Zaměstnanost a sociální věci v únoru 2015

05.03.2015
Euroskop

Komise poskytne 1 mld. € na podporu zaměstnanosti mladých, ČR má jednu z nejnižších minimálních mezd v Evropě, Komise pokračuje v boji proti chudobě

  • Komise chce uvolnit finanční prostředky z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých
  • EU hodnotila výši minimálních mezd v členských státech
  • Komise spustila unijní program na podporu sociálně nejslabších osob

Komise poskytne 1 mld. € na podporu zaměstnanosti mladých

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 o Evropském sociálním fondu, pokud jde o navýšení počáteční předběžné platby vyplácené na operační programy podporované z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (KOM(2015)46)

  • Komise 4. 2. 2015 navrhla, aby byla z prostředků Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) již letos uvolněna 1 mld. €. Tato změna by měla vést až k 30násobnému navýšení předběžného financování, které by měly členské státy obdržet na podporu zaměstnanosti mladých lidí. Podpora by měla plynout až k 650 tis. mladých lidí, kterým by měla pomoci najít práci.

Pozadí

Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (Youth Employment Initiative, YEI) byla přijata na základě politické výzvy na vysoké úrovni, kterou v únoru 2013 předložila Evropská rada. Cílem YEI je řešit tíživou situaci mladých lidí (do 25 let) v oblasti zaměstnanosti. Iniciativa se primárně soustředí na nezaměstnanost mladých lidí, kteří se nachází ve zvláště obtížné situaci.

Cílem YEI je zajistit dodatečné financování podpory zaměstnanosti mladých lidí v regionech, kde je nezaměstnanost této skupiny nejvyšší. Podpora poskytovaná v rámci YEI se může zaměřit pouze na mladé lidi, kteří nemají zaměstnání, nestudují nebo se neúčastní odborné přípravy, a na rozdíl od Evropského sociálního fondu (ESF) nemůže být použita na podporu systémů a struktur.

YEI je zahrnuta do programování ESF, přičemž programová opatření mohou mít formu specifického operačního programu, specifické prioritní osy v rámci operačního programu nebo být částí jedné nebo více prioritních os. Vzhledem k naléhavosti situace okolo nezaměstnanosti mladých lidí navrhovala Komise již od počátku zvláštní ustanovení, která měla zajistit, aby celkový objem zdrojů přidělených pro YEI byl přednostně uvolněn (předfinancován) během prvních dvou let programového období 2014–2020. To mělo umožnit rychlou a výraznou mobilizaci opatření v oblasti zaměstnanosti mladých lidí a dosažení okamžitých výsledků. Operace prováděné v rámci YEI by měly proto být v zásadě provedeny do konce roku 2018.

Členské státy připravují v rámci systému záruk pro mladé lidi národní prováděcí plány. Komise zemím zprostředkovává výměnu osvědčených postupů zejména pomocí programu vzájemného učení v oblasti evropské strategie zaměstnanosti. ČR zveřejnila svůj Program záruky pro mladé na stránkách MSPV (více v příspěvku „EU bojuje proti nezaměstnanosti mladých“, Zaměstnanost a sociální věci v říjnu 2014).

Rok po přijetí nařízení o ESF a YEI výsledky nesplňují původní očekávání. Předfinancování závazků YEI a další specifická opatření nevedla k rychlému uvolnění zdrojů a k zlepšení situace. Jako hlavní příčiny lze identifikovat probíhající vyjednávání týkající se příslušných operačních programů, omezenou kapacitu orgánů na zahajování výzev k předkládání projektů a nedostatečné předběžné financování.

Stávající úroveň počátečního předběžného financování stanovená v nařízení o společných ustanoveních není dostačující pro vyrovnání současného rozdílu ve financování. V situaci, kdy roste počet lidí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením, Komise hledá doplňková opatření, která by zohledňovala specifika YEI. Komise se rozhodla předložit návrh, který by umožňoval, aby se počáteční předběžné financování dostupné ze zvláštního přídělu pro YEI, mohlo v roce 2015 zvýšit přibližně na 1 mld. €. Urychlené provedení záruk pro mladé lidi bylo označeno jako klíčová priorita v politických směrech předsedy Komise Jean-Clauda Junckera.

Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí cílí zejména na navrácení mladých do práce nebo do odborné přípravy. Všechny členské státy se zavázaly k provedení „záruk pro mladé lidi“, aby nabídly lidem mladším 25 let kvalitní zaměstnání, učňovskou přípravu nebo odbornou přípravu do čtyř měsíců po ukončení školní docházky nebo ztrátě zaměstnání.

Klíčové a sporné body

Na základě návrhu by mělo dojít k navýšení předběžného financování YEI ze zvláštní částky vyčleněné na YEI pro rok 2015 z 1–1,5 % až na 30 %. Členské státy, které YEI využívají, by měly mít možnost obdržet až 1/3 z vyčleněných 3,2 mld. € bezprostředně po schválení příslušných operačních programů. Členské státy by měly tyto finanční prostředky ihned vyplatit příjemcům formou záloh na projekty.

Komise předpokládá, že by díky včasnějšímu předběžnému financování mohlo dojít k rychlejší a efektivnější podpoře pro 350–650 tis. mladých lidí. Pokud by nedošlo k navýšení, podpora by měla plynout pouze k 14–22. tis. mladých osob.

Předpokládaný další vývoj

Návrh musí být nyní projednán a případně schválen EP a Radou.

Odkazy

ČR má jednu z nejnižších minimálních mezd v Evropě

  • Eurostat 26. 2. 2015 zveřejnil údaje o minimálních mzdách v EU. ČR skončila na 4. místě od konce.

Pozadí

Eurostat se pravidelně zabývá zkoumáním vývoje nejen minimálních mezd. Ne všechny členské země mají ovšem stanovenou fixní minimální mzdu. Hodnota minimálních mezd je zkoumána dvakrát ročně. Vždy k 1. 1. a poté k 1. 7. každého roku.

Klíčové a sporné body

V lednu 2015 mělo 22 z 28 členských států EU (Dánsko, Itálie, Kypr, Rakousko, Finsko a Švédsko jsou výjimky) stanovenou minimální mzdu. Měsíční minimální mzdy se v rámci EU značně liší a pohybují se ve výši od 184 € (Bulharsko)u do 1 923 € (Lucembursko). Do zkoumání byly zahnuty také kandidátské země EU – Albánie, Černá Hora, Makedonie, Srbsko a Turecko.

Minimální mzdu lze posuzovat z více úhlů pohledu. První možností, jak ukazuje graf, je úroveň minimální mzdy v €. Země jsou rozděleny do 3 skupin podle úrovně jejich minimálních mezd. Do první skupiny patří země, jejichž minimální mzda byla nižší než 500 € – skládá se z 5 kandidátských zemí a 10 členských států (Bulharsko, Rumunsko, Litva, Česká republika, Maďarsko, Lotyšsko, Slovensko, Estonsko, Chorvatsko a Polsko). Do druhé skupiny patří státy, jejichž minimální mzda je v rozmezí 500 € -1000 €, tj. Portugalsko, Řecko, Malta, Španělsko a Slovinsko. Poslední skupina se skládá ze 7 členských států – Velká Británie, Francie, Irsko, Německo, Nizozemsko, Belgie a Lucembursko, kde národní minimální mzda přesahuje 1 000 €. Při tomto porovnávání je nutné poznamenat, že výsledky u členských států EU mimo eurozónu (Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Spojené království), stejně jako u Albánie, Makedonie, Srbska a Turecka, jsou silně ovlivněny vývojem směnných kurzů.

Hodnotu minimální mzdy lze porovnávat také skrze paritu kupní síly. V případě tohoto srovnání jsou rozdíly mezi státy mnohem menší. Z poměru takřka 1:10 se přepočtem dostaneme na poměr 1:4. Do první skupiny v tomto případě spadá méně států – Albánie, Bulharsko, Makedonie, Rumunsko, Srbsko, Černá hora a Litva, což jsou státy, které mají minimální mzdu pod 500 PPS (purchasing power standard), což je imaginární měna tzv. standardu kupní síly. V druhé skupině jsou státy, které mají po přepočtení více než 500 PPS. ČR díky tomuto přepočtu spadá do druhé kategorie společně s Maďarskem, Lotyšskem, Slovenskem, Estonskem, Chorvatskem, Polskem, Tureckem, Portugalskem, Řeckem, Maltou, Španělskem a Slovinskem. Do třetí skupiny patří státy, které mají po přepočtu minimální mzdu vyšší než 1000 PPS – Spojené království, Francie, Irsko, Německo, Nizozemsko, Belgie a Lucembursko.

Třetím možným srovnáním je úroveň minimální mzdy k průměrné hrubé mzdě. Nejvyšší úroveň minimální mzdy ve vztahu ke střední hodnotě průměrné hrubé mzdy byla ve Slovinsku (51,4%), v Řecku (50,1%, 2011) a Turecku (50,0%, 2010). Na druhém konci žebříčku jsou státy, jako Česká republika, Španělsko a Estonsko, u kterých míra jejich minimální mzdy byla nižší než 35 % průměrné hrubé měsíční mzdy.

Předpokládaný další vývoj

Eurostat vydá další statistické srovnání po 1. 7. 2015.

Odkazy

Komise pokračuje v boji proti chudobě

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 ze dne 11. března 2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám

  • Komise 26. 2. 2015 přijala poslední z operačních programů pro financování z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám na období 2014-2020. Celkem by mělo plynout 3,8 mld. € na pomoc 4 mil. lidí, kteří jsou v EU v nouzi.

Pozadí

V roce 2013 bylo skoro 25 % populace v EU, což představuje asi 123 mil. lidí, ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením. Jedna desetina populace přitom byla ohrožena vážnými materiálními nedostatky. Hlavním nástrojem EU na podporu zaměstnatelnosti, boje proti chudobě a podporu sociálního začleňování je Evropský sociální fond (ESF). Tento finanční nástroj, jehož objem prostředků na období 2014 – 2020 přesahuje 86 mld. €, investuje přímo do lidských dovedností, aby došlo ke zvýšení šancí na pracovním trhu. Část populace ovšem trpí extrémní formou chudoby, která způsobuje, že jsou příliš daleko od trhu práce, a proto nemohou být podporování z ESF.

Z těchto důvodů byl v roce 2014 zřízen Fond evropské pomoci nejchudším (FEAD), který by měl zajistit podporu pro osoby, které trpí extrémní formou chudoby.

FEAD by měl v období 2014–2020 operovat s částkou 3,8 mld. €. Tato částka by měla části populace pomoci vymanit se z nejhorších forem chudoby. Fond by měl posílit sociální soudržnost, a tím přispět ke snížení chudoby. Fond by měl zmír­ňovat ty formy extrémní chudoby, jejichž dopad na soci­ální vyloučení je největší, jako jsou například bezdomovectví, chudoba dětí a potravinová nouze.

Ačkoliv kompetence v boji proti chudobě náleží především členským státům, může EU hrát podpůrnou roli, zejména prostřednictvím strategie Evropa 2020. ESF a FEAD by měli přispívat k cíli snížit počet ohrožených chudobou a sociálně vyloučených nejméně o 20 mil. do roku 2020.

FEAD nabízí členským státům značnou flexibilitu. Každý členský stát definoval ve svém vnitrostátním operačním programu cílovou skupinu „nejchudší osoby”. Členské státy také vybraly typy materiální pomoci, které by chtěli poskytovat (potraviny, základní zboží, nebo kombinace obou).

FEAD nahrazuje evropský program rozdělování potravin nejchudším osobám (MDP), který byl zřízen v roce 1987 a byl důležitým zdrojem pro organizace působící v přímém kontaktu s nejvíce znevýhodněnými lidmi. Program využíval zemědělské přebytky, které v té době existovaly. Kvůli očekávanému vyčerpání zásob, jejich nepředvídatelnosti a kvůli reformám SZP byl program MDP na konci roku 2013 přerušen.

Klíčové a sporné body

Fond podporuje členské státy v jejich úsilí o pomoc nejzranitelnějším osobám – tj.těm, kteří byli nejvíce postiženi hospodářskou krizi. Díky nefinanční pomoci může fond pomoci zmírnit nejhorší formy materiální deprivace a může přispět k boji proti chudobě.

Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová při přijetí posledního programu prohlásila, že „fond podporuje lidi při cestě z chudoby a ze sociálního vyloučení. Přibližně 4 mil. nejvíce materiálně znevýhodněných lidí v Evropě bude mít prospěch z bezprostřední pomoci pocházející z fondu. Je to silný symbol solidarity EU.” Fond se zaměřuje na materiální pomoc těm, kteří trpí nejhoršími formami chudoby. Prostřednictvím fondu může být poskytováno jídlo, oblečení a další nezbytné věci pro každodenní potřeby (např. hygienické prostředky), ale také opatření, která vedou k sociální integraci.

Česká republika obdrží 23,3 mil. € v běžných cenách, které budou doplněny o více než 4 mil. € z národních zdrojů, k boji proti nedostatku potravin a materiální deprivaci skupin, jako jsou rodiny s dětmi a další lidé ve vážné sociální nouzi. Pomoc by měla plynout také těm, kteří trpí nebo jsou ohroženi bezdomovectvím. Aktivity sociálního začleňování by měly být doplněny o materiální pomoc.

Přepokládaný další vývoj

Komise bude monitorovat úspěch programů v jednotlivých členských státech.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality