Vnitřní trh v dubnu 2021

Krátce…

Komise navrhla osvobodit od DPH po dobu krize vybrané zboží

Komise 12. 4. 2021 navrhla osvobodit od DPH zboží a služby, které Komise a instituce a agentury EU po dobu krize poskytují členským státům a občanům. Reaguje tak na zkušenosti, jež koronavirová pandemie přinesla. Ukázalo se např., že DPH účtovaná z některých transakcí se u veřejných zakázek stává nákladovým faktorem, který zatěžuje už tak napjaté rozpočty. Účelem dnešní iniciativy je proto maximalizovat efektivitu finančních prostředků vynakládaných EU ve veřejném zájmu v reakci na krize, jako jsou přírodní katastrofy a mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví. Upevní se také pozice orgánů EU pro zvládání krizí a katastrof, mimo jiné těch spadajících pod Evropskou zdravotní unii a mechanismus civilní ochrany EU. Pokud budou nová opatření zavedena, umožní Komisi a dalším institucím a agenturám EU nakupovat a dovážet zboží a služby určené k distribuci v EU v rámci odezvy na mimořádné události bez DPH. Příjemci mohou být členské státy nebo třetí strany, například vnitrostátní orgány nebo instituce (nemocnice, vnitrostátní zdravotnické nebo krizové orgány apod.). Osvobození se má vztahovat mimo jiné na: diagnostické testy, testovací materiál a laboratorní vybavení; osobní ochranné prostředky (OOP) jako rukavice, respirátory, roušky, pláště, dezinfekční přípravky a vybavení; stany, polní lůžka, oblečení a potraviny; vyhledávací a záchranné zařízení, pytle s pískem, záchranné vesty a nafukovací čluny; antimikrobika a antibiotika, protilátky pro případ chemické hrozby, ošetřující přípravky na poranění z ozáření, antitoxiny, jodové tablety; krevní výrobky nebo protilátky; zařízení na měření radiace; vývoj, výroba a pořizování nezbytných produktů, výzkumná a inovační činnost, vytváření strategických zásob, farmaceutické licence, karanténní zařízení, klinické hodnocení, dezinfekce prostor a další. Legislativní návrh, kterým se změní směrnice č. 112/2006 o DPH, bude nyní předložen k posouzení EP a následně Radě ke schválení.

Rada přijala postoj k programu pro jednotný trh

Rada 13. 4. 2021 přijala postoj v 1. čtení k navrhovanému nařízení, kterým se zavádí program EU pro jednotný trh na období 2021–2027 (více v příspěvku „Komise představila svoji vizi víceletého finančního rámce”, Institucionální záležitosti v červnu 2018). Tento krok navazuje na dohodu dosaženou s EP v prosinci 2020. Hlavním cílem programu pro jednotný trh je umožnit občanům, spotřebitelům, podnikům a orgánům veřejné správy v celé EU plně využívat výhod, které přináší integrace trhu. Za tímto účelem podporuje opatření, jejichž cílem je zlepšit správu a fungování vnitřního trhu; posílit konkurenceschopnost podniků EU, zejména MSP; umožnit vypracování kvalitních evropských norem; zvýšit ochranu spotřebitelů; zvýšit úroveň zdraví lidí, zvířat a rostlin a zlepšit životní podmínky zvířat; podporovat kvalitní, včasně vypracované a spolehlivé evropské statistické údaje. Program slučuje činnosti, jež byly dříve financovány v rámci 6 různých programů. Jeho celkový rozpočet činí 4,2 mld. €; to je o 119 mil. € více, než Komise původně navrhla. Program byl přijat 28. 4. 2021. Nařízení se zpětně použije se od 1. 1. 2021.

Rada a EP přijaly mechanismus pro spravedlivou transformaci

Rada a EP se 26. 4. 2021 dohodly na návrhu Komise týkajícím se nového úvěrového nástroje pro veřejný sektor. Bylo dosaženo dohody o všech návrzích v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci (více v příspěvku „Komise představila metodu přidělování podpory z Fondu pro spravedlivou transformaci”, Vnitřní trh v lednu 2020). Úvěrový nástroj pro veřejný sektor je 3. pilířem mechanismu pro spravedlivou transformaci, který byl vytvořen s cílem řešit sociální a hospodářské důsledky cíle dosáhnout klimatické neutrality EU do roku 2050 a cílů EU v oblasti klimatu pro rok 2030. Dalšími 2 pilíři mechanismu jsou Fond pro spravedlivou transformaci a zvláštní režim pro spravedlivou transformaci v rámci InvestEU (více v příspěvku „Komise představila svoji vizi víceletého finančního rámce“, Institucionální záležitosti v červnu 2018, v příspěvku „EP se vyjádřil k programu InvestEU“, Institucionální záležitosti v lednu 2019 a v příspěvku „EU chce zefektivnit nástroj na podporu investic“, Institucionální záležitosti v únoru 2019). Sestává z kombinace grantů (1,5 mld. €) z rozpočtu EU a úvěrů (10 mld. €) poskytovaných EIB. Nástroj se zaměřuje specificky na veřejné subjekty a vytváří preferenční úvěrové podmínky pro projekty, které negenerují dostatečné příjmy na to, aby byly finančně životaschopné. Sestává z kombinace grantů (1,5 mld. €) z rozpočtu EU a úvěrů (10 mld. €) poskytovaných EIB. Podpora ve formě grantů, která bude doplňovat úvěry EIB, má pomoci snížit finanční zátěž příjemců a zvýšit atraktivnost příslušných investic. Poradenství příjemcům poskytne Poradenské centrum zřízené v rámci Programu InvestEU.

V rámci realizace Zelené dohody pro Evropu má tento nástroj pomoci řešit socioekonomické problémy spojené s přechodem EU na klimatickou neutralitu v regionech, které jsou v územních plánech spravedlivé transformace určeny jako nejvíce postižené (více v příspěvku „Zelená dohoda pro Evropu byla představena“, Životní prostředí v prosinci 2019, v příspěvku „EU zveřejnila financování plánované ekologické transformace“, Vnitřní trh v lednu 2020, v příspěvku „Komise představila metodu přidělování podpory z Fondu pro spravedlivou transformaci“, Vnitřní trh v lednu 2020, v příspěvku „Komise podporuje členské státy při přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku”, Životní prostředí v květnu 2020 a v příspěvku „Rada potvrdila politickou dohodu o JTF”, Institucionální záležitosti v prosinci 2020). Má doplňovat ostatní 2 pilíře mechanismu pro spravedlivou transformaci, tj. Fond pro spravedlivou transformaci (FST) a zvláštní režim pro spravedlivou transformaci v rámci Programu InvestEU (více v příspěvku „Komise představila svoji vizi víceletého finančního rámce“, Institucionální záležitosti v červnu 2018, v příspěvku „EP se vyjádřil k programu InvestEU“, Institucionální záležitosti v lednu 2019, v příspěvku „EU chce zefektivnit nástroj na podporu investic“, Institucionální záležitosti v únoru 2019 a v příspěvku „EU zveřejnila financování plánované ekologické transformace”, Vnitřní trh v lednu 2020). Celkově se očekává, že prostřednictvím nástroje se během příštích 7 let zmobilizují veřejné investice ve výši 25–30 mld. €. Hlavním finančním partnerem má být EIB. V nařízení se však stanoví možnost spolupracovat s dalšími finančními partnery v případě možného budoucího navýšení zdrojů. Nástroj budou provádět v rámci přímého řízení Komise a Evropská výkonná agentura pro klima, infrastrukturu a životní prostředí. Podpora z nástroje se bude poskytovat buď individuálním projektům, anebo prostřednictvím rámcových úvěrů. Hlavní prvky kompromisního návrhu zahrnují: (1) Zdroje: 1,525 mld. € z rozpočtu EU na grantovou složku a 10 mld. € z úvěrů EIB; (2) Cíle: podporovat subjekty veřejného sektoru při řešení socioekonomických problémů území, která jsou v územních plánech spravedlivé transformace určena jako nejvíce postižená přechodem EU na klimatickou neutralitu. (3) Grantová složka se bude provádět v rámci přímého řízení. (4) Granty budou udělovány ve 2 fázích: granty udělené na základě výzev k podávání návrhů, které nepřesáhnou vnitrostátní podíly, a granty udělené na konkurenčním základě na úrovni EU až do vyčerpání zbývajících zdrojů. (5) Poradenskou podporu při přípravě, vypracování a provádění způsobilých projektů příjemcům poskytne Poradenské centrum zřízené v rámci Programu InvestEU. (6) Pracovní programy stanoví podmínky způsobilosti a kritéria pro výběr projektů, jakož i prioritizaci projektů tam, kde poptávka převýší finanční zdroje v rámci vnitrostátních přídělů. (7) Kritéria pro udělování grantů, která se později dále upřesní v pracovních programech a která bude možné uplatnit v případě, kdy počet způsobilých projektů přesáhne dostupné zdroje. Přednost dostanou příjemci v méně rozvinutých regionech. (8) Seznam horizontálních zásad, které mají být u všech investic dodržovány, včetně respektování základních práv, genderové rovnosti, nediskriminace a sociální ochrany a ochrany životního prostředí. Součástí těchto prvků je také zásada „významně nepoškozovat“. (9) Zvýšená grantová složka pro méně rozvinuté regiony, která by mohla dosáhnout až 25 % úvěrové složky. (10) Zvýšený příděl prostředků na technickou pomoc určenou pro předkladatele projektů v méně rozvinutých regionech. Po technické finalizaci znění, v němž bude zohledněna politická dohoda, budou muset EP a Rada nařízení schválit, aby mohlo vstoupit v platnost. První výzvy k předkládání návrhů v rámci nástroje by měly být vyhlášeny v 2. polovině 2021. Cíle nástroje budou rovněž sledovány v souladu s cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje, evropským pilířem sociálních práv, se zásadou „znečišťovatel platí“, Pařížskou dohodou o změně klimatu a zásadou „významně nepoškozovat“.

Komise schválila český program na podporu podniků postižených koronavirovou pandemií

Komise 26. 4. 2021 schválila český program ve výši 1,9 mld. €, který má podnikům postiženým koronavirovou pandemií pomoci s uhrazením nepokrytých fixních nákladů. Program byl schválen podle dočasného rámce pro státní podpory. Komise přijala tzv. dočasný rámec, který má členským státům umožnit využít plnou flexibilitu stanovenou v pravidlech státní podpory, a během rozšíření onemocnění koronavirem tak podpořit ekonomiku. Dočasný rámec ve znění z dubna, května, června, října 2020 a ledna 2021 stanovuje druhy podpory, které mohou členské státy poskytnout (více v příspěvku „Komise vydala balík opatření proti COVID-19”, Veřejné zdraví v březnu 2020, v příspěvku „Komise plánuje rozšíření dočasného rámce státní podpory na rekapitalizační opatření“, Hospodářská soutěž v dubnu 2020 a v příspěvku „Komise prodlužuje a rozšiřuje dočasný rámec pro opatření státní podpory”, Hospodářská soutěž v říjnu 2020). ČR oznámila Komisi program s rozpočtem přibližně 1,9 mld. € (50 mld. Kč), který na základě dočasného rámce dále podpoří podniky postižené koronavirovou pandemií. Program je určen všem firmám bez ohledu na velikost či konkrétní sektor, s výjimkou finančního sektoru. Z veřejných prostředků bude kompenzována část nepokrytých fixních nákladů, které příjemcům podpory vznikly v období od března 2020 do prosince 2021. Podpora bude vyplácena ve formě přímých dotací. Žádat budou moci podniky, jejichž obrat poklesl v příslušném období ve srovnání s obdobím před pandemií alespoň o 30 %. Podniky budou mít nárok na podporu do maximální výše 70 % svých fixních nákladů (až 90 % v případě mikropodniků a malých firem). Cílem programu je zmírnit hospodářské potíže a nedostatek likvidity, s nimiž se příjemci potýkají v důsledku restriktivních opatření, která zavedla česká vláda ve snaze zabránit šíření koronaviru. Komise shledala, že program předložený ČR splňuje podmínky stanovené v dočasném rámci. Podpora zejména (1) nepřekročí 10 mil. € na 1 podnik, (2) bude se týkat fixních nákladů, které vznikly během období mezi březnem 2020 až prosincem 2021, (3) bude poskytnuta podnikům, kterým v daném období poklesl obrat nejméně o 30 % ve srovnání s odpovídajícím obdobím před vypuknutím koronavirové krize, a (4) bude poskytována do konce prosince 2021. Komise dospěla k závěru, že český program je nezbytný, vhodný a přiměřený k nápravě vážné poruchy v hospodářství členského státu v souladu s čl. 107 SFEU a podmínkami stanovenými v dočasném rámci. Na tomto základě a podle pravidel EU pro opatření státní podpory Komise program schválila.