění jednotného evropského patentu, Zpráva EP o upadajícím ocelářství v Evropě, Udělování hudebních licencí bude snazší, EU bude více harmonizovat další průmyslová odvětví, Rada schválila posílení systému pojištění vkladů v EU, EP a Rada dosáhly dohody o změně stávající účetní legislativy, Coreper podpořil jednotná elektronická identifikační pravidla

Zpoždění v zavádění jednotného evropského patentu

Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1257/2012 ze dne 17. prosince 2012, kterým se provádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany (L 361/1)

Jednotný evropský patent nevstoupí v platnost v době, jak plánovalo nařízení, tedy 1. 1. 2014, protože doposud nebyly splněny podmínky ratifikace.

Pozadí

EP v prosinci 2012 schválil trojicí samostatných právních předloh – tzv.“unijní balík“, který se skládal z jednotného patentu (postup spolurozhodování), jazykového režimu (postup konzultace) a jednotného patentového soudu (nelegislativní usnesení), který následně přijala Rada (více v příspěvku „EP i Rada definitivně schválily jednotný evropský patent“, Vnitřní trh v prosinci 2012). Formálně byla podepsána mezinárodní dohoda zástupci dotčených členských států v únoru 2013.

Tímto hlasováním byla na úrovni EU ukončena více než 30letá diskuze týkající se tohoto tématu. Žádost o jednotný patent může být dle dohody předložena v kterémkoli z jazyků EU a patent bude udělený Evropským patentovým úřadem (EPO) v angličtině, francouzštině nebo němčině. Z důvodu jazykového režimu se jednotného patentu odmítla účastnit Itálie a Španělsko, mohou se však kdykoli rozhodnout k němu připojit. Proto se dále pokračovalo formou posílené spolupráce, které se účastní všechny státy vyjma Itálie a Španělska z výše uvedených důvodů a Chorvatska, které v době dohody nebylo členem EU.

Mezinárodní dohoda ustavující jednotný patentový soud měla vstoupit v platnost 1. 1. 2014 nebo poté, co ji ratifikuje třináct ze smluvních států, přičemž mezi těmito státy musí být Velká Británie, Francie a Německo. Dvě ostatní nařízení měla vstoupit v platnost také 1. 1. 2014 nebo v den vstupu v platnost mezinárodní dohody, dojde-li k němu později.

V druhé polovině února dokončily ratifikační proces pouze 2 státy – Rakousko a Malta. Některé další zúčastněné země mají ratifikaci v plánu v první polovině roku 2014 (např. v Irsku a Dánsku chystají referendum). Formální dokončení ratifikace se neočekává před rokem 2015. Práce na budování budoucího společného soudního systému ovšem stále pokračují. V létě 2014 má být představen manuál týkající se procesních otázek.

Klíčové a sporné body

Návrh stanovuje, že evropský patent může být udělen pouze na základě stejného souboru patentových nároků ve vztahu ke všem zúčastněným členským státům a má jednotný účinek v zúčastněných členských státech. Výhodou jednotného evropského patentu je, že patent poskytuje jeho majiteli právo zabránit jakékoli třetí osobě v jednání, proti němuž tento patent poskytuje ochranu. Patent by měl mít dle nařízení jednotnou povahu – tzn. že jeho ochrana by měla být stejná ve všech zúčastněných státech. Stejně tak omezení nebo zrušení patentu má být platné ve všech státech, které se posílené spolupráce účastní.

Snahou jednotného evropského patentu je podpora vědeckotechnického pokroku. Návrh podporuje jednotný vnitřní trh tím, že zajišťuje snazší přístup k zisku patentu. Jednotná ochrana má zajistit vyšší úroveň ochrany.

Předpokládaný další vývoj

Odborníci nepředpokládají, že by jednotný evropský patent mohl začít skutečně platit v první polovině roku 2015.

Odkazy

Zpráva EP o upadajícím ocelářství v Evropě

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů; Akční plán pro konkurenceschopné a udržitelné ocelářství v Evropě (KOM(2013)407)

EP 4. 2. 2014 přijal (poměrem 505:97:25) zprávu, kterou vydal z vlastního podmětu o akčním plánu Komise pro konkurenceschopné a udržitelné ocelářství v Evropě z července 2013.

Pozadí

Akční plán pro konkurenceschopné a udržitelné ocelářství se věnuje potížím evropského ocelářského hospodářství, které je nekonkurenceschopné a trpí nízkou poptávkou. Plán stanovuje vizi pro období 2030 až 2050 v oblasti ocelářství a stanovuje strategii pro přechod hospodářství k udržitelnému a účinnému celosvětovému energetickému systému.

Klíčové a sporné body

Plenární zasedání EP vyzvalo orgány EU a členské státy k provádění protikrizových opatření na podporu ocelářského průmyslu a přípravu jeho využití. Zpráva hovoří o tom, že podíl EU na celosvětové produkce oceli se během 10 let snížil na polovinu, zatímco Čína dnes představuje téměř 50% světové produkce. Doznívající krize má za následek globální nadprodukci oceli, nicméně v roce 2050 se předpokládá dvakrát až třikrát větší spotřeba oceli a ostatních základních kovů, než je tomu v současné době. Evropský ocelářský průmysl potřebuje investovat a zlepšit svou konkurenceschopnost.

Parlament považuje akční plán Komise pro ocelářství v Evropě za důležitý prvek v boji o omezení dalšího přemístění výroby oceli mimo Evropu. EP zdůraznil, že je nutné, aby (1) Komise, členské státy, průmysl a odbory jednaly společně za účelem udržení kvalifikovaných pracovníků v odvětví oceli, (2) Komise vyvíjela snahu o růst konkurenceschopnosti ocelářského průmyslu, (3) byly využity prostředky z ESF a EGF na boj s dopady restrukturalizace průmyslu, (4) Komise pokračovala v boji za snížení cen energií a stabilizaci dodávek a (5) vydávala monitorovací zprávy, jak požadovalo usnesení EP ze dne 13. 12. 2012 o ocelářském průmyslu EU.

Předpokládaný další vývoj

Komise navrhuje formálně vytvořit skupinu na vysoké úrovni, která by dohlížela na provádění Akčního plánu. Tento proces by znamenal každoroční setkávání vysokých představitelů. Jejím hlavním cílem by bylo utvořit evropskou platformu pro vzájemnou výměnu informací, dialog a výměnu osvědčených postupů.

Odkazy

Udělování hudebních licencí bude snazší

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu (KOM(2012)372)

Plénum EP 4. 2. 2014 podpořilo drtivou většinou (640:18:22) návrh směrnice EP a Rady, který má zajistit snazší udělování hudebních licencí. Ten posléze 20. 2. 2014 schválila Rada a k finálnímu podpisu došlo 26. 2. 2014. Nová směrnice umožní poskytovatelům získat licence kolektivních správců, které budou moci využívat přes hranice EU, díky čemuž získají spotřebitelé mnohem větší možnosti stahování nebo poslouchání hudby.

Pozadí

Komise návrh směrnice, jež by měla zmodernizovat působení tzv. kolektivních správců, uveřejnila v červenci 2012 (více v příspěvku „Komise chce usnadnit udělování hudebních licencí“, Vnitřní trh v červenci 2012). Kolektivní správci spravují udělování licencí (k užití hudebních nahrávek chráněných autorským právem) a pro skladatele a textaře vybírají a následně jim přerozdělují odpovídající honoráře. Obecně jde ale o aktivitu omezenou územím konkrétního členského státu. V EU působí více než 250 kolektivních správců, kteří každoročně spravují příjmy ve výši cca 6 mld. €. Výkon práv v odvětví hudby představuje přibližně 83 % z celkových příjmů, které kolektivní správci vyberou.

Komise svůj návrh, založený mimo jiné i na Aktu o jednotném trhu (více v příspěvku „Single Market Act „tlačí“ EP i Komise“, Vnitřní trh v dubnu 2011), obhajuje tím, že nová norma napomůže dotvoření jednotného trhu EU v oblasti duševního vlastnictví.

Výbor JURI 9. 7. 2013 jednomyslně souhlasil se snazším udělováním hudebních licencí schválením zprávy Marielle Gallo (EPP).

Tato iniciativa je spojena s rozvojem Digitální agendy pro Evropu. Akt o jednotném trhu vnímá duševní vlastnictví jako jednu z oblasti, ve kterých je nutné činit další kroky. Zejména v současné době internetu je nezbytná nadnárodní (celoevropská) správa modelů licencování.

Klíčové a sporné body

Návrh směrnice sleduje dva základní cíle (1) zvýšit transparentnost a efektivitu autorských práv tzv. kolektivních správců; (2) usnadnit poskytování přeshraničních licencí na autorská práva u on-line hudby (více v příspěvku „JURI podporuje snazší udělování hudebních licencí“, Vnitřní trh v červenci 2013). Směrnice dává držitelům práv možnost, aby se mohli více zapojit do vnitřního rozhodování organizací, které bývají často obviňovány z netransparentnosti. Směrnice podporuje rozvoj nových modelů hudebních přístupů a přispívá k boji proti on-line porušování autorských práv.

Předpokládaný další vývoj

Směrnice byla podepsána 26. 2. 2014 a vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku EU.

Odkazy

EU bude více harmonizovat další průmyslová odvětví

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility (KOM(2011)765)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání vah s neautomatickou činností na trh (KOM(2011)766)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání jednoduchých tlakových nádob na trh (KOM(2011)768)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání měřidel na trh (KOM(2011)769)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání výtahů a bezpečnostních komponent pro výtahy na trh (KOM(2011)770)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání na trh a dozoru nad výbušninami pro civilní použití (KOM(2011)771)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu (KOM(2011)772)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí na trh (KOM(2011)773)

Plénum EP 5. 2. 2014 přijalo vysokým kvórem poslanců 8 směrnic v rámci tzv. harmonizačního balíku, které se týkají bezpečnosti, označování a jasnějších pravidel pro určité výrobky. Harmonizační balík posléze schválila Rada 20. 2. 2014.

Pozadí

Komise podporuje vysokou úroveň ochrany a snaží se poskytnout hospodářským subjektům nástroje, které jim umožní prokázat shodu výrobků, a zaručit tak jejich volný pohyb na základě důvěry. Komise je přesvědčena, že nejasnosti a nejednotnosti mohou vést k řadě problémů, a proto navrhla harmonizační balík pro určité výrobky. Neharmonizace trhu může vést k výskytu výrobků, které nejsou v souladu s právními předpisy, což snižuje důvěru označení CE, vede k narušení hospodářské soutěže v důsledku různých přístupů k prosazování právních předpisů atd. Balík 8 směrnic má zajistit, aby etikety, označení a přiložené pokyny byly jasné a srozumitelné. Podle zpravodajky v EP Zuzany Roithové (EPP) se tím má zabránit přístupu méně kvalitních výrobků na trh EU.

Iniciativa je součástí modernizace právních předpisů výrobků v EU s cílem zjednodušit pravidla, snížit administrativní zátěž (zejména pro malé a střední podniky) a zavést jasnější a více koherentní pravidla v celé řadě odvětví. Cílem harmonizačního balíku je zabránit roztříštěnosti jednotlivých odvětví např. překrývajícími se nebo vzájemně vylučujícími se požadavky v rámci vnitřního trhu.

Balík se připravoval 1,5 roku a vyžadoval řadu kol jednání s Radou a Komisí. Kvůli jeho projednávání ve výborech bylo již dříve odloženo hlasování.

Klíčové a sporné body

Pravidla, která balík směrnic obsahuje, zahrnují jasnější povinnosti pro výrobce, dovozce a distributory. Např. se jedná o označení vhodnosti; obecné označování na etiketách; záruky pro bezpečnost spotřebitele prostřednictvím systému sledování daných výrobků, který umožňuje vysledování vadných nebo nebezpečných výrobků v EU; lepší vybavení pro členské státy, aby mohly provádět dohled nad trhem a zlepšení důvěryhodnosti označení CE pomocí přísnějších pravidel atd.

Předpokládaný další vývoj

Souhrn legislativních aktů bude zveřejněn v Úředním věstníku EU.

Odkazy

Rada schválila posílení systému pojištění vkladů v EU

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o systémech pojištění vkladů (KOM(2010)368)

Rada 18. 2. 2014 podpořila revizi systému pojištění vkladů (Deposit Guarantee Schemes, DGS) v členských státech.

Pozadí

Systém pojištění vkladů byl na evropské úrovni zaveden v roce 1994, jednání o jeho revizi začala v létě roku 2010 (více v příspěvku „Komise předložila balík na posílení důvěry ve finanční služby“, Vnitřní trh v červenci 2010). Komise balík návrhů tehdy předložila coby komplexní reformu dosavadní právní úpravy, jež měla doplnit řadu ad hoc kroků provedených bezprostředně po vypuknutí finanční krize v roce 2008.

Cílem revize je zajistit dostatečné finanční prostředky fondům DGS a posílit ochranu vkladatelů v případě úpadku nebo řešení problémů banky (aby dostali vložené peníze co nejrychleji zpět). Revizí má dojít k posílení stávajících národních systémů pojištění vkladů.

Litevské předsednictví dosáhlo v prosinci 2013 politické dohody mezi EP a Radou (více v příspěvku „Instituce se dohodly na posílení systému pojištění vkladů v EU“, Vnitřní trh v prosinci 2013).

Klíčové a sporné body

Hlavní cílem směrnice je zlepšit ochranu vkladů do výše 100 tisíc €. Největší změny od původního návrhu se týkají pay-out (vyplácení vkladů), jehož lhůta bude od roku 2024 stanovena na 7 pracovních dnů, přičemž bude docházet k postupnému snižování z dnešních 20 pracovních dnů.

Fondy DGS mají do 10 let (s možností prodloužení dané lhůty o další 4 roky, pokud během fáze vytváření dojde k výplatě velké částky z fondu) dosáhnout částky 0,8 % (v případě „koncentrovaného bankovního odvětví“ a po souhlasu EK 0,5 %).

Do fondů systému pojištění vkladů budou nadále plynout finanční prostředky přímo od bank. Daňoví poplatníci nebudou muset tyto fondy přímo financovat. Banky, které se chovají více rizikově, budou do systému dle dohody přispívat více.

Předpokládaný další vývoj

Formální schválení ze strany Rady je očekáváno v březnu, po něm má EP učinit stejný krok (ve druhém čtení) na dubnovém zasedání pléna EP.

Odkazy

EP a Rada dosáhly dohody o změně stávající účetní legislativy

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS, pokud jde o zveřejňování nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými společnostmi a skupinami (KOM(2013)207)

Coreper 26. 2. 2014 schválil dohodu, která se týká návrhu směrnice Rady a EP o zveřejňování nefinančních informací a mění směrnice Rady č. 78/660 a 83/349. Společnosti, kterých se směrnice týkají, budou muset zveřejňovat informace o politikách, rizicích a výsledcích v oblastech životního prostředí, zaměstnanosti a sociálních věcí, dodržování lidských práv a boje proti korupci.

Pozadí

Návrh Komise předložený v dubnu 2013 odkazuje krom realizované veřejné konzultace zejména na Akt o jednotném trhu, resp „12 projektů pro jednotný trh roku 2012“ z dubna 2011 (více v příspěvku „Single Market Act ,tlačí‘ EP i Komise, Vnitřní trh v dubnu 2011), sdělení „Obnovená strategie EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011–2014“ z října 2011 (více v příspěvku „Komise chce, aby podnikání v EU bylo „odpovědnější“, Vnitřní trh v říjnu 2011) a akční plán pro právo obchodních společností a podnikové řízení z prosince 2012.

Formálně by měla doznat změn zejména tzv. čtvrtá směrnice o účetnictví (směrnice č. 78/660), neboť její ustanovení – přestože byla již 14krát novelizována – jsou podle Komise nejasná. A i proto její požadavky naplňuje jen cca 10 % dotčených společností. Revidována by měla být také směrnice č. 83/349 (tzv. sedmá směrnice o účetnictví).

Hlavním problémem v jednání o návrhu směrnice o zveřejňování nefinančních informací byla oblast působnosti legislativního aktu. Komise v návrhu stanovila, že se právní přepisy vztahují na společnosti s více než 500 zaměstnanci, to schválil i JURI. Členské státy požadovaly omezit oblast působnosti směrnice pouze na společnosti, které figurují na burze, k čemuž ovšem nedošlo (více v příspěvku „IMCO podpořil zpřísnění směrnic o účetnictví“, Vnitřní trh v listopadu 2013).

Klíčové a sporné body

Dohoda stanovuje, že pravidla se budou týkat pouze některých velkých firem s více než 500 zaměstnanci. Velké subjekty veřejného zájmu přesahující stanovenou mez budou muset ve svých zprávách zveřejňovat relevantní a užitečné informace z environmentální a sociální oblasti. Zahrnuje společnosti, které jsou kótovány na burze stejně jako některé z těch, které kótovány nejsou. Celkový rozsah zahrnuje asi 6 tis. společností v celé EU. Snahou je administrativní zátěž omezit na minimum. Firmy budou mít povinnost zveřejňovat stručné a užitečné informace potřebné pro pochopení jejich vývoje, výkonnosti, postavení a vlivu. Nebudou vyžadovány plnohodnotné a podrobné zprávy.

Předpokládaný další vývoj

Očekává se, že o návrhu směrnice bude EP na plenárním zasedání v dubnu. Rada by měla návrh formálně přijmout následně potom. Komise by měla podat do roku 2018 zprávu o průběhu.

Odkazy

Coreper podpořil jednotná elektronická identifikační pravidla

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce na vnitřním trhu (KOM(2012)238)

Coreper 28. 2. 2014 podpořil kompromisní řešení mezi Radou a Evropským parlamentem o návrhu nařízení, jenž by mělo umožnit používat elektronický podpis pro přeshraniční transakce a plně využít elektronickou identifikaci na jednotném digitálním trhu.

Pozadí

Nyní je v platnosti pouze směrnice č. 1999/93 o elektronických podpisech. Na jejím základě sice vznikl právní rámec pro elektronické podpisy, právní úpravy jednotlivých členských států se však vzájemně liší; podle Komise“je prakticky nemožné realizovat (levné – pozn. aut.) elektronické transakce se zahraničím“. Totéž platí pro důvěryhodné služby, jako jsou elektronická časová razítka, pečetní systémy a doručování i ověřování pravosti přes internet.

Nový návrh by měl napomoci uvedené problémy vyřešit. Komise předpokládá, že členské státy aktivně využijí možností, jež jim nová norma nabídne. Vychází z toho, že do relevantního projektu STORK (ale i dalších pilotních projektů) se zapojilo 17 členských států.

Komise již dopředu avizovala, že návrh neklade tyto požadavky na členské státy – nemá (1) zavazovat členské státy EU k zavedení vnitrostátních (elektronických) průkazů totožnosti ani by nemělo zavazovat jednotlivce k získání takových průkazů; (2) zavádět evropský identifikační systém nebo jakoukoli unijní databázi; (3) umožňovat sdílení osobních údajů s jinými stranami nebo jej vyžadovat.

Návrh odkazuje také na Akt o jednotném trhu (více v příspěvku „Single Market Act „tlačí“ EP i Komise“, Vnitřní trh v dubnu 2011), akční plán elektronické veřejné správy na období 2011–2015 z prosince 2010 či tzv. digitální agendu pro Evropu z května 2010 (více v příspěvku „ITRE podporuje fakultativní jednotnou elektronickou identifikaci“ Vnitřní trh v říjnu 2013).

Návrh směrnice je založen na článku 114 SFEU, který se týká přijímání pravidel k odstranění stávajících překážek fungování vnitřního trhu. Jejím hlavním cílem je zvýšit účinnost veřejných a soukromých on-line služeb, podpořit elektronický obchod v rámci EU a posílit důvěru v elektronické transakce v rámci vnitřního trhu. Vzájemné uznávání elektronické identifikace je důležité například v případě provádění přeshraniční zdravotní péče pro evropské občany. Nová pravidla vyžadují, aby členské státy uznaly prostředky elektronické identifikace fyzických a právnických osob, které spadají do elektronického identifikačního systému jiného členského státu, které byly oznámeny Komisí.

Klíčové a sporné body

Nařízení řeší problematiku vzájemného uznávání elektronické identifikace, stanovuje pravidla, která posílí důvěru v tyto služby (zejm. pokud jde o elektronické transakce) a vytváří právní rámec pro elektronické podpisy, razítka a časová razítka potvrzující datum dokumentů, stejně tak i pro elektronicky doručované služby a certifikované služby pro ověřování webových stránek.

Od poloviny roku 2015 budou členské státy na základě dobrovolnosti uznávat elektronické identifikace notifikované jiným členským státem, od poloviny roku 2018 již budou povinny tak učinit (předpokládá se, že časový harmonogram bude velmi těsný pro nejméně rozvinuté členy EU).

Státy, které umožňují společnostem používat oficiální elektronické dokumenty ve svých transakcích, tak budou moci činit i nadále (ve Švédsku nebo Estonsku). Poslanci věří, že systém povede k růstu on-line podnikání, jelikož se zlepší systém pro firmy a jejich klienty, kteří budou vědět, že dokumenty jsou platné. Vzájemné uznávání bude také snazší pro ty, kteří jednají s úřady v jiné zemi EU.

Nařízení neukládá členským státům povinnost zavést nebo oznámit systémy elektronické identifikace. Státy musí uznávat a přijímat oznámené elektronické identifikace u internetových služeb, u kterých se k získání přístupu na vnitrostátní úrovni vyžaduje elektronická identifikace.

Navrhované nařízení vytvoří rovné podmínky pro podniky poskytující důvěryhodné služby, kdy stávající rozdíly ve vnitrostátních právních předpisech v současnosti často vedou k právní nejistotě a dodatečné zátěži.

Předpokládaný další vývoj

Komise musí ještě vytvořit prováděcí akty objasňující kritéria dokumentů pro oblast bezpečnosti, pojištění, odpovědnosti a ochrany osobních údajů, což přispěje ke zvýšení důvěry mezi státy.

Kompromis ještě čeká schválení výboru ITRE a následně pléna EP. Dle orientačního plánu by měl být návrh projednáván na plenárním zasedání 3. 4. 2014. Po hlasování v plénu bude nutné také schválení Radou, které by mělo následovat po rozhodnutí v EP.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality