Zaměstnanost a sociální věci v září 2015

07.10.2015
Euroskop

Komise podporuje inkluzi ve vzdělávání, Více než 12 milionů Evropanů je dlouhodobě nezaměstnaných, Podpora pro pracovníky v Belgii, Německu a Itálii byla schválena, Poslanci požadují rovnost pohlaví, EU usiluje o podporu rovnosti mužů a žen vně EU

  • Členské státy mají problémy s inkluzí ve vzdělání

  • Dlouhodobá nezaměstnanost se v EU drží na vysokých číslech

  • Propuštění pracovníci mohou čerpat podporu z Fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG)

  • Vnější vztahy EU by se měly věnovat problematice genderové nerovnosti

  • V unijním vzdělávání stále nefunguje rovnost žen a mužů

Komise podporuje inkluzi ve vzdělávání

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions – Draft 2015 Joint Report of the Council and the Commission on the implementation of the Strategic framework for European cooperation in education and training (ET2020) New priorities for European cooperation in education and training (KOM(2015)408)

Commission staff working document – New priorities for European cooperation in education and training (SWD(2015)161)

  • Komise 1. 9. 2015 zveřejnila společnou zprávu, kde doporučuje do roku 2020 posílit spolupráci v odborném vzdělávání a zlepšit zejména sociální začleňování.

Pozadí

V květnu 2009 bylo zřízeno Fórum pro vzdělávání a odbornou přípravu 2020 (Education and Training 2020, ET 2020), které poskytuje informace a prostor pro výměnu informací a dobré praxe. Do fóra mohou být zapojeni nejrůznější aktéři – členské státy, Komise, vzdělávací instituce apod. Tento nástroj spolupráce koordinuje Komise.

Strategický rámec ET 2020 zahrnuje všechny formy učení na všech úrovních procesu celoživotního vzdělávání, včetně vzdělávání v raném dětství a ve školách až po vysokoškolské vzdělávání, ale i odborné vzdělávání a přípravu a vzdělávání dospělých.

Během roku 2014 bylo zahájeno hodnocení pokroku. Komise a členské státy měly zhodnotit, jakých pokroků za téměř polovinu období dosáhly. V rámci hodnocení bylo vypracováno několik národních zpráv a proběhly konzultace s vnitrostátními úředníky, evropskými sociálními partnery a dalšími subjekty v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Závěry této analýzy jsou obsaženy v předloženém návrhu společné zprávy ET 2020, který Komise představila.

Klíčové a sporné body

Komise prostřednictvím zprávy navrhuje posílit spolupráci v oblasti vzdělávání. V souvislosti s letošními útoky v Paříži a v Kodani Komise doporučuje posílit zejména sociální začleňování. Vzdělávání se dle Komise musí stát inkluzivnější, aby nedocházelo ke vzniku skupin, které nejsou zapojeny do společnosti.

Zpráva vytyčila 6 priorit, které souvisejí problémy, jimž čelí současná společnost:

  1. na výsledky zaměřené, relevantní a vysoce kvalitní dovednosti a kompetence pro lepší zaměstnatelnost, inovace a aktivnější občanství;
  2. inkluzivní vzdělávání, rovnost, nediskriminace a podpora občanských dovedností;
  3. otevřené a inovativní vzdělávání a odborná příprava, které počítají se všemi aspekty digitální éry;
  4. intenzivní podpora pedagogů;
  5. transparentnost a uznávání dovedností a kvalifikací podporujících učení a pracovní mobilitu;
  6. udržitelnost investic, výkonnosti a účinnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy.

Zpráva rovněž navrhuje stanovit nové priority na období 5 let, namísto dosavadního tříletého cyklu, aby mohla mít opatření dlouhodobější dopad.

Komisař EU pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport Tibor Navracsics v této souvislosti uvedl: „Všichni mladí Evropané čelí stejným problémům, které vyžadují nalezení společného řešení. Hrozba radikalizace poukazuje na okamžitou nutnost zlepšit možnosti vzdělávání ve všech komunitách společnosti. Spolu s ministry školství zvýšíme své úsilí v omezení předčasného ukončování školní docházky, v boji proti sociálnímu vyloučení a v podpoře existence různorodých tříd v celé Evropě.“

Předpokládaný další vývoj

Rada by měla zprávu projednat a případně přijmout do konce roku 2015. V listopadu 2015 by měl být předložen monitoring vzdělávání a odborné přípravy za rok 2015. Komise plánuje v blízké době předložit také návrh zprávy EU o mládeži, která se týká evropské spolupráce v oblasti mládeže v období 2013–2015. Tato zpráva by se měla týkat prioritních témat jako je nezaměstnanost mladých lidí, sociální začleňování a účast mládeže.

