Zaměstnanost a sociální věci v červenci 2010

04.08.2010
Euroskop

EU zahájila debatu o budoucnosti důchodů, Komise znovu podpořila imigraci pracovních sil ze třetích zemí do EU

EU zahájila debatu o budoucnosti důchodů

Zelená kniha na cestě k přiměřeným, udržitelným a spolehlivým důchodovým systémům v Evropě (KOM(2010)365)

Komise 7. 7. 2010 zahájila veřejnou konzultaci týkající se budoucnosti/udržitelnosti penzijních systémů v EU. Při té příležitosti prezentovala i příslušnou zelenou knihu.

Pozadí

V pozadí dané iniciativy je dlouhodobé stárnutí populace v EU a s tím související tlak na penzijní systémy jednotlivých členských států. Penzisté pobírají důchod déle než dříve (jen 50 % lidí ve věku 60 let v EU pracuje) a zároveň se snižuje počet těch, kteří jsou schopni do penzijních systémů aktivně přispívat. Komise uvádí, že „podle prognóz se má v Evropě počet lidí v důchodu (nad 65 let) ve srovnání s těmi, kteří jejich důchody financují (15-64 let), do roku 2060 zdvojnásobit. Počet pracujících na jednoho důchodce se má snížit ze 4 na 2. László Andor, komisař EU pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování konstatoval: „Máme na výběr mezi chudšími důchodci, vyššími důchodovými příspěvky, nebo lidmi, kteří budou pracovat více a déle.

Klíčové body

Zelená kniha se zaměřuje především na následující otázky: 1. zajištění přiměřeného důchodu a zabezpečení dlouhodobě udržitelných důchodových systémů; 2. rovnováha mezi prací a důchodem, usnadnění delšího a aktivnějšího života; 3. odstranění překážek pro občany, kteří pracují v jiných zemích EU, a pro vnitřní trh s penzijními produkty; 4. větší spolehlivost důchodů po zkušenosti s nedávnou hospodářskou krizí; 5. větší transparentnost, aby lidé mohli v souvislosti se svým důchodovým příjmem přijímat kvalifikovaná rozhodnutí.

Stav projednávání

Předmětem sporů patrně bude konstatování zelené knihy, že „vhodným opatřením pro posílení udržitelnosti důchodových systémů je automatická úprava, která zvyšuje důchodový věk v souladu s růstem naděje dožití.

Neznamená to sice harmonizaci věku odchodu do důchodu napříč EU, dokonce jde v porovnání s jinými otázkami zmiňovanými v dokumentu o otázku marginální, neboť z hlediska důchodových systémů představuje věk odchodu do důchodu pouhou parametrickou změnu (systémovou změnou je např. nahrazování/doplňování tzv. průběžného důchodového systému systémem fondovým), nicméně politická citlivost takového opatření je zjevná, nehledě na to, že otázka důchodů patří až na některé regulatorní otázky do kompetence členských států, což odkazem na princip subsidiarity potvrdila i většina ministrů sociálních věcí, kteří se sešli na neformální schůzce 9. 7. 2010.

Některé zdroje uvádějí, že věk odchodu do důchodu by měl v EU v průměru dosáhnout 67 let v roce 2040 a až 70 let v roce 2060. Německo a Španělsko plánují zvýšení věku odchodu do důchodu na 67 let již v roce 2020, Velká Británie dokonce na 68 let v roce 2020. S tím zejm. podle odborů (ETUC) souvisí otázka, zda budou tak staří lidé reálně zaměstnatelní a zda by namísto zvyšování věku odchodu do důchodu nebyla řešením imigrace ze třetích zemí. Na druhé straně spektra se nacházejí státy typu Rumunska, Francie, ale i ČR, kde se současná doba odchodu do důchodu pohybuje pouze okolo 60 let (v případě Francie jde o věk odchodu do hojně využívaného, byť méně honorovaného předčasného důchodu, v Rumunsku dosahuje věk odchodu do důchodu pouhých 55 let).

Věk odchodu do důchodu v jednotlivých členských státech EU

Členský stát

2001

2008

2009 (muži/ženy)

2020 (muži/ženy)

> 2020 (muži/ženy)

Belgie

56,8

61,6*

65/65

65/65

Bulharsko

58,4

61,5

63/60

63/60

ČR

58,9

60,6

62/60 let 8 měsíců

63 let 8 měsíců/63 let 4 měsíce

65/65

Dánsko

61,6

61,3

65/65

65/65

67+/67+***

Estonsko

61,1

62,1

63/61

63/63

Finsko

61,4

61,6*

65/65, 63-68

65/65, 63-68

Francie

58,1

59,3

60-65

60/60

Irsko

63,2

64,1**

65/65

65/65 (66/66)

(68/68)

Itálie

59,8

60,8

65/60

65/60****

***

Kypr

62,3

63,5*

65/65

65/65

Litva

58,9

59,9**

62 let 6 měsíců/60

64/63

65/65

Lotyšsko

62,4

62,7

62/62

62/62

Lucembursko

56,8

:

65/65

65/65

Maďarsko

57,6

:

62/62

64/64

65/65

Malta

57,6

59,8

61/60

63/63

65/65

Německo

60,6

61,7

65/65

65y9m/65y9m

67/67

Nizozemsko

60,9

63,2

65/65

65/65 (66/66)

(67/67)

Polsko

56,6

59,3*

65/60

65/60

Portugalsko

61,9

62,6*

65/65

65/65

Rakousko

Rumunsko

59,8

55,5

63 let 8 měsíců/58 let 8 měsíců

65/60 (65/61 let 11 měsíců)

(65/65)

Řecko

61,3°

61,4

65/60

65/60

65/65

Slovensko

57,5

58,7*

62/59

62/62

Slovinsko

56,6°

59,8**

63/61

63/61 (65/65)

Španělsko

60,3

62,6

65/65

65/65

Švédsko

62,1

63,8

61-67

61-67

Velká Británie

62,0

63,1

65/60

65/65

68/68

Poznámky: Údaje za roky 2001 a 2008 představují průměrný věk odchodu do důchodu. Ve Švédsku je penze garantována od 65 let.

Legenda: ° 2002; * 2007; ** 2006; údaje v závorkách = návrh; *** věk odchodu do důchodu se bude zvyšovat v souladu s růstem naděje dožití; **** všichni státní zaměstnanci budou do důchodu počínaje rokem 2018 odcházet v 65 letech

Zdroj: Zelená kniha na cestě k přiměřeným, udržitelným a spolehlivým důchodovým systémům v Evropě

Předpokládaný další vývoj

Veřejná konzultace potrvá do 15. 11. 2010.

Komise poté obdržené odpovědi podrobí analýze a zváží další postup. Ve hře je mj. potenciální revize směrnice č. 2003/41 týkající se zaměstnaneckého penzijního pojištění nebo směrnice č. 2008/94 o ochraně zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele či vytvoření doplňkového celounijního penzijního systému (vedle penzijních systémů jednotlivých členských států).

Odkazy

Komise znovu podpořila imigraci pracovních sil ze třetích zemí do EU

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on conditions of entry and residence of third-country nationals in the framework of an intra-corporate transfer (COM(2010)378)

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on the conditions of entry and residence of third-country nationals for the purposes of seasonal employment (COM(2010)379)

Komise 13. 7. 2010 předložila návrh směrnice, jež má za cíl usnadnit dočasné převedení kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí (ze společností nacházejících se mimo EU) do poboček nebo dceřiných společností v členských státech EU. Analogické opatření by se mělo týkat i sezónních pracovníků.

Pozadí

Již v roce 2005 Komise předložila plán politiky v oblasti legální migrace. Jedním z jeho důsledků je směrnice č. 2009/50 (tzv. směrnice o modré kartě) týkající migrace vysoce kvalifikovaných pracovních sil. Rada ji přijala v květnu 2009. Návrh z října 2007 týkající se jednotného povolení k práci a pobytu a práv migrantů je stále předmětem legislativního procesu. Oba nové návrhy by měly uvedený balík meritorně doplnit.

Klíčové body

Komise navrhla vytvoření společného souboru pravidel pro zrychlenou (30denní) vstupní proceduru k získání kombinovaného povolení k pobytu a práci pro skupinu vysoce specializovaných zaměstnanců („manažeři, „specialisté a „absolventi – stážisté) ze třetích zemí a jejich rodinné příslušníky. Podléhali by obdobným podmínkám jako tzv. vyslaní pracovníci z EU podle směrnice č. 96/71 a mělo by být možné, aby po získání povolení v jedné členské zemi migrovali po celé EU (jen s minimálními omezeními ze strany dotčených členských států; takovým by mohl být např. požadavek na povolení k pobytu v případě delšího než 3měsíčního pobytu).

počtu převáděných osob by nadále měly rozhodovat členské státy EU. Rovněž by měla být stanovena časová omezení (3 roky pro specialisty a manažery, 1 rok pro absolventy – stážisty).

Druhý návrh se týká občanů třetích zemí, kteří přicházejí do EU za účelem sezónního zaměstnání na dobu určitou (zejm. pozice v zemědělství, zahradnictví a cestovním ruchu bývají podle Komise ze strany pracovníků z EU neobsazeny).

Text zavádí zvláštní postup pro vstup a pobyt sezónních pracovníků ze třetích zemí a vymezuje jejich práva. Zároveň obsahuje podněty pro „cirkulační migraci, aby se zamezilo tomu, že se z dočasného pobytu stane pobyt trvalý.

Návrh mj. stanoví jednodušší vstupní postup na základě společných definic a kritérií (např. existence pracovní smlouvy nebo závazná nabídka práce, která specifikuje plat); stanoví časový limit pro sezónní práci v EU (6 měsíců ročně); a stanoví vícesezónní 3leté povolení, nebo zjednodušený postup pro opětovný vstup na více po sobě jdoucích sezón. V určitých ohledech (jako je svoboda sdružování a spolčování, sociálního zabezpečení, starobní důchody, na něž byl získán nárok v souvislosti s příjmem, přístup ke zboží a službám) poskytuje text sezónním pracovníkům právo na rovnocenné zacházení jako u státních příslušníků členských států. Na druhou stranu ponechává členským státům EU svobodu, aby uplatnily „test trhu práce a rozhodly, kolik sezónních pracovníků přijmou (návrh neupravuje právo na přijetí).

Stav projednávání a postoj ČR

Otázka preferenčního přístupu k imigrantům ze třetích zemí je častým předmětem kritiky ze strany nových členských států EU, na něž se min. do 30. 4. 2011 vztahuje přechodné období na volný pohyb pracovních sil, zvlášť pokud se předložené návrhy mají věnovat maximálně desítkám tisíc potenciálních pracovníků ze třetích zemí (16-20 tis. vysoce specializovaným zaměstnancům a cca 100 tis. sezónním pracovníkům).

Na druhou stranu právě v ČR je krom Kypru, Řecka, Rakouska a Itálie nejméně těch, kteří jsou ochotni cestovat za prací (pouze 11 %); pokud jde o studium či praxi, je toto číslo ještě nižší (5 %). Výjimkou jsou mimořádné okolnosti (nezaměstnanost). V daném případě připouští možnost vycestovat do zahraničí 37 % Čechů.

Uvedená data uveřejnil ve stejný den jako Komise oba předmětné návrhy (13. 7. 2010) Eurostat. OECD se staví spíše za jejich přijetí; podle ní se EU bez imigrantů v budoucnu neobejde, byť komunikovat tento postoj veřejnosti může být problematické.

Předpokládaný další vývoj

Projednávání obou textů se ujmou na podzim 2010 Rada a Evropský parlament.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality