10.11.2021
Euroskop
Komise navrhuje přezkum bankovních pravidel EU, Komise vydala 1. zelený dluhopis k financování udržitelného oživení, ERI ohlásila novou vlnu vítězných startupů
|
Komise navrhuje přezkum bankovních pravidel EU
|
Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council amending Regulation (EU) No 575/2013 as regards requirements for credit risk, credit valuation adjustment risk, operational risk, market risk and the output floor (COM(2021)664)
Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council amending Directive 2013/36/EU as regards supervisory powers, sanctions, third-country branches, and environmental, social and governance risks, and amending Directive 2014/59/EU (COM(2021)663)
Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council amending Regulation (EU) No 575/2013 and Directive 2014/59/EU as regards the prudential treatment of global systemically important institution groups with a multiple point of entry resolution strategy and a methodology for the indirect subscription of instruments eligible for meeting the minimum requirement for own funds and eligible liabilities (COM(2021)665)
- Komise 27. 10. 2021 představila návrh přezkumu bankovních pravidel EU, které mají zajistit, aby evropské banky byly odolnější vůči potenciálním budoucím hospodářským otřesům, a zároveň přispět k oživení EU po pandemii COVID-19 a k přechodu ke klimatické neutralitě.
Pozadí
V důsledku finanční krize se regulační orgány z 28 světových jurisdikcí v rámci Basilejského výboru pro bankovní dohled dohodly na novém mezinárodním standardu pro posílení bank známém jako dohoda Basel III. Tato dohoda byla dokončena v roce 2017. EU již většinu pravidel obsažených v dohodě zavedla, což vedlo k mnohem silnější kapitalizaci bankovního sektoru EU. Díky tomu zůstaly evropské banky během krize COVID-19 odolné, což dokládá skutečnost, že nadále poskytovaly úvěry. Přijaté reformy mají završit program opatření po finanční krizi, jehož cílem bylo podstatně posílit konkurenceschopnost a udržitelnost bankovního sektoru EU (více v příspěvku „Komise přichází s dalším posílením ochrany bankovních vkladů”, Institucionální záležitosti v listopadu 2015, v příspěvku „Komise plánuje další posilování bankovního systému EU”, Institucionální záležitosti v listopadu 2016, v příspěvku „Rada se zabývala otázkou nesplacených úvěrů v EU”, Vnitřní trh v červnu 2017 a v příspěvku „Komise ve svém sdělení vyzvala k dokončení úplné bankovní unie”, Institucionální záležitosti v říjnu 2017).
Bankovní balík Komise z dubna 2020 přispěl ke zmírnění dopadů koronavirové krize zavedením cílených „rychlých oprav“ obezřetnostních pravidel EU v oblasti bankovnictví. Balík opatření na podporu oživení kapitálových trhů, který byl přijat v červenci 2020, navrhl cílené změny pravidel kapitálového trhu s cílem podpořit větší investice do ekonomiky, umožnit rychlou rekapitalizaci společností a zvýšit schopnost bank financovat oživení (více v příspěvku „Bankovní balík Komise má usnadnit poskytování úvěrů domácnostem a podnikům”, Vnitřní trh v dubnu 2020 a v příspěvku „Komise podpoří evropské kapitálové trhy”, Informační společnost v září 2020 a v příspěvku „Kapitálové trhy pomáhají evropskému oživení”, Vnitřní trh v červenci 2020). V prosinci 2020 Komise předložila strategii, která by měla zabránit nahromadění úvěrů v selhání, které vznikají v důsledku koronavirové krize..
Klíčové a sporné body
Balík představuje poslední krok k provedení dohody Basel III v EU. Této dohody, jejímž cílem je učinit banky odolnějšími vůči možným hospodářským otřesům, dosáhla EU a její partneři ze skupiny G20 v rámci Basilejském výboru pro bankovní dohled. Tento návrh by měl tuto reformu bankovních pravidel završovat.
Přezkum se sestává z těchto legislativních prvků:
- legislativního návrhu na změnu směrnice o kapitálových požadavcích (směrnice č. 36/2013)
- legislativního návrhu na změnu nařízení o kapitálových požadavcích (nařízení č. 575/2013)
- samostatného legislativního návrhu na změnu nařízení o kapitálových požadavcích v oblasti řešení krize bank (v souvislosti s řetězovými strukturami, tzv. „daisy chains“)
Konkrétně se balík skládá z těchto částí:
-
Provedení dohody Basel III – posílení odolnosti vůči hospodářským otřesům
Přijatým balíkem opatření se má provádět mezinárodní dohoda Basel III, přičemž se mají zohledňovat specifické rysy bankovního sektoru EU, například pokud jde o hypotéky s nízkým rizikem. Cílem návrhu by mělo být zajistit, aby v tzv. interních modelech, které banky používají k výpočtu svých kapitálových požadavků, nebyla podceňována rizika, čímž se zajistí, že banky by banky měly mít mít na pokrytí těchto rizik dostatečný kapitál. Díky tomu by mělo být jednodušší srovnávat kapitálové poměry založené na riziku mezi jednotlivými bankami, což by pomohlo obnovit důvěru v tyto poměry a potažmo i ve stabilitu celého sektoru. Dále je cílem návrhu posílit odolnost, aniž by to vedlo k výraznému zvýšení kapitálových požadavků. Návrh má omezovat celkový vliv na kapitálové požadavky na úroveň, která je bezprostředně nezbytná, čímž by se zachovala konkurenceschopnost bankovního sektoru EU. Tento balík má rovněž snižovat náklady na dodržování předpisů, obzvláště pro menší banky, aniž by došlo ke snížení obezřetnostních standardů.
-
Udržitelnost – příspěvek k ekologické transformaci
Posílení odolnosti bankovního sektoru vůči environmentálním, sociálním a správním rizikům (tzv. rizikům ESG) je klíčovou oblastí strategie Komise pro udržitelné financování (více v příspěvku „EU chce zlepšit udržitelné financování”, Životní prostředí v červenci 2021). Podle Komise je nezbytné zlepšit způsob, jakým banky tato rizika měří a řídí, a zajistit, aby činnost bank mohly monitorovat trhy. Klíčovou roli v tomto ohledu hraje obezřetnostní regulace. Návrh má bankám ukládat povinnost, aby v rámci svého systému řízení rizik systematicky zjišťovaly, zveřejňovaly a řídily rizika ESG. To zahrnuje pravidelné zátěžové testy v oblasti klimatu prováděné jak orgány dohledu, tak bankami. Orgány dohledu by měli být povinni posuzovat rizika ESG v rámci svých pravidelných kontrol. Všechny banky by měly rovněž povinně zveřejňovat i to, do jaké míry jsou rizikům ESG vystaveny. Aby se předešlo nadměrné administrativní zátěži pro menší banky, měly by být pravidla pro zveřejňování přiměřeně odstupňovaná. Navrhovaná by opatření měla zvýšit odolnost bankovního sektoru, a taktéž by měla zajistit, aby banky zohledňovaly aspekty udržitelnosti.
-
Silnější dohled – zajištění řádného řízení evropských bank a lepší ochrana finanční stability
Balík by měl poskytovat orgánům dohledu účinnější nástroje, které by měly moci využívat při dohledu nad bankami EU. Měl by se stanovit jasný, spolehlivý a vyvážený soubor požadavků na způsobilost a bezúhonnost, jejichž prostřednictvím orgány dohledu posuzují, zda mají vedoucí pracovníci dovednosti a znalosti nezbytné pro řízení banky. V reakci na „skandál Wirecard“ by měly mít nyní orgány dohledu rovněž lepší nástroje pro dohled nad společnostmi poskytujícími finanční technologie, včetně dceřiných společností bank. Tento upravený soubor nástrojů má zajistit řádné a obezřetné řízení evropských bank. Přezkum se rovněž zabývá otázkou zřizování poboček bank ze třetích zemí v EU. V současné době se na tyto pobočky vztahují především vnitrostátní právní předpisy, které jsou harmonizovány jen ve velmi omezené míře. Bankovní balík by pravidla v této oblasti uplatňovaná napříč EU měl sjednotit, což by orgánům dohledu mělo umožnit lépe řídit rizika spojená s těmito subjekty, jejichž činnost v EU v posledních letech výrazně nabyla na intenzitě.
Předpokládaný další vývoj
Legislativní balík má nyní projednat EP a Rada.
Odkazy
- Návrh na změnu směrnice o kapitálových požadavcích
- Návrh na změnu nařízení o kapitálových požadavcích
- Návrh na změnu nařízení o kapitálových požadavcích v oblasti řešení krize bank (tzv. „daisy chains”)
- Mezinárodní dohoda Basel III
- Strategie Komise pro udržitelné financování
- Bankovní balík: Otázky a odpovědi
- Bankovní balík: Informativní přehled
- Bankovní balík: právní texty
Krátce…
Komise vydala 1. zelený dluhopis k financování udržitelného oživení
|
Komise 12. 10. 2021 vydala 1. zelený dluhopis Next Generation EU. Získala tak 12 mld. €, které jsou určeny výhradně na zelené a udržitelné investice v celé EU. Jedná se o vůbec největší emisi zelených dluhopisů na světě. Díky rámci Next Generation EU pro zelené dluhopisy by se EU měla stát zdaleka největším světovým emitentem zelených dluhopisů, čímž má významně podpořit trhy udržitelného financování a zároveň financovat ekologičtější oživení EU po pandemii (více v příspěvku „Komise připravuje emisi zelených dluhopisů Next Generation EU v hodnotě 250 mld. €”, Vnitřní trh v září 2021). Vzhledem k vysoké poptávce a cenovým podmínkám představuje emise slibný začátek programu zelených dluhopisů Next Generation EU, který má do konce roku 2026 dosáhnout až 250 mld. €. 15. dluhopis splatný 4. února 2037 byl více než 11krát nadobjednán a knihy objednávek přesáhly 135 mld. €. Zájem o něj projevila široká škála investorů. Finanční prostředky z emisí zelených dluhopisů Next Generation EU by se měly používat k financování ekologických a udržitelných výdajů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. Způsobilé investice z již schválených plánů by měly zahrnovat výzkumnou platformu pro transformaci energetiky v Belgii nebo výstavbu pozemních větrných elektráren v Litvě. Na ekologickou transformaci má být určeno minimálně 37 % z každého plánu pro oživení a odolnost, ovšem řada členských států usiluje o více. Jedná se o 5. transakci od zahájení finančních operací Next Generation EU v červnu 2021 (více v příspěvku „Komise provedla první transakci v rámci programu Next Generation EU”, Institucionální záležitosti v červnu 2021). Komise také v září 2021 provedla 1. aukci dluhopisů Next Generation EU. Tyto operace Komisi zatím umožnily získat prostřednictvím dluhopisů dlouhodobé financování ve výši 68,5 mld. €. Kromě toho Komise od zahájení aukcí pokladničních poukázek EU v polovině září 2021 dosud vydala pokladniční poukázky v hodnotě zhruba 14 mld. €. Komise očekává, že během roku 2021 získá přibližně 80 mld. € vydáváním dluhopisů a doplní je krátkodobými pokladničními poukázkami EU, jak uvádí plán financování zveřejněný v červnu 2021 a aktualizovaný v září 2021. V listopadu 2021 plánuje Komise provést ještě 1 syndikovanou transakci. Kromě toho by měla pravidelně pořádat aukce pokladničních poukázek i dluhopisů EU.
ERI ohlásila novou vlnu vítězných startupů
|
Evropská rada pro inovace (ERI) 14. 10. 2021 vybrala 65 inovativních startupů a MSP, které mají obdržet 363 mil. € na průlomové inovace. Každá společnost by měla obdržet kombinaci grantového financování a kapitálové investice ve výši až 17 mil. € na rozvoj a rozšíření svých přelomových inovací v oblasti zdravotní péče, digitálních technologií, energetiky, biotechnologie, vesmíru i dalších oblastech. Jde o 1. skupinu společností, která by byla financována v rámci plnohodnotného nástroje ERI pod názvem ERI Accelerator. Společnosti byly vybrány v novém 2fázovém postupu, který byl zaveden v rámci programu Horizont Evropa. Přihlášky pečlivě posuzují externí odborníci a po nich následuje pohovor s porotou zkušených investorů a podnikatelů. Vybraných 65 úspěšných společností sídlí v 16 zemích. Po kapitálovém financování prostřednictvím nového fondu ERI byla obzvláště vysoká poptávka – zájem o něj projevilo 60 společností z 65. To znamená, že podle předpokladů 227 mil. € z celkových 363 mil. € by mělo být poskytnuto ve formě investiční složky. ERI Accelerator nabízí startupům a MSP granty ve výši až 2,5 mil. € kombinované s kapitálovými investicemi prostřednictvím fondu ERI v rozsahu 0,5–15 mil. €. Kromě finanční podpory by mohou všechny projekty využívat celé škály služeb napomáhajících urychlenému rozvoji podniků, jež nabízejí přístup ke špičkovým odborným znalostem, podnikům, investorům a ekosystémovým hráčům. ERI zahájila svoji činnost v březnu 2021 jako novinka programu Horizont Evropa po úspěšné pilotní fázi v období 2018–2020. Její rozpočet přesahuje 10 mld. €., z čehož přibližně 1,1 mld. € má být v roce 2021 k dispozici na nástroj ERI Accelerator. Většina prostředků je otevřena průlomovým inovacím v jakékoli oblasti, zatímco 495 mil. €. je vyčleněno na strategické zdravotnické a digitální technologie a řešení v rámci Zelené dohody (více v příspěvku „EU zahájila činnost Evropské rady pro inovace”, Výchova, vzdělání, mládež v březnu 2021). Na začátku roku 2021 se v rámci pilotního fáze ERI uskutečnila 2 kola přímých kapitálových investic, v jejichž rámci 111 vysoce inovativních startupů a MSP obdrželo více než 500 mil. € na rozšíření průlomových inovací.