Odkazy

Více než 12 milionů Evropanů je dlouhodobě nezaměstnaných

Proposal for a Council recommendation On the integration of the long-term unemployed into the labour market (KOM(2015)462)

  • Komise 17. 9. 2015 zveřejnila doporučení, jehož cílem je pomoci členským státům vyrovnat se s dlouhodobou nezaměstnaností.

Pozadí

Nezaměstnanost v EU postupně klesá, což se ovšem příliš nedotýká dlouhodobě nezaměstnaných. Komise z tohoto důvodu navrhla pokyny, které by měly pomoci členským státům urychlit návrat dlouhodobě nezaměstnaných osob do práce. V průběhu května byla znovu zahájena Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí, která se ovšem dotýká jenom vybrané skupiny společnosti (více v příspěvku „EP schválil 1 mld. € na podporu zaměstnanosti mladých lidí“, Zaměstnanost a sociální věci v dubnu 2015).

Představená iniciativa vychází z plánů Junckerovy Komise, která si dala za cíl snížit nezaměstnanost v EU, oživit hospodářství, vytvořit pracovní místa a posílit sociální spravedlnost.

V EU žije více než 12 mil. potencionálních zaměstnanců, kteří jsou již více než rok nezaměstnaní. Počet dlouhodobě nezaměstnaných představuje asi polovinu všech nezaměstnaných osob. I přes současný hospodářský růst se situace v tomto segmentu příliš nelepší. Dlouhodobě nezaměstnaní nyní představují 5 % aktivního obyvatelstva. Nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných v ekonomicky aktivní populaci je v Řecku, kde dosahuje takřka 20 %. Naopak V Rakousku je počat dlouhodobě zaměstnaných pouze na 1,5 %. Rozdíly mezi jednotlivými státy jsou velké a množství dlouhodobě nezaměstnaných se pohybuje mezi těmito dvěma póly.

Dlouhodobá nezaměstnanost je problematická nejen z důvodu samotné nezaměstnanosti, ale také proto, že čím déle lidé zůstávají mimo trh práce, tím obtížněji jsou později zaměstnavatelní. Přibližně 6 z 10 z dlouhodobě nezaměstnaných je bez práce déle než dva roky. Navíc každý rok 20 % nezaměstnaných přestává aktivně hledat práci.

Programy, které podporují boj s nezaměstnaností, na tuto skupinu příliš necílí a pouze 20 % aktivních programů pracovního trhu se dotýká této skupiny obyvatel.

Problematické je také zapojení potencionálních zaměstnavatelů. Pouze každý třetí stát koordinuje činnost svých služeb zaměstnanosti a sociálních služeb.

Na unijní úrovni byla již dříve zavedena následující opatření:

  • v rámci evropského semestru byla vydána tematická doporučení;
  • až 10 % z ESF může být v období 2014–2020 použito na podporu dlouhodobě nezaměstnaných;
  • Evropská síť veřejných služeb zaměstnanosti (EURES) spolupracuje na výměně osvědčených postupů.

Předložené doporučení Rady by mělo na tyto iniciativy navazovat a dlouhodobě nezaměstnaní by měli mít možnost získat individuálnější přístup.

Představený návrh vychází z osvědčených postupů, které jsou využívány ve členských státech EU.

Návrh doporučení Rady se konkrétně skládá ze 3 kroků:

  1. je třeba podporovat registraci dlouhodobě nezaměstnaných u poskytovatelů služeb zaměstnanosti;
  2. všechny registrované a dlouhodobě nezaměstnané osoby by měly být nejpozději 18 měsíců od ztráty zaměstnání individuálně hloubkově posouzeny, aby se identifikovaly jejich potřeby a potenciál;
  3. všem registrovaným dlouhodobě nezaměstnaným osobám by měla být nabídnuta dohoda o pracovní integraci (Job integration agreement), a to nejpozději 18 měsíců od ztráty zaměstnání.

Po individuálním posouzení dlouhodobě nezaměstnaného by měla být vypracována dohoda o pracovní integraci, která by měla obsahovat jasný plán zaměřený na návrat do zaměstnání. Dohoda by mohla, v závislosti na povaze stávajících služeb v každém členském státě, obsahovat poradenství, pomoc při hledání zaměstnání, další vzdělávání a odbornou přípravu, ale také podporu určenou na bydlení, dopravu, na služby péče o dítě, zdravotní a pečovatelské služby nebo rehabilitaci. Přístup k individuálnímu posouzení a k dohodě by měl být co nejjednodušší, a proto by měla být dohoda nabízena pouze na jednom kontaktním místě.

Nedostatečné zapojení zaměstnavatelů by mohlo být vyřešeno prostřednictvím aktivního zapojení zaměstnavatelů s orgány veřejné správy. Členské státy by měly mít možnost čerpat podporu z ESF.

Předpokládaný další vývoj

Komise nyní předloží svůj návrh Radě k projednání a přijetí. Provádění opatření stanovených v doporučení bude zahájeno, jakmile členské státy dosáhnou dohody.

Odkazy

Podpora pro pracovníky v Belgii, Německu a Itálii byla schválena

Decision of the European Parliament and of the Council on the mobilisation of the European Globalisation Adjustment Fund (application from Italy – EGF/2015/004 IT/Alitalia) (KOM(2015)397)

Decision of the European Parliament and of the Council on the mobilisation of the European Globalisation Adjustment Fund (application from Germany – EGF/2015/002 DE/Adam Opel) (KOM(2015)342)

Decision of the European Parliament and of the Council on the mobilisation of the European Globalisation Adjustment Fund (application from Belgium – EGF/2015/003 BE/Ford Genk) (KOM(0215)336)

  • Rozpočtový výbor EP 28. 9. 2015 odhlasoval podporu ve výši 14,6 mil. € pro propuštěné pracovníky. Podpora by měla být poskytnuta z Fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) pro více než 7 tis. pracovníků v Německu, Itálii a Belgii.

Pozadí

EFG vznikl v lednu 2007 na základě nařízení č. 1927/2006 s cílem finančně napomáhat podnikatelským subjektům, jež se dostaly do existenčních obtíží v důsledku globalizace. Ročně disponuje asi 500 mil. €, přičemž běžně se z nich vyčerpal pouze zlomek. V červnu 2009 bylo proto v Úředním věstníku EU uveřejněno nařízení č. 546/2009, které podmínky pro čerpání z EGF rozvolňuje (více v příspěvku „EMPL se zabýval budoucností evropského globalizačního fondu“, Zaměstnanost a sociální věci v říjnu 2012). Legislativní návrh upravující fungování EGF v letech 2014-2020 na něj navazuje.

Od začátku svého fungování v roce 2007 obdržel EGF celkem 136 žádostí. V rámci pomoci pro více než 128 331 pracovníků bylo vyplaceno přibližně 550 mil. €.

EGF poskytuje finanční prostředky na jednotlivá opatření, která mají pomoci zaměstnancům, kteří ztratili práci. Cílem EGF je, aby tito pracovníci našli co nejdříve nové uplatnění.

V rámci podpory se jedná o:

  • intenzivní a individualizovanou pomoc při hledání zaměstnání,
  • různé druhy odborné přípravy, opatření v oblasti zvyšování kvalifikace a rekvalifikace,
  • časově omezené pobídky a příspěvky vyplácené po dobu trvání aktivních opatření,
  • podporu pro zahájení podnikání,
  • odborné vedení v průběhu celého procesu.

Prostřednictvím EGF by měly státy jednat flexibilněji a rychleji. EGF také umožnuje více individualizované zaměření pro konkrétní skupiny osob (např. lidem starším 50 let, osobám pocházejícím z rodin migrantů, lidem se zdravotním postižením a lidem, kteří mají pouze základní vzdělání a dovednosti).

EGF se významně liší od ostatních fondů EU. Evropské strukturální a investiční fondy, zvláště pak Evropský sociální fond (ESF), se zaměřují na strategické, dlouhodobé cíle a podporu řadu projektů např. v oblasti celoživotního vzdělávání a snaží se předvídat a řešit sociální dopad průmyslových změn. EGF na druhou stranu nabízí konkrétním pracovníkům jednorázovou podporu, která je časově omezena.

V období (2014–2020) může být využito maximálně 1,05 mld. € (více v příspěvku „EGF podpořil v posledních 2 letech 30 tis. pracovníků“, Zaměstnanost a sociální věci v červenci 2015).

Klíčové a sporné body

Rozpočtový výbor schválil podporu pro 3 firmy ze 3 členských států. Všechny 3 společnosti podnikají v dopravním průmyslu a ve 2 případech by měla být podpora poskytnuta automobilovému průmyslu a v jednom případě leteckému.

Německo

V Bochumi byl z důvodu snižování výrobních kapacit uzavřen výrobní závod pro malé a střední vozy Opel. Podpora pro propuštěné zaměstnance by měla dosahovat takřka 7 mil. € a měla by být poskytnuta více než 2 690 propuštěným zaměstnancům.

Belgie

Belgie požádala o pomoc z EFG pro finální vlnu propuštěných pracovníků ze závodu automobilky Ford ve městě Genk. Uzavření bylo způsobeno poklesem výroby osobních automobilů a prodeje nových automobilů v EU. EFG by měl poskytnout pro 4 500 bývalých zaměstnanců podporu ve výši 6,3 mil. €. Cílem je, aby poskytnutá podpora pomohla zvýšit šance na opětovné zaměstnání.

Belgie již obdržela 570 tis. € na pomoc bývalým pracovníkům Fordu při první vlně propouštění v roce 2013.

Žádosti Německa a Belgie jsou od zahájení podpory z EGF 21. a 22. žádostí z automobilového sektoru.

Itálie

Italský národní dopravce musel propustit více než 1 200 pracovníků, především v důsledku poklesu jeho podílu na trhu mezinárodní osobní letecké přepravy. Pokles počtu cestujících v době ekonomické krize a zvýšení cen pohonných hmot zhoršily situaci společnosti Alitalia. Většina propouštěných pochází z regionu Lazio. Itálie požádala o podporu z EFG na pomoc 184 pracovníkům. Celková podpora by měla činit 1,4 mil. €.

Přehled výše podpor a počtu předpokládaných příjemců

Země

Firma

Počet příjemců

Výše podpory (€)

Německo

Opel

2692

6 958 623

Belgie

Ford

4500

6 268 564

Itálie

Gruppo Alitalia

184

1 414 848

Zdroj: Komise

Předpokládaný další vývoj

Nová pravidla musí být schválena plénem EP, což je naplánováno na plenární zasedání v říjnu a Radou, což by se mělo uskutečnit 5. 10. 2015.

Odkazy

Krátce…

Poslanci požadují rovnost pohlaví

Poslanci EP 9. 9. 2015 hlasovali o nelegislativním usnesení, schváleném poměrem 408:236:40, kterým požadují rovnost žen a mužů zejména ve vzdělání. Poslanci vycházeli z dat, která hovoří o tom, že 59 % absolventů vysokých škol v EU v roce 2010 tvořily ženy, ale pouze 20% vyšších akademických pracovníků zaujímají ženy. V roce 2010 byl poměr rektorů a rektorek 10:1. Tři roky po ukončení studia je procento zaměstnaných mužů vyšší než je tomu v případě žen. Členové EP považují tento stav za nepřijatelný a ve schválené rezoluci požadují nápravu. Poslanci vyzývají k vyšším investicím do vzdělání, které by podpořily rovné postavení žen a mužů. Zpravodajka Liliana Rodrigues (S&D) si myslí, že ženy v EU jsou i nadále terčem diskriminace a násilí, přičemž je přesvědčena, že škola hraje zásadní úlohu při změně tohoto stavu. Vzdělání by mělo zajistit rovnější postavení mužů a žen. Vzdělání by mělo zlepšit podíl žen v odpovědných funkcích a ve vedoucích pozicích. Poslanci naléhají také na Komisi, aby podpořila začlenění objektivních informací o problémech LGBTI (Lesbian, Gay, Bisexual, Transgender and Intersexed) do školních osnov. Školy by měly jednak bojovat proti a jednak informovat o genderovém násilí, diskriminaci, obtěžování, homofobii ve všech jejich formách, včetně internetové šikany nebo online obtěžování. Dle poslanců by učitelé měli absolvovat školení o rovnosti a učební osnovy a vzdělávací materiály by měly být kriticky přezkoumány.

EU usiluje o podporu rovnosti mužů a žen vně EU

Komise a Evropská služba pro vnější činnost (EAAS) 21. 9. 2015 přijaly nový rámec pro činnost EU v oblasti rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen v rámci vnějších vztahů EU. Nový rámec byl přijat pro období 2016-2020 a jeho cílem je podporovat partnerské země, rozvojové, kandidátské a sousední země. Komise společně s EAAS usiluje o dosažení hmatatelných výsledků směrem k rovnosti žen a mužů, což je jádrem evropských hodnot. Vysoká představitelka Federica Mogheriniová řekla, že s tímto novým rámcem EU posiluje rovnost žen a mužů ve všech svých vnějších vztazích. EU chce poskytovat svým partnerům účinnou podporu, kterou potřebují pro boj proti násilí páchanému na ženách a dívkách. Cílem je podpořit ženy ekonomicky i společensky, aby se mohly aktivně podílet na politickém, společenském a kulturním životě v zemích, ve kterých žijí. Nový rámec byl vystavěn na zkušenostech a úspěších, které přinesl akční plán z let 2010-2015. Současný plán by měl být ovšem zaměřen na více hmatatelné výsledky. Nový rámec by měl být financován prostřednictvím různých nástrojů vnější činnosti EU (jako jsou nástroje pro rozvoj a spolupráci) a formou podpory (např. prostřednictví podpory pro občanské společnosti). Asi 100 mil. € bylo již přiděleno na konkrétní opatření zaměřená na zlepšení práv žen a dívek. Členské státy EU budou diskutovat o novém rámci v příslušných orgánech Rady a také na zasedání Rady pro zahraniční věci, která proběhne v říjnu 2015. Tento nový rámec by měl platit od roku 2016.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality