Směrnice o evropské radě zaměstnanců

29.07.2008
Euroskop

Cílem tohoto legislativního textu je změna směrnice č. 94/45, která garantuje informování zaměstnanců o řízení podniků s více než 1000 pracovníky. Změna by měla vést k vytvoření méně formálního mechanismu, do kterého by se zapojilo více zainteresovaných subjektů.

Revize směrnice o evropské radě zaměstnanců

Návrh směrnice Evropského Parlamentu a Rady o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství (přepracované znění) (KOM(2008)419 v konečném znění)

Návrh je součástí tzv. sociálního balíku, který byl představen Komisí 2. července 2008. Tento konkrétní dokument by měl vést ke zlepšení praktického uplatňování současného právního rámce, který je definován stávající směrnicí č. 94/45. Tato norma garantuje informování zaměstnanců o řízení podniků s více než 1000 pracovníky. Její revize by měla existující mechanismus pozměnit tak, aby byl méně formální a zapojilo se do něj více aktérů. Zároveň by mělo dojít k věcnému propojení normy se směrnicí o informování a konzultaci (č. 2002/14) a směrnicí o evropské společnosti (č. 2001/86). Mělo by dojít též ke sloučení směrnic č. 97/74 a 2006/109.

1. Legislativní pozadí

Text, který Komise předložila, je součástí tzv. sociálního balíku, který byl představen 2. července 2008 v rámci tzv. obnovené sociální agendy. Balík fakticky obsahuje čtyři legislativní návrhy. Prvním je právě revize směrnice o zřízení evropské rady zaměstnanců. Druhý text se týká přeshraniční zdravotnické péče (KOM(2008)414), třetí rozšíření stávající „antidiskriminační legislativy (KOM(2008)426) a čtvrtý námořní pracovní síly (KOM(2008)422).

22. září 1994 byla přijata směrnice č. 94/45, která je stále platná a jež garantuje informování zaměstnanců o řízení podniků s více než 1000 pracovníky (a minimem 150 zaměstnanců pracujících alespoň ve dvou členských státech). Tato norma byla rozšířena na Velkou Británii směrnicí č. 97/74 a na Bulharsko a Rumunsko směrnicí č. 2006/109. V ČR je směrnice 94/45 v současnosti implementována prostřednictvím zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně pak ustanoveními § 288-299.

Původní směrnice č. 94/45 uložila Komisi povinnost přezkoumat nejpozději do 22. září 1999 způsoby uplatňování uvedené směrnice, aby mohla Radě případně navrhnout potřebné změny. Komise na základě tohoto procesu vydala 4. dubna 2000 „Zprávu Evropskému parlamentu a Radě o stavu uplatňování směrnice 94/45/ES, v níž vyjádřila svou vůli rozhodnout o případné revizi stávající směrnice po nezbytných doplňkových posouzeních a podle vývoje jiných návrhů právních předpisů týkajících se zapojení zaměstnanců.

Poté, co proběhly nezbytné konzultace (ať již veřejné nebo zainteresovaných aktérů; více zde), se Komise rozhodla vypracovat revizi stávající normy. Vedlo ji k tomu především to, že uplatňování platné směrnice se setkává s problémy (evropské rady zaměstnanců byly například zřízeny jen v 36 % podniků, které spadají do oblasti působnosti směrnice).

Revize by měla zajistit účinnost práv na informování zaměstnanců a projednávání s nimi na nadnárodní úrovni, zvýšit podíl zřízených evropských rad zaměstnanců, posílit právní jistotu a zajistit větší soulad směrnic týkajících se informování zaměstnanců a vyjednávání s nimi.

Předložený návrh směrnice podléhá proceduře spolurozhodování podle článku 251 Smlouvy o založení ES revidované Smlouvou z Nice. Z toho vyplývá, že po zveřejnění Komisí byl dokument odeslán Evropskému Parlamentu a Radě. Za návrh je v Komisi odpovědné Generální ředitelství (DG) pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti, v jehož čele stojí komisař Vladimír Špidla. V Radě tento návrh spadá pod její formaci pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele. Pro Parlament byl určen hlavním zpravodajem Philip Bushill-Matthews (Velká Británie, EPP-ED), který je členem odpovědného Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL). K návrhu se na půdě Parlamentu může vyjádřit také Výbor pro právní záležitosti (JURI).

2. Formální struktura legislativního návrhu

Dokument předložený Komisí sestává standardně ze dvou hlavních částí a tří příloh. První hlavní částí je důvodová zpráva, která obsahuje odůvodnění a cíle návrhu, platné předpisy vztahující se na oblast návrhu, právní hlediska, podrobnosti o konkrétních ustanoveních a další souvislosti. Druhou hlavní částí dokumentu je text samotného návrhu revize směrnice. Ten má tři oddíly a 18 článků. Oddíly I a III se zabývají spíše obecnými ustanoveními. Hlavní těžiště navrhovaných změn obsahuje oddíl II, který je věnován zřízení evropských rad zaměstnanců. Příloha I předkládá podpůrná pravidla, která se týkají evropské rady zaměstnanců. V příloze II jsou vyjmenovány směrnice, kterých se revize dotýká, a lhůty, které tyto směrnice ukládaly pro provedení ve vnitrostátních právních řádech. Přílohou III je srovnávací tabulka původní a navrhované směrnice.

3. Klíčové obsahové body legislativního návrhu

Revize směrnice přináší několik zásadních změn do stávajícího právního rámce. Jednak zavádí obecné zásady pro způsoby informování a upřesnění definice projednávání. Návrh dále omezuje pravomoci evropské rady zaměstnanců na otázky nadnárodní povahy a propojení vnitrostátní a nadnárodní úrovně informování zaměstnanců. Měl by také vyjasnit úlohy zástupců zaměstnanců. (Zároveň by právě tito zástupci měli získat mj. i možnost využívat různých odborných školení.)

Nově upravená směrnice obsahuje též jasnou definici odpovědnosti, pokud jde o předkládání informací potřebných k zahájení jednání, a pravidel jednání o dohodách s cílem zřízení nových evropských rad zaměstnanců.

Přijetím dokumentu by mělo být také dosaženo pružnější možnosti revize dohod upravujících evropské rady zaměstnanců v případě změny struktury podniku nebo skupiny podniků.

4. Stav legislativního procesu

Předložený legislativní text byl představen v rámci tzv. obnovené sociální agendy 2. července 2008. Tento konkrétní návrh podléhá proceduře spolurozhodování. Z toho vyplývá, že neprodleně po zveřejnění byl předán Radě a Evropskému parlamentu. Ani v jedné z institucí ovšem dosud nepřišel na program jednání. V Evropském parlamentu byl pouze určen hlavní zpravodaj Philip Bushill-Matthews (Velká Británie, EPP-ED) v EMPL.

5. Očekávaný další vývoj

Jelikož návrh podléhá proceduře spolurozhodování, musí nejdříve dojít k prvnímu čtení v Evropském parlamentu. Zatím se zdá, že žádný ze zainteresovaných aktérů neprojevuje výrazný nesouhlas s navrhovanou normou. Důvodem může být i to, že zakládání evropských rad zaměstnanců by nemělo být ani po revizi obligatorní.

Obecně se nicméně předpokládá, že návrh nebude schválen do voleb do Evropského parlamentu, jež se uskuteční v červnu 2009. Výsledná norma by podle odhadů mohla vsoupit v platnost nejdříve v roce 2010.

Seznam odkazů

Dokumenty

Monitoring legislativního procesu

Další odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